Cesta k zámku Patrikovi trvala déle než by se zdálo. Ptačí zpěv utichal, květy rostlin se začaly zavírat a obloha tmavla. Od vesnice k paláci šel celé odpoledne.

Královské obydlí z této blízkosti už nevypadalo tak velké jako z vesnice. Vlastně bylo menší než všechny zámky, které kdy Patrik viděl. Popoběhl blíž k němu a mezitím co si ho prohlížel poskakoval na místě, protože mu byla zima. Měl na sobě jen obyčejné tričko s krátkým rukávem a trochu roztrhané rifle.

Po chvíli uviděl čtyři postavy odcházející ze zámku. O něčem se bavily, ale moc je neslyšel. Přišel k nim a pozdravil.

Nejlépe oblečený muž s uhlazeným knírkem mu na pozdrav odpověděl a pak se zeptal: „Neviděl jsi tady někde poblíž princeznu Elizabeth a jejího únosce?” Mluvil povýšeně a upřeným pohled přejížděl toho zvláštně vypadajícího mladíka.

Jakmile Patrik uslyšel „princeznu Elizabeth”, projela mu hlavou palčivá bolest a hýřily v ní myšlenky: Princezna Elizabeth, princezna Elizabeth, vždyť to je ta dívka, se kterou jsem se potkal v lese - ale jak to vím? Jak to vím? A - jmenuju se Patrik! A Elizabeth... Musím ji najít!

Když se vzpamatoval, uslyšel, jak si u něho muži povídají: „Pane, musíme hledat další stopy, je to v zájmu celého království. Tenhle chlapec bude v pořádku.”
„Možná ji viděl, teď ve tmě se budou stopy hledat špatně. A myslím, že už přichází k sobě.”

Patrik si ani nevšiml, že se zhroutil na zem. Vstal, oprášil se, a přitakal muži s uhlazeným knírkem na jeho prostou otázku: „Dobrý?”

Pak ten nejmenší ze čtyřčlenné skupiny zopakoval již přednesenou otázku: „Neviděl jsi princeznu Elizabeth?”

Všech osm očí se upíralo na něj a doufalo v kladnou odpověď.

Patrik těkal pohledem z jednoho muže na druhého a rozmýšlel si, co cizincům řekne.

Dal jsi Elizabeth slib, že ji neprozradíš.

Ale je ve smrtelném nebezpečí.

Sliby se mají plnit.

Ale je ve smrtelném nebezpečí!!!

Mohl bych jim lhát a Elizabeth najít a zachránit.

Ale sám to nezvládnu a tihle páni vypadají jako detektivové...

Dal jsi jí slib a ona si zaslouží, abys ho dodržel.

„Já...” začal Patrik a nervózně si kousal spodní ret.

Detektivy už to začínalo nudit a přemýšleli, že se na toho blázna vykašlou. Pak ale konečně dokončil svou započatou větu.

„...ji viděl.”