/17.5. 1995/

I v Komnatě nejvyšší potřeby se nacházela okna, takže pár mladých kouzelníků studujících v Bradavicích probudily paprsky Slunce, které se do pokoje vedraly. Hnědovláska pootevřela oči a zjistila, kde se právě nachází.

V náruči svého milovaného přítele, který ještě stále spokojeně oddechoval. Místo polštáře, který Cedric okupoval jí postačila svalnatá ruka mrzimorského chytače a oblečení očividně také nepotřebovala. Stačilo, že byla zabalená do prostěradla a její bradavická uniforma se válela na zemi. Ovšem stejně tak na tom byla i uniforma Cedrica.

Dívka pohlédla z okna, ale stále ležela v jeho náruči, a zjistila, že už je Slunce nad obzorem. Díky tomu, že se naklonila k oknu, aby zjistila, jak velkou část dne prospali, Cedrica vzbudila. Hnědovlasý mladík si protřel oči a usmál se na svou dívku.

,,Dobré ráno, lásko," usmál se jako sluníčko a chystal se jí políbit, ale ona uhnula.

,,Fuj!" zhnusila se. ,,Tobě ale táhne z pusy!"

On na oko otráveně převrátil očima a šáhl po své hůlce. ,,Ty taky všechno zkazíš," zamumlal a namířil jí ke svým ústům. ,,Vidíš, teď už mám svěží dech."

Thalia se usmála od ucha k uchu políbila ho. ,,Tak tě to dnes čeká, co?"

,,Je tomu tak," připustil. ,,Poslední a třetí úkol Turnaje tří kouzelníků."

,,Ty to zvládneš," povzbuzovala ho a hleděla mu do očí. ,,Já vím, že ano. Dva úkoly si už úžasně zvládl, tak proč ne tenhle?"

,,Víš, že se začíná až za soumraku," oznámil jí mladý Diggory. ,,Všechno bude mnohem těžší."

,,Cedricu, ty to zvládneš," posadila se. ,,I kdybys nevyhrál, lásko, já tě vždycky budu milovat. Vím, že si chtěl tu výhru - ty peníze - abys ses mohl postavit na své nohy, ale studenta jako ty přijmou v každé práci. Bude z tebe úžasný doktor."

,,Nechci ty peníze jen pro mě," vyvedl jí z omylu, také se posadil a stiskl jí ruku. ,,Chci ty peníze pro nás, chápeš? Sice ty ze školy vylezeš až za tři roky, ale musíš vědět, že tě miluju, Thalio. Chci, abych si mohl koupit byt v Londýně, kam ty budeš moct přijet na Vánoce, na prázdniny.. abychom my dva mohli být spolu."

,,Taky tě miluju," šeptla s úsměvem na rtech. ,,Tak strašně moc, Cede. A znám tě tak dobře, že vím, že dneska večer zazáříš."

,,Díky, Lio," pousmál se potichu a zvedl se z postele, aby mohl posbírat své oblečení. ,,Napsala si svému tátovi o Cat? Nebo si schováš jako překvapení."

,,Překvapení," odpověděla mu. ,,Já i Cat se už nemůžeme dočkat, až mu to řekneme. Až vytvoříme naší rodině domov z toho řadového domku na Grimmaldově náměstí."

°°°

Večer už vystřídal den a Slunce se schovalo za kopce, kterými se Skotsko pyšnilo. Na místě, kde před tři čtvrtě rokem bylo bojiště pro šampióny a draky se teď nacházelo bludiště a s ním tři tribuny. Každá pro jednu školu.

Krásnohůlské dívky předváděly povzbuzující představení, zatím co Kruvalští jen tak posedávali s přísnými pohledy na tvářích. Bradavice mezi sebou tyčily bilboardy s nápisami buď pro Pottera nebo pro Diggoryho.

Ve stanu se nacházeli šampióni se svými nejbližšími, což znamenalo, že ani Cedric s Thaliou, Hugem a panem Diggorym nemohli chybět.

,,Cedricu, máš tu patku nakřivo," komentoval jeho účes pan Diggory. ,,Nech mě, abych ti jí upravil."

,,Tati, prosím, nech toho," uhýbal mu Ced a střílel pohledem po svém nejlepším kamarádovi a přítelkyni, aby ho vysvobodili.

,,Vypadá úchvatně, pane Diggory," snažila se mu pomoct a Amos s tím tedy přestal.

,,Samozřejmě, že vypadá," nenechal se vyvést z míry. ,,Vždyť je to můj syn."

Při téhle větě Hugo převrátil očima a chytal se na odchod. ,,Myslím, že už je čas jít," prohlásil Hugo. ,,Jdete se mnou, pane Diggory?"

,,Ano, měl bych najít místo v první řadě," usoudil Amos a poplácal svého syna po zádech. ,,Jsem na tebe hrdý, synu."

,,Díky, tati," zamumlal Cedric a Hugo ho také obejmul. Nevěděl, že je tomu dnes naposledy, co ho takhle objímá, a proto tomu nevěnoval žádnou větší pozornost.

