·1.KAPITOLA·

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Maplepaw se probudila do krásného dne na konci Novolistí. Jemný ranní vánek jí čechral její tříbarevnou srst a ona zamžourala do jasného svitu slunce.
   Po její hlavičce přejel jemný jazýček. Maple zvedla hlavu a podívala se nahoru na svou matku svýma zelenýma očima.
   ,,Dobré ráno, Maplekit." zavrněla Frostheart a ještě párkrát jí olízla, dokud si Maple neotřepala svůj tíživý a promočený kožíšek.
   ,,Pojď!" zavolal na ní někdo a byla to její sestra, jejíž bílý kožíšek se třpytil na slunečních paprscích. Pak se rozběhla směrem pryč z doupěte.
   Maplekit se za ní hned rozběhla. ,,Počkej, Dovekit!" zavolala na svou sestru a doběhla jí. ,,Co na to řekne Frostheart? Ani jsme se jí nezeptali." namítla a otočila hlavu směrem k bílé kočce.
   Dovekit si povzdechla. ,,No jo, máš pravdu, tak pojď, zeptáme se." řekla a rozběhla se zpět s Maple v patách.
   ,,Mami, můžeme prosím ven?" zeptala se Dove a švihla ocáskem. Frostheart se zamračila.
   ,,No tak dobře." řekla váhavě. ,,Ale běda vám, jestli něco provedete. Greyfeather si to s vámi vyřídí. Vraťte se brzy!" Maple nadmula hruď při zmínce jejího otce Greyfeathera.
   ,,Díky!" zavřískla Dove a rozběhla se pryč, Frostheart jim stihla pouze olíznout hlavičku. ,,Brzy se vrátíme!" Maplekit věnovala své matce vděčný pohled a rozběhla se za