Do smečky přišly nové tváře a mezi nimi byl i on. Jeho srst měla místy až stříbrný nadech. Zamilovala jsem se, nechtěla jsem si to přiznat, i když to byla pravda.

Ležela jsem na měkké trávě. Byl večer, měsíc zářil a má srst vynikla ještě více než ve dne. Pak jsi přišel ty a lehl sis vedle mě. ,,Co ty tu tak sama?'' Tvůj hlas byl jako med, nemohla jsem se ho nabažit... Lehce jsem se usmála. ,,Noc je má, Darku.''

Podlehla jsem. Pár dní na to jsme se stali druhy, nebyli jsme jediní. Ovšem bála jsem se to říct. Pravda vyšla na povrch až později. Ještě jsi byl s námi, když se to stalo.

Přešlápla jsem a rychle oddechovala. Těch pár minut běhu mě naprosto unavilo, můj dnešní úlovek byl jeden z těch nejhorších. Tehdy jsi ke mě přišla ty, Darow. A vše vyšlo na povrch.