/19.5. 1995/

Thalia seděla na balkóně, který nabízela Nebelvírská věž a zírala na krajinu okolo Bradavic. Nebyla namalovaná, vlasy měla zplihlé, pod očima měla kruhy pod očima a na sobě měla jenom volnější legíny a vytahanou mikinu, která patřila jejímu zesnulému příteli.

Dva dny uběhly od chvíle, kdy ho viděla naposledy. Také od jejich posledního polibku, obejmutí a jejich posledních slov, které si společně řekli. Pořád se jí v hlavě opakovaly všechny vzpomínky na něj a krutá pravda, že už ho nikdy neuvidí.

Už nikdy neuslyší jeho veselý smích, už nikdy se vedle něj neprobudí, už nikdy mu nebude moct říct, jak moc ho miluje. V jednu chvíli měla chuť se zvednout z té studené země balkónu a skočit dolů. Zkusit, jak vypadá volný pád a skončit to všechno.

Nebelvírská společenská místnost byla hodně vysoce položená, že si byla jistá, že by to nepřežila. První den strávila jen ve svém pokoji, jenže tam za ní neustále chodil někdo z pokoje. Ač už to byla Polly, Hermiona, Romilda, Levandule nebo jiné dívky z Nebelvíru.

,,Merline, Thalio," ozval se nad ní hlas a hnědovláska s sebou okamžitě trhla. Zahlédla nad ní svou sestru, jak na ni bolestně hledí. ,,Promiň, že jsem přišla až teď, ale bohužel jsem se dřív do Nebelvíru nedostala."

,,To je dobrý," zamumlala lhostejně Thalia a Cat se vedle ní posadila.

,,Vím, že nejsem první, kdo ti to říká, ale nemůžeš tahle být do konce života," pokoušela se jí přesvědčit blondýnka.

,,Třeba konec není tak daleko," konstatovala starší Blacková a ta mladší se zděsila.

,,Co to říkáš, Lio?!" zvýšila hlas Cat. ,,Jestli přemýšlíš o tom, že si vezmeš život, tak na to také rychle zapomeň!"

,,Já ho ztratila, Cat," hlesla bolestně a už zase měla na krajíčku. Při těchto slovech konečně pootočila hlavu a pohlédla své sestře do očí. Cítila z jejích šedých očích, které zdědila po jejich otci, soucit a bolest. Velkou bolest, která ovšem ani zdaleka nedosahovala té bolesti, kterou cítila ona sama.

,,Já vím," přitakala víla, ,,a vím, že je pro tebe těžké to slyšet, ale život jde dál. Život musí jít dál."

,,Ty to nechápeš," zakroutila zničeně hlavou. ,,Nemilovala si ho. Nevíš, jak moc jsem ho milovala já."

,,Já to prožívala s tebou," vyvedla ji z omylu. ,,Thalio, byla jsem s tebou v Prvních úkolu, když vás vyfotila Holoubková. Byla jsem s tebou, když Hugo vtrhl do té třídy. Byla jsem s tebou, když si se na něj snažila zapomenout. A měla jsem suprový výhled na to, když jste se na Vločkovém plese dali zpátky dohromady. Byla jsem-"

Zasekla se, protože se v tu chvíli Thalia znovu zlomila. Schoulila si hlavu na hrudník Cat a brečela jako želva. ,,Tak strašně mi chybí, Cat," naříkala Thalia. ,,Tak strašně moc, že nevím, jestli to vůbec někdy překonám."

,,Já vím, sestřičko," zašeptala jí a pokoušela se jí utěšit. ,,Ale pořád máš mě a tvoje další přátele, chápeš? Vím, že to bolí. Ale máš mě, tátu, Polly, Harryho, všechny Weasleyovi, Hugo a Beth. Nemůžeš nás tady nechat, Thalio."

,,Nenechám," slíbila hnědovláska a blondýnka jí pustila ze svého objetí.

,,Jak dlouho si nejedla?" zajímalo Catherine. ,,A neříkej mi, že od té doby, co Cedric umřel."

Thalia musela přiznat pravdu a pokývala hlavou. ,,Nemám chuť k jídlu."