,,Cede, zlom vaz," pověděl mu do ucha a hnědovlásek se pousmál.

,,Díky, brácho," poděkoval mu a sledoval, jak společně s jeho otcem opouští stan. Poté se obrátil k Thalii, která vybouchla smíchy.

,,Tvůj otec by mohl to ego prodávat," poznamenala pobaveně Thalia on převrátil očima.

,,Ani mi o tom nemluv," zaklel Cedric. ,,Lepšího tchána neseženeš."

,,Tchán mi je ukradenej," pokrčila rameny. ,,Návštěvy omezíme na minimum."

,,Miluju tě, lásko," šeptl šampión. ,,Chtěl bych to říct, protože si myslím, že se to nikdy neoposlouchá."

,,To neoposlouchá," usmála se od ucha k uchu a políbila ho na jeho rty. ,,Taky tě miluju, Cede."

,,A proto ti chci teď a tady říct, že si tě jednoho dne vezmu," prohlásil Cedric. ,,A vzhledem k tomu, že tenhle turnaj určitě vyhraju, budeme mít velkou a nechutně drahou svatbu, že ani těch deset tisíc galeonů stačit nebude."

,,Si nějak věříš, ne?" rýpla si Thalia.

,,Tátova přítomnost má na mě vliv," svedl to na Amose a oba se následně rozesmáli.

,,Až se vrátíš s tím pohárem a někdo na těch tribunách bude řvát, tak to budu já," slíbila mu.

,,A nebo můj otec," uchechtl se Cedric.

,,Slibuju ti, že budu křičet víc," zasmála se a políbila ho. Zaslechla, jak cvakl foťák Rity Holoubkové. Nenechala se rušit. Tak moc to milovala, že to chtěla sdělit celému světu. Zakřičet to z plného hrdla.

Rita Holoubková si udělala pár fotek a zase zmizela. Thalia se snížila ze špiček a udělala krok vzad. ,,Musím jít," zamumlala smutně. ,,Ale miluju tě, Cedricu Diggory."

,,Já tebe víc!" zařval za ní s šibalským úsměvem a sledoval, jak zmizela za plachtou stanu.

°°°

Thalia si nervózně kousala nehty. Před asi půl hodinou Brumbál z bludiště přinesl Fleur Delacour, protože Harry vystřelil v její poloze ty červené konfety, ale po Harrym, Krumovi ani Cedricovi nebylo ani památky.

Všichni byli ticho, napjatě očekávali, co se udá. Takové ticho zde vládlo, že slyšela moc dobře, jak jí bije srdce. I když v Cedrica sto procentně věřila, stejně měla takový divný pocit, jako by se jí mělo něco stát.

Najednou se uprostřed trávníku objevil pohár a Harry s Cedricem. Všechny tribuny začaly tleskat a Thalia se rozběhla po schodech dolů, aby ho mohla obejmout. Dívala si pod nohy, takže na něj neviděla.

Zaslechla hysterický křik Fleur Delacour. Zastavila se a pohlédla na krásnohůlskou šampiónku. Následně pohlédla zpátky k Cedricovi. Najednou na vlastní oči viděla, jak jeho tělo nehybně leží na zemi a jak se nad ním Harry sklání.

Stála na posledním schodu, který předcházel trávníku. Kroutila hlavou. Nechtěla tomu věřit. Sevřel se jí hrudník. Nebyla schopná kroku. Potlesk utichl a Thalia ze všech sil zařvala. ,,Ne. Ne. Ne!" zaječela bolestně a chytla se zábradlí, aby nespadla.

Proběhl okolo ní Amos Diggory, takže do ní strčil. Hned za ním se řítil Brumbál. Harryho odtáhl Moody a Thalia se k němu rozběhla, aby zaujala černovláskovo místo. Provazy slz Thalii Blackové teď dopadaly na spocenou tvář její lásky.

Držela ho za líce a vtiskla mu polibek. Ale Cedric nedýchal. Měl sice otevřené oči, ale nedýchal. Bůh, osud nebo jakákoliv vyšší síla v ruce držela kladivo a tvrdě udeřilo do srdce Lii, které se roztříštilo na milióny kousků.

,,Kdo? Kdo tohle udělal?" vzlykla Thalia směrem k Brumbálovi, který se snažil podržet Amose Diggoryho. Za Thaliou se objevila Polly a nabídla jí své rameno.

,,Pojď sem," šeptla Polly a Thalia jí s brekem obejmula.

,,O-on je pryč," zasýpala vyčerpaně hnědovláska. ,,Cedric je pryč. Takhle to nemělo být. On se měl stát doktorem. Měli jsme se vzít, mít děti a zestárnout spolu. Proč mi ho musel osud vzít? Proč musel udeřit zrovna ve chvíli, kdy jsem opravdu šťastná?!"

***

Fajn, nezabijte mne😂 jako věřte mi, že nikdo tyhle dva nemiloval tak jako já, ale o tom se více rozpovídám až v závěrečných poznámkách😂

☃️Sharie