/1.4. 1997/

Slunce začínalo mít nějakou pořádnou teplotu a ve Velké Británii se všechno začínalo probouzet z tuhé zimy. Květiny začínaly kvést, zvířata vylézala ze svých nor a skrýší a už se těšily na jistě hřejivé léto. Dětem začaly dokonce i velikonoční prázdniny a většina z nich se odebraly domů. 

Blaise posedával ve svém oblíbeném pohodlném křesle, ve kterém snídal už od svého dětství a čekal, až se jeho matka rozloučí s jeho otčímem, Johnem Dawlishem, a oni dva budou moci vést nějakou nekonečnou konverzaci o tom, jak škola stále stojí.

Když se tak stalo, žena tmavé pleti se posadila naproti němu s anglickým pudinkem v ruce. Oba měli výhled na krásnou přírodu, kterou jejich zahrada nabízela. Vivian Zabini ve svém životě udělala hodně přešlapů a hodně věcí přehlížela, ačkoliv by neměla. 

A pokud si byla něčím jistá, tak tím, že svého syna zanedbávat nebude, i když se jí to vždycky nedařilo. ,,Krásné počasí je dneska, že ano?" vypadlo z ní nesměle, protože už byla zoufalá v oblasti toho, jak jinak navázat komunikaci se svým synem.

,,Nemusíš komentovat očividné, matko," pronesl cynicky Blaise a myšlenkami se zatoulal zpět do vzdáleného Skotska, kde na něj čekala jediná osoba, kterou opravdu miloval. ,,Žádala si mne, abych na tyto prázdniny přijel, takže mi řekni o co jde. Nechceš mi přeci říct, že sem přijel, abych přihlížel tvému pusinkování s Dawlishem."

,,Johna sem nepleť," odvětila rozhodně Vivian a snažila se nenechat se vyprovokovat. ,,Nepřijel si dokonce ani na Vánoce, takže jsem tě zkrátka chtěla vidět."

,,Proč?" nechápal Blaise. ,,Aby ses ujistila, jestli jsem náhodou o nějaký ten centimetr nevyrostl? Aby si mi když tak zastřihla přebývající vlas?"

,,Jsem tvoje matka!" prohlásila ublíženě černovlasá žena. ,,To musím něco chtít, abych tě musela vidět? Chci vědět, jak se máš. Chci vědět, jak se mají tvoji přátelé. Chci vědět, jestli máš nějakou dívku."

,,Mám je skvěle, dokud mi tedy Dawlish neříká, jak mám mít upravenou kravatu," odsekl černovlásek. ,,Draco i Theo se mají fantasticky a ano, chodím s jednou holkou, kterou mám opravdu tak rád, že bych raději ten čas strávil s ní než s tebou a tím magorem. Chtěla si se mě zeptat ještě na něco jiného?"

,,Vlastně ano," pronesla důležitě žena. ,,Jistě si si vědom, že svět se za chvíli rozdělí na dvě poloviny, vlastně už se pomalu dělí. A my se postavíme na tu vítěznou, je ti to jasné?"

,,Tohle ti do hlavy vložil on?" zúžil podezřívavě oči a tušil, kam tohle povede. 

,,John je smrtijed, ano," připustila, ,,ale i kdyby jsem s ním nežila, zlatíčko, je chytré a výhodné se stavět na stranu toho, kdo tuhle válku vyhraje."

,,Takže ses k němu už přidala?" vydedukoval černoušek a ona zakroutila nesouhlasně hlavou.

,,Chci, abychom mu věrnost přísahali společně," prohlásila Vivian. ,,Pán Zla ví, že žiju s Johnem, a proto chce, aby měl ve svém kruhy jen ty věrné. Je to jednoduchá otázka, Blaisei, smrt nebo smrtijedství."

,,Co když se k němu nechci přidat," zvedl oči a ona zavrtěla hlavou.

,,Ne, zlato, tahle to nefunguje," dala mu najevo. ,,Abys věděl, i Draco i Theodor už svá Znamení zla mají."

,,Theo taky?" vyhrkl nevěřícně a Vivian pokývala hlavou.

,,Protože ví, která strana vyhraje, jejich rodiče to ví," pověděla mu. ,,Pokud chceš pro naši rodinu bezpečí a klid, stejně pro tu svou dívku i vaše děti, musíš se k Pánovi Zla přidat."

°°°

,,Takže, co ty a tvůj klučičí život?" vyzvídala Annabeth nedočkavě a po očku sledovala malého Maxe, jak si hraje.

,,Nejsi ty nějaká zvědavá?" pozvedla hnědovláska podezřívavě oči. ,,Copak ti to nestačí s Alastorem, že ještě potřebuješ detaily z mého milostného života?"

,,Hej!" vykřikla na oko uraženě Beth a Thalia to schytala polštářem. ,,Nějaká úcta k tetičce Beth, jasné?"

,,Fajn, fajn, fajn," zahlásila se zdviženými pažemi. ,,Mám teď takovou známost, která už můj život zaplňuje nějaký ten čas."

,,Má ta známost jméno?" nenechala se odbýt jen pouhým krytím a Lia si povzdechla.

,,Dobře, ale slib mi, že mě nebudeš soudit," vyžádala si podmínky. ,,Žádné úšklebky, žádné poznámky ani nic podobného, jasné?"

,,Prosím tebe, já si vzala Pošuka," mávla pobaveně rukou a hnědovláska se rozesmála.

,,Taky pravda," potvrdila, ,,fajn, chodím s Blaisem Zabinim."

,,Jako synáčkem Vivian Zabiniové?" ujišťovala se blonďatá žena. ,,S synem té černé vdovy?"

,,Naposled jsem ti něco řekla," zaskuhrala Thalia. ,,A ano, s tímhle klukem. Je moc milý, pozorný, tak správně cynický a sarkastický."

,,A trochu špatnej, co?" odhadla správně Annabeth a na tohle nemohla Thalia říct ani půl slova, protože měla naprostou pravdu. ,,Já tě neviním, Thal, a věřím tomu, že když jste spolu už nějakou tu dobu, pravděpodobně se bude jednat o dobrého kluka."

,,Asi je to kompenzace vesmíru za to, že mám sestru merlin-ví-kde," zasmutněla hnědovláska a Beth pohlédla ven z okna.

,,Charlieho od té doby nikdo neviděl," odhalila jí. ,,Molly mu napsala asi sto dopisů, ale v Rumunsku v Bukurešti očividně nikdo není. On Catherine pravděpodobně pořád hledá a nějak nemyslí na to, že je z toho Molly na prášky."

,,On ji opravdu miluje," pokrčila rameny. ,,To je známka toho, že i kdyby tím měl strávit zbytek svého života, stejně to bude dělat dál."

,,Ale dát by o sobě mohl," stála na svém. ,,Kdo ví, třeba může ležet pod zemí, jenom, protože se Sybil de la Vito vpletl do cesty."

,,Bojím se o Cat, bojím se o oba," přiznala se Thalia. ,,Tak hrozně moc. Přijde mi tak nehorázně nefér, že i přesto, co všechno nám už osud provedl za příšerné věci se toho musí stále nabalovat víc a víc."

,,Třeba je to známka toho, že se něco přeci jenom zlomí a potom už to bude jen dobré," pokoušela se ji povzbudit a hnědovláska trhla rameny.

,,Možná kdybys tomu věřila ty, já bych to brala víc vážně," povzdechla si Blacková zničeně. ,,ale místo toho si představuji ty nejhorší scénáře toho, jak všechno tohle může dopadnout."