,,Ale nekecej," mávla nad ní rukou a vytáhla z kapsy čokoládovou tyčinku. ,,Na, dej si."

,,Díky," pokusila se o úsměv a vzala si od blondýnky tyčinku. ,,Díky za všechno, co si pro mě udělala."

,,Není zač," usmála se na ni a chytla jí za ruku. ,,Jsme rodina."

°°°

Thalia vylezla ze sprchy, do které jí dostrkala Cat, s vlasy v turbanu a celá byla obalená v ručníku. Zamířila z koupelny zpět do pokoje, kde nalezla svou nejlepší kamarádku Polly. Blonďatá Nebelvírka se na svou kamarádku doširoka usmála.

,,Komu mám poděkovat za to, že ses konečně rozhodla osprchovat?" zajímalo Polly a hnědovláska se uchechtla.

,,Mé sestře," odpověděla jí a Polly přivřela oči.

,,Tvé-cože?" nechápala blondýnka.

,,Ty víš, že moji rodiče jsou Sirius a Cassiopeia Blackovi," navedla ji Thalia a Polly chápavě přikyvovala. ,,No tak, já mám dvojče."

,,Počkej, jako vážně?" vytřeštila oči. ,,Kdo to je? Je to někdo z Bradavic?"

,,Vlastně z Krásnohůlek," poupravila tvrzení. ,,Je to ta Catherine, jak jsem teď s ní hodně trávila čas."

,,Tahle víla?" pojmenovala ji Polly.

,,Jo, přesně ta," odpověděla pyšně Lia. ,,To je moje ségra."

,,Když jsme u těch přiznání," sklopila víčka a hnědovláska přivřela oči. ,,Chtěla bych ti něco říct?"

,,Něco ohledně tvého táty? Rozchází se s Jeanem?" vypálila ze sebe okamžitě Blacková a Polly zakroutila hlavou.

Srdce se jí rozbušilo. Bála se její reakce. ,,Ty víš, že tenhle rok jsme spolu netrávili tolik času jako ty předchozí," začala opatrně blondýnka. ,,Bavila ses hlavně s Cat, zatím, co já jsem objevila svoje opravdové já," snažila se k tomu dostat. ,,Jsem na holky, Lio. A chodím s Parvati."

,,Merline, Polly!" vytřeštila oči s radostí na tváři a utíkala svou kamarádku obejmout. ,,Jsem tak strašně ráda, že sis našla někoho, s kým si šťastná. Jsi šťastná, že jo? S Parvati."

,,Nejvíc, jak je to jen možné," přisvědčila Williamsová. ,,Jediný problém je ten, že se musíme schovávat. Je to hrozné, ale obě se bojíme reakcí našich rodičů. Ale za tu dobu, co spolu jsme můžu říct, že jí fakt miluju."

Thalii píchlo u srdce, když tohle slyšela a Polly si toho všimla. ,,Merline, promiň, Lio. Nechtěla jsem.. chci říct, není fér, že Cedric přišel o život."

,,To není," potvrdila Thalia. ,,Nejhorší je to, co říkala včera Hermiona. Pro ty-víš-koho byl Cedric přebytečný. Byl tam navíc, když Pettigrew a Pán Zla šli po Harrym. Tak hrozně mě to štve. Kdyby nebylo bývalého nejlepšího kamaráda mého táty, tak byl Cedric furt mezi námi."

,,Uvědomuješ si, že je ty-víš-kdo zpátky?" ujišťovala se Polly a Thalia si odfrkla.

,,Jasně, že si to uvědomuju," odsekla hnědovláska. ,,Blackovi i Rosierovi byli smrtijedi, do háje. Jsem si jistá, že bude chtít osvobodit svoje spojence z Azkabanu, to znamená zbytek mojí rodiny."

***

VYHLAŠUJI CHARAKTER ASK, TAKŽE VŠECHNY OTÁZKY NA POSTAVU, A NEBO TŘEBA I NA MNE PIŠTE DO KOMENTÁŘŮ!

Jinak doufám, že jste si kapitolu užili 😂❤️

☃️Sharie