Stáli proti sobě v družném tichu uvěznění ve vzpomínkách než Steve ponořil ruku do kapsy a něco vylovil.

,,Mám pocit, že sis u mě něco zapomněla,"řekl naoko ledabyle než jí hodil zapalovač, který už pár měsíců nedal Tonymu spát.

,, Stále ho máš?"zeptala se překvapeně než přejela prsty po slovech vyleptaných do kovu.

,, Nikdy bych neztratil talisman pro štěstí někoho jiného,"odpověděl se vší vážností,i když oba věděli, že je to přetvářka.  Bylo za tím mnohem víc.

,,Máš i kódový klíč?"zeptala se když konečně odtrhla pohled od kusu kovu v její dlani.

,, Kódový klíč?"zeptal se Tony, který nevydržel jen stát stranou,i když by se tak mohl dozvědět mnohem víc.

,,Danny byla americký špion u nacistů,"odpověděl mu Barnes. ,,posílala komandu a SSR kódované zprávy, které dokázalo přeložit jen omezené množství lidí. Mezi nimi i náš kapitán."

,,Ale to by muselo být něco co by měl stále u sebe,"řekl Tony zamyšleně a v další chvíli ztuhnul. Geniální mozek mu dal správnou odpověď. ,,Ten kompas?"

Steve přikývl a vytáhl kompas z kapsy jeho kalhot.
,,Mám kódový klíč za fotkou agentky,"přiznal maličko rozpačitě.,,Byla nejuvěřitelnější věc co byla v novinách, když mi Danny dala svůj kódový klíč. Nemohl jsem nikomu dovolit to odhalit."

,,Vždy jsi chránil má tajemství,"souhlasila s lítostivým povzdechem.,,Na druhou stranu to vedlo Carterovou k přesvědčení, že jsi do ní bezhlavě zamilovaný."

,, Lepší že věřila v mou lásku, než aby někdo zjistil kdo je špeh, který nám dával aktualizace všech změn u hydry,"řekl smrtelně vážně než lehce, očividně s praxí, vyndal fotku a ukázal zadní stranu která byla popsaná malým sotva čitelným textem.

Tony se nestačil divit. To v podstatě znamenalo, že neexistovalo víc osob ke kterým by se kapitán cítil nostalgicky. Jen ta jediná, ke které se to všechno váže.

,, Nella prossima vita,"řekl poté nahlas když mu všechny dílky skládačky zapadli na své místo. ,,To byl vzkaz pro tebe. Jeho poslední slova než to zabořil do ledu, jeho poslední myšlenka a byla jsi to ty."

Tentokrát Steve trošku zčervenal a rozpačitě se podrbal za krkem. Vypadal trošku jako školák, kterého přistihli si prohlížet časopis pro dospělé.

,,Byl to vzkaz,"řekl nakonec Steve, nekapitánovským hlasem. Spíš zněl zasněně. ,,Pokud existují další životy, zase se sejdeme ."

,,Jsi sentimentální,"řekla jako by to byla nějaká urážka než si nejspíš mimoděk začala hrát se zapalovačem. Otvírala ho a zavírala takže vydával to tiché cvakání.

Myslel, že Rogers odpoví něco aby uchránil svou čest ale sledoval jí jako by očekával pokračování.

,,Ale já nejspíš taky,"povzdechla si nakonec a zapalovač pevně sevřela v zavřené dlani.,,Když jsi se obětoval, existovali pro mě jen dvě možnosti. poprava nebo Stark."

Bucky na prohlášení o obětování reagoval nespokojeným mumláním. Očividně nebyl stejného názoru.

,,Proč by tvou jedinou možností měla být smrt?"zeptal se nakonec Tony, když nikoho jiného ta věta nešokovala.

,,Byla jsem Mata Hari druhé světové,"řekla s pokrčením ramen. ,,I génius žijící budoucností určitě ví jak dopadla."

,, Neslavně,"konstatoval Tony, kterému konečně začala docházet pointa toho sdělení.

,,Ale upřímně, tohle nebyl další život, který jsem si pro nás představovala,"přiznala s pohledem upřeným na rozkládající se město za oknem věže. ,, Měl jsi být úspěšný umělec s malým rodinným domkem daleko od města s nádhernou manželkou a dvěma dětmi. Klukem stejně tvrdohlavým jako jsi ty a holčičkou, co by mohla být tvou princeznou."

Tenhle popis až na to malování se přesně shodoval s tím,co si Tony myslel že Steve od života chce. Průměrnou rodinu, průměrný dům s bílým laťkovým plotem a zlatým retrívrem. Takový ten standard z předměstí.

,,A co ty?" Zeptal se Steve plochým tónem, který postrádal veškeré náznaky o jeho emocích. Tenhle hlas slyšel Tony jen párkrát a vždy znamenal problémy nebo zklamání národního symbolu.

,, Já?"zeptala se překvapeně než se zatvářila jako, že přemýšlí. Naklonila hlavu na stranu a poklepala si prstem na bradu. ,,Já se vidím jako kancelářská myš v nějakém obyčejném podniku, kde celé dny vyplňuju papíry."

,,A kde je v tom tvém životě místo pro mě? "Zeptal se stále tím děsivým tónem. ,,Nebo v tom  mém pro tebe?"

,, Můžu být tou nevkusnou tetičkou pro tvé děti,"řekla nevinně ale i Tony viděl ten jejich souboj pohledů. Za otázkami co pokládal Steve bylo mnohem víc než mohlo zdát.

,, Myslím, že tady máš smůlu, Danny,"ozval se Bucky, který byl tak dlouho potichu, že Tony očekával, že už odešel.,, Pozici divného strýčka jsem měl zamluvenou dřív než se s tebou seznámil."

Přišel k nim blíž a strčil do Steva ramenem čímž navázal jakýkoliv kontakt po více než týdnu.
Takže dle očekávání se předchozí výraz z jeho tváře rozplynul a on se opřel do pohodlí svého nejlepšího přítele.

,, Navíc nevím jestli sis toho všimla, ale ten blonďatý pitomec má slabost pro silné ženy, které ví co chtějí,"dodal Barnes s ušklebkem. ,, Nejspíš by z něj byl muž v domácnosti, který si skicuje jen když jsou děti už v postelích, než se vrátí jeho žena domů z práce."

Tony se tomu výstižnému popisu trochu zasmál. Je pravdou, že si kapitána, který jim permanentně rozkazuje nedokáže představit jako ženu v domácnosti ale na druhou stranu ani nevěděl, že rád maluje.
Má se o svém spolubojovníkovi ještě co učit než ho plně pozná.

Ta slova ale udělala něco složitého s tváří Danny. Vypadala jako by jí doslova bolelo slyšet pro jaký typ má Steve slabost.

,, Potřebuju cigaretu,"řekla nakonec něco co nikdo neočekával.

,,Cigaretu tu nemáme, protože nikdo z Avengers nekouří ale možná bych tu někde mohl mít schované doutníky,"řekl Tony zamyšleně než mu téměř vypadla čelist z pantů díky tomu co uviděl.

Ctihodný a bezúhonný Steve Rogers se od nich odtrhl jen aby otevřel jeden z šuplíků v lince a vytáhl balíček cigaret značky o které Stark v životě neslyšel.

,,Steve!"vykřikl nevěřícně a možná trochu zděšeně Bucky, který měl stále ještě v paměti Steva prolezlého nemocemi s vážným astmatem, který se nemohl k cigaretovému kouři ani přiblížit.

,,Musíme na střechu nebo tu ten génius udělal i balkon?"zeptala se jediná naprosto klidně.

,,Já mám balkón,"bránil Tony svou věž.