/12.5. 1994/

,,Proč jsme tady?" otázala se rozespale Polly Williamsová své nejlepší kamarádky, když se všichni nebelvírští shromáždili ve společenské místnosti.

,,Chápu, že vás zajímá, proč tu teď jste," McGonagallová ukojila šum svých studentů, kteří ji najednou začali vnímat. ,,Do hradu vnikl Sirius Black!"

Thalii se najednou sevřel hrudník. Cítila se, jako by jí docházel vzduch a chytila se záchytného bodu, protože měla pocit, že ztrácí pevnou půdu. To, čeho se nejvíce bála právě proniklo do Bradavic. Vzpomněla si znovu na bubáka na hodině Obrany proti černé magii, plakátu visící na snad každé zdi Británie nebo každé té novinové stránky, kde mohla pozorovat jeho oči.

Následovala společně s Polly profesorku McGonagallovou, až do Velké síně, kde už byla připravena snad stovka spacáků. Na cestě se setkala s mrzimorskými studenty, tedy i jejím bratrem Hugem.

,,Nevíš, co se děje?" šeptl potichu Hugo. ,,Prýtová nám nic nechce říct."

,,Sirius Black se dostal do hradu," prozradila mu hnědovláska a zrzek sledoval, jak jeho sestře naběhla husí kůže, když řekla jeho jméno. ,,Konkrétně do Nebelvíru."

,,Merline, tak to je velký," odfoukl si mladý Prewett. ,,Seš v pohodě?"

,,Mám pocit, jako bych měla každou chvíli zemřít," přiznala Lia, protože nechtěla lhát ani jemu ani sobě, že je v pořádku. ,,Ale doufám, že nás Brumbál a ostatní ochrání."

,,Nikdo nám neublíží," slíbil jí a jejich cesty se rozdělily. Z Velké síně se stala velká ložnice s jednou průchozí chodbou. Na levé straně spali chlapci, na druhé zase dívky. Většina dětí to znovu zalomily, ale Thalia ne. Srdce jí bušilo rychleji než za normálních okolností a ona se nemohla donutit ke spánku. Prostě to nešlo.

Najednou zaslechla kroky, patřící pravděpodobně profesorům. Rychle zavřela oči, aby to vypadalo, že skutečně spí. Zaslechla hlas. ,,Podle Filche už bude pryč," promluvil mužský hlas, který Thalia perfektně poznala. Jednalo se o Snapea.

,,Nedivím se mu," přidal se druhý. ,,Jestli má Black alespoň špetku sebezáchovy, utekl by nejrychleji, jak to šlo."

,,Hrad by měl být prázdný," ujistil Brumbála Snape. ,,Ale obávám se, že se bude podobná situace opakovat."

,,Proč tak uvažujete, Severusi?" zajímalo ředitele.

,,Jistě si vzpomínáte, jak jsem vás na začátku roku informoval o mé starosti o jednoho z profesorů-"

,,Žádný z profesorů by nepomáhal Siriusi Blackovi dostat se do hradu," přerušil Snapea s plným přesvědčením Brumbál. Thalia podle hlasitosti hlasů pochopila, že se Snape a Brumbál vzdalují. Otočila se na druhý bok a sledovala, jak dva muži opouští Velkou síň. Dívka se okolo sebe rozhlédla a postavila se na nohy. Potřebovala na vzduch, ač si byla vědoma toho, že to není úplně něco, čím by si zachraňovala život.

Docupitala až do Vstupní síně, kde už skrz sloupy mohla vidět na hvězdy. Sedla si na kamennou zídku a pozorovala čistou a jasnou oblohu. To na Skotsku milovala. Vzhledem k tomu, že v Británii velmi často pršelo, nebe bylo poté jasné a ona mohla pozorovat hvězdy.

Uslyšela kroky - zase. Rychlostí blesku otočila hlavu, aby zjistila, s kým má tu čest. Pozorování hvězd jí vždy tak uklidnilo, ale teď jí znovu ovládala nervozita. Na zemi nemohla přehlédnout stín. Zvedala řasy, aby zjistila, o koho jde.

,,Thalio, co tady děláš?" dříve než se osoba vynořila ze tmy, promluvila. Dívce se trochu ulevilo. Představovala si už Siriuse Blacka v celé své hrůzostrašné kráse, ale jednalo se jen o profesora Obrany proti černé magii.

,,Dívám se na hvězdy," odpověděla prostě, jako by nechápala přísnost Lupinova hlasu. Muž se k ní přiblížil a sedl se kousek od ní, na tu stejnou zídku.

,,Nebojíte se, že na tebe vybafne masový vrah?" ušklíbl se hnědovlásek a ona na cynicky uchechtla.

,,Vzhledem k tomu, že je Black dost chytrý na to, aby utekl z Azkabanu, tak si myslím, že mu došlo, že kdyby se nechal chytit, znamenalo by to jeho smrt," odpověděla mu opět prostě, nedělala z toho velkou vědu. ,,Ale když jste ke mně přicházel, měla jsem na chvíli pocit, že se jedná právě o něj a měla jsem trochu nahnáno."

,,To by měl každý," poznamenal uznale Lupin a hnědovláska si ho bedlivě prohlížela. ,,Každý má z něčeho strach."

,,Já z Blacka," přiznala Lia. ,,A z čeho máte strach vy? V co by se váš bubák proměnil?"

,,Myslím, že to víš," vydechl a ona sklopila oči. ,,Za ten rok, co tě učím jsem pochopil, jak chytrá si."

,,Ano, vím to," připustila. ,,Vím to už nějakou dobu, ale můžu vás ujistit, že se to nikdo nikdy nedozví."

,,Proč?" přivřel víčka. ,,Ne, že bych chtěl, abys to vytrubovala. Ale pověz mi, proč?"

,,Protože vypadáte, že jste kvůli vašemu tajemství hodně trpěl a že je to pro vás velký hendikep," vysvětlila mu. ,,A za ten rok, co mě učíte jsem pochopila, jak zajímavý člověk jste. Ale povězte vy mě, jak se znáte s mojí mámou?"

,,Máme společné přátele," vyhýbal se odpovědi, což Thalia ihned poznala.

,,To je vše?" pozvedla na oko zklamaně obočí. ,,Víc mi skutečně neřeknete?"

,,Znal jsem sestru tvé mamky, Cassiopeiu," pověděl jí nakonec a doufal, že s tím neudělal chybu.

,,Takže manželku Siriuse Blacka?" došlo jí okamžitě a Remus trochu znervózněl. Nechtěl s ní diskutovat o jeho přátelství se Siriusem Blackem. ,,Máma o své rodině moc nemluví."

,,Já vím," přisvědčil Lupin. ,,Abych pravdu řekl, Cassiopeia byla skvělá žena, která i když chodila do Zmijozelu, měla srdce na dlani a pro svoje přátele byla vždycky připravená obětovat všechno."

,,Jo, to mi máma říkala," povzdechla si. ,,Zabil ji můj děda. Stejně jako tátu a babičku."

,,Když jste znal Cassiopeiu, tak musíte znát i Blacka," spojila si najednou Thalia. ,,Tím pádem i Jamese Pottera, Harryho tátu!"

,,Pouze okrajově," zalhal Remus. ,,Casssiopeia a Sirius spolu začali chodit až po škole, když začínala válka a to jsme se všichni vídali hrozně pomálu."

,,Asi bych se měla vrátit zpátky," usoudila nakonec dívka a sesedla z kamenné zídky. ,,Dobrou noc, pane Lupine."