Když jsem skončila s tou důkladnou procházkou minulostí zapálila jsem oheň v krbu a hodiny jen sledovala tančící plameny.

Musela být už hluboká noc nebo velmi brzké ráno. Mě na tom ale vůbec nezáleží. Když člověk není vidět může spát jak dlouho chce a pak už nemusím spát když konečně vidět je.
Tady čas nic neznamená.

Možná znamená ale ne pro mě. Já nemám v úmyslu se nikam honit. Mám nekonečné množství času jakožto nesmrtelná. Už dávno nemám naději, že se mi podaří ještě někdy umřít. Zvonil mi telefon ale já byla příliš lina byť i jen otevřít oči.

Kdo má náladu o vánocích na pracovní hovory? Já rozhodně ne.

A než vás to napadne, jako bytost viditelná jen o vánocích, jediný kdo mi volá je správce mých firem, finanční poradce nebo  právník s nějakou bezvýznamnou prkotinou. 

Po určité době mě ale ten zvuk začal neskutečně vytáčet.  Poslepu jsem uchopila telefon a zvedla to.

,,Ano?"zeptala jsem se stroze.

,, Dobré ráno, slečno Wintová."řekl hlas na druhé straně.,, Nerad vás obtěžuji v tento čas ale jindy nejste k zastižení. Potřeboval bych vaší přítomnost na prestižní lékařské benefici. Nebudu příliš zabýhat do detailu, protože vím že si na ně nepotrpíte."

,, Nepotrpím si ani na takové akce, takže proč že mi voláte?"

,, Minimálně jednou za rok vás na takových akcích potřebujeme. Musí vás vidět sponzoři, akcionáři, novináři i moderátoři. "Řekl v marné snaze mě přemluvit, že tam musím být. Nesnáším když tohle musím dělat.  Dokonce se mě v jednu dobu snažili přemluvit nosit šaty nebo alespoň sukně. Blázni, i ve středověku jsem pod královskou róbou nosila kalhoty.

,,Fajn, "zavrčela jsem frustrovaně a otevřela oči.  Posadila jsem se a prohrábla si vlasy z tváře. V hlavě mi šrotovali  ozubená kolečka a já se sama snažila přesvědčit,že to nebude takový očistec jako si myslím.,,Kdy a kde?"

,, Třináctého v půl osmé v sálu Huckabee."to byla jediná odpověď na kterou jsem čekala.  Pak už jsem to prostě položila , protože nic jiného slyšet nepotřebuju. Tak jsem na něj dost naštvaná. Nechci ještě poslouchat přednášky o tom jak se mám chovat, oblékat nebo co mám napravit oproti minule. To už bych asi něčím praštila, nebo možná spíš někoho.