Počet slov: 1078
Rok 1974/1975

Víkend utekl jako voda a vyučování znovu začalo. Zmijozelští studenti se najedli ve Velké síni a spěšně vyrazili na první hodinu tohoto týdne - lektvary, které měli s nebelvírskými.

"Milí přátelé.", přivítal studenty s úsměvem na tváři Horácio Křiklan, jakmile začala hodina. "Jistě si vzpomínáte, co jsem vám sliboval minulý týden."

Třídou se ozvalo nesouhlasné mručení, studenti si vzpomněli, že jim jejich profesor lektvarů sliboval zkoušku z jednoho obzvláště těžkého lektvaru, slunečního lektvaru.

"Nebojte se, nebude to tak zlé.", ujišťoval je s úsměvem Křiklan. "Rozdělím vás do čtveřic. Nuže... Každý pojďte za mnou a vyberte si jeden papírek."

Studenti došli k profesorovi a každý si ze stolu vzal jeden přehnutý kus útržku papíru. Když ho rozložili, zjistili, že je na něm napsané číslo.

"Takže, kdo je jednička?", otázal se Křiklan. Peter, Kate, Mulciber a Macnair zvedli rozpačitě ruku.

"Výtečně.", usmál se Křiklan. "Běžte tedy k pracovnímu stolku číslo jedna."

Vybraní studenti se nevesele vydali ke stolku. Macnair všechny okolo sebe probodával zlověstným pohledem a Peter se raději nesměle držel opodál.

"A kdo má dvojku?", zeptal se profesor. "Jděte ke stolu číslo dvě."

Lily s potěšením zjistila, že její kamarád Severus má dvojku také. S trochu menším potěšením oba zjistili, že u stolku číslo dva již sedí James Potter a Remus Lupin. James se na oba příchozí pobaveně zazubil.

"Začneme?", optal se Remus, který tušil, že by to brzy vedlo k hádce.

Severus beze slova otevřel učebnici a postavil jí na stojan, aby na ní všichni viděli. James se naklonil a začal číst.

Sluneční lektvar
Přísady: vylisované srdce Bludníčka, dračí sliny, vysušené lístky Svítivky Ovíjivé
Příprava: V dračích slinách necháme vylouhovat srdce Bludníčka a lístky Svítivky. Postavíme na oheň a uvedeme do varu. Vaříme 30 minut, odstavíme z ohně a aplikujeme na tekutinu kouzlo Lumos. Po vychladnutí bude LR vydávat intenzivní světlo.
Efekt: Vydává silné světelné záření po dobu jednoho týdnu. Skvělá náplň do lamp.

"My umíme také číst, Pottere.", usadila ho Lily. Byla na něj stále naštvaná kvůli tomu, že jí o prázdninách v lese spoutal kouzlem v domnění, že spoutává Severuse.

"Tak to sorry.", pokrčil rameny James. "Myslel jsem, že by to takhle bylo rychlejší."

Studenti se pustili mlčky do přípravy. Severus si všimnul, že Sirius na Jamese celou dobu vysílá žalostné pohledy. Byl totiž ve čtveřici s Averym a ještě dvěma dalšími zmijozelskými a patrně z toho nebyl velmi nadšený. Severus se znovu otočil k lektvaru a v tom zjistil, že tam chce James přidat čerstvé listy Svítivky Ovíjivé.

"Pottere!", vyhrknul a vyškubl mu listy z ruky. "Vždyť se tam píše vysušené lístky, vysušené, ne čerstvé!"

Remus se na Severuse trochu nazlobeně podíval. "Nic tak strašného se přeci nestalo."

"Nenechám si kvůli Potterovi a jeho nepozornosti zhoršit známku.", odseknul Severus.

"No jo, tvůj život by neměl smysl, kdybys nedostal vynikající z lektvarů. Je to totiž jediná věc, která ti opravdu jde, Srabusi.", ušklíbnul se James.

"Drž hubu, Potříku.", odfrknul si pohrdlivě Severus. "Až mě bude zajímat názor největšího idiota ve škole, tak se ti ozvu."

"A já si myslel, že tenhle titul už dlouhé roky přísluší tobě, Snape."

"Přestaňte.", vyhrkli Remus a Lily najednou tak hlasitě, až se k nim několik studentů od okolních stolků zvědavě podívalo.

Po zbytek hodiny byli již Severus a James ticho, ale neustále k sobě vysílali zlostné pohledy a James si dokonce čistil ruku o hábit, když se omylem dotknul při vhazování přísad do kotlíku Severusovy ruky. Z lektvaru nakonec přeci jen dostali vynikající a Křiklan ho s úsměvem ukázal všem studentům.

"Vidíte jak září? Ano, přesně takhle měl vypadat! Přidávám Zmijozelu a Nebelvíru po deseti bodech! Výtečně, slečno Evansové, pane Snape, pane Pottere a pane Lupine. Přijemně jste mě překvapili a znovu potvrdili, že se v lektvarech dobře vyznáte. Hodina skončila, můžete jít."

Studenti se odebrali od svých stolků, James a Severus na sebe vrhli poslední nenávistný pohled a odešli.

❌❌❌

Byl první lednový den a Severus se s přáteli právě vydal z Velké síně na společenské místnosti. Cestou potkal uhoněnou Kate, která právě někam spěchala. Jakmile si ale Severuse všimla zastavila a vyrazila směrem k němu.

"Severusi Snape!", vyhrkla, aby se otočil.

"Co je?", obrátil se Severus.

"Lily!"

"Nerozumím."

"Na nic se neptej a pojď za mnou!", pověděla netrpělivě Kate a chytla Severuse za paži, jako by ho chtěla k Lily dotáhnout.

"Co děláš?!", vykřikl se trochu dotčeně Severus, vytrhnul se jí a mnul si uraženě ruku. "Vždyť už jdu."

Kate se beze slova rychlým krokem vydala pryč a Severusovi nezbývalo nic jiného, než jí následovat.

"Počkáme na tebe ve společence.", slyšel jen křiknout Reguluse a poté už zahnuli za roh.

Lily seděla na schodech před obrazem Tlusté dámy, kde byl vchod do nebelvírské společenské místnosti a tvářila se dost nešťastně. Měla rudé oči a bylo vidět, že plakala.

"Děje se něco, Lily?", zeptal se Severus starostlivě.

"Cleo. Je mrtvá.", špitla Lily.

Severus si náhle vzpomněl na Lilyinu kočku Cleo. Moc jí nevídal, byla stále v nebelvírské společence, ale pamatoval si, jak jí spolu s Lily kupovali na Příčné ulici, jak se líně protahovala na zahradě Evansových a jak ji Lily vždy držela jemně v náručích, když jeli do Bradavic.

"To je mi moc líto.", pověděl potichu Severus a přisedl si vedle Lily.

Aniž by to čekal, kamarádka se k němu naklonila, objala ho a vypadalo to, že co nevidět začne znovu brečet. Severus dívku rozpačitě hladil po zádech.

"To bude dobré, Lily...", utěšoval dívku. "Jak se to stalo?", zeptal se Lily a až po vyslovení otázky se začal proklínat, že se tak hloupě zeptal. Jistě ještě nebyla připravená se o tom bavit.

K jeho údivu však Lily spustila zcela klidným hlasem. "Už delší dobu byla nemocná. Měla něco se srdcem, ale poslední dobou to vypadalo už dobře - ", Lily se náhle zlomil hlas a stiskla Severuse ještě pevněji. "Ach Seve, já ji měla tak ráda."

"No tak...", klidnil Lily Severus. "Bylo to pro ní lepší, než aby se trápila. Můžeš si zase koupit jinou."

Lily se od Severuse odtáhla a nevěřícně na něj hleděla. "Jinou?", opakovala. "Ale já chci Cleo, tak k čemu by mi byla jiná kočka?"

"Já - já to tak nemyslel.", ujistil dívku Severus a v duchu se opět proklínal za to, co řekl.

Lily se na Severuse smutně usmála. "Jsi ke mě tak milý, Seve, ale já teď vážně nechci jinou kočku, stále myslím na Cleo."

"Lily...", pověděl Severus a oplatil rudovlásce její úsměv. "Bude to dobré."

"Bude to dobré.", opakovala po něm Lily a utřela si kapesníčkem slzy, které jí stékaly po obličeji. "Jsi skutečný kamarád, Severusi."