,,Prosím, zůstaň tu se mnou."

,,Dobře."

,,Povídej mi něco o sobě."

,,Není to něco, na co bych rád vzpomínal."

,,Dobře. Až budeš chtít, tak mi to řekneš jo?" Přikývl.

,,Strašně krásně zpíváš. Co jsi to zpívala?"

,,Ukolébavku z našeho světa."

,,Zazpíváš mi jí?" Přikývla jsem.

Začala jsem zpívat a přitom jsem ho hladila po vlasech. Dozpívala jsem ukolébavku a slyšela jsem jak, oddychuje. Chtěla jsem jít k Belle a Peterovi, jenže jsem si vzpomněla, že jí chtěl vyznat lásku. Zalezla jsem k Joshovi a usnula.

V noci mě probudilo Joshovo volání ze snu. Rychle jsem ho chytla za ruku a utěšovala jsem ho. Nepomohlo to. Došla jsem za Peterem a vzbudila ho.

,,Peter vstávej!"

,,Co se děje Charlott?"

,,Josh. Volá ze spaní nějakého Joeho a nejde probudit."

Vyběhl z pokoje nadzvukovou rychlostí. Běžela jsem za ním. Zkusil ho probudit, ale nešlo to. Vzal vodu a vylil mu jí na hlavu. Konečně se probral.

,,Co se stalo?"

,,Zase jsi měl záchvat." Zase?

,,Děkuji Peter. Běž spát já se o něj postarám." Přikývl a odešel.

,,Chceš mi o tom říct?"

,,Když jsem byl malý, hrávali jsme si s bratrem a pošťuchovali se. Byli jsme nerozlučná dvojka. Když nám bylo 17, tak jsem měl vládnout. Můj bratr to neunesl a snažil se mě zbavit. Udělal mi ty jizvy na obličeji a na hrudi. Řekl jsem to tátovi, jenže mi řekl, že jsem se zbláznil a bůh ví co. Všichni stáli při bratrovy, protože to byl miláček všech. Proto jsem utekl."

,,Tvůj bratr je..." Nedokázala jsem to říct.

,,Jo jmenuje se Joe a já jsem Julian."

Na nic jsem nečekala a šla jsem ho obejmout.

,,Jsem ráda, že jsi mi to řekl."

,,Myslel jsem, že mi neuvěříš."

,,Mám tě ráda." Byl překvapený. Ještě víc mě stiskl.

,,Já tebe taky." Lehli jsme si a spali.

Ráno bylo příjemné a klidné. Nikdo nebyl vzhůru. Trochu jsem jim poklidila a uvařila. Pomalu se probouzeli. Všechny asi přilákala vůně.

,,Voní to úžasně."

,,Joshi? Kudy vede cesta do města?"

,,P-proč?"

,,Chtěla bych si najít práci." Všichni na mě koukali jak na blázna.

,,Na co práci? Všechno máme."

,,To je tajemství. Takže?"

,,Já ti peníze dám."

,,Joshi to je od tebe milé, ale chci si na to vydělat sama."

,,Dobře, Bella tě tam dovede."

Poděkovala jsem a šli jsme s Bellou do města. Po cestě se mě vyptávala proč.

,,Neřeknu ti to. Jen mi řekni něco o sobě."

,,Mám ráda Modrou barvu. Kytky růže..."

Potom už jsme si jen povídali. Dorazili jsme do města. Bylo velké a krásné. S Bellou jsem se rozloučila a slíbila, že se večer vrátím. Po chvíli jsem našla co jsem chtěla.

,,Dobrý den. Co si přejete?"

,,Dobrý, bylo by možné u vás pracovat?"

,,Sotva si vystačím sama."

,,Nechci peníze."

,,A co byste chtěla?"

,,Pomáhala bych vám tu, a pak byste mě nechala ušít dvoje šaty a dvoje pánské "šaty" na ples."

,,Dobře."

,,Kdy mám začít?"

,,Jestli chceš, můžeš už dneska."Přikývla jsem.

,,Říkej mi Teresa." Vypadala tak na 25. Byla krásná, štíhlá, blond vlasy.

,,A máš kde spát?" Přikývla jsem.

Dnes přišli jen 3 zákazníci. Rozloučila jsem se s Teresou a šla "domů".

Snad líbí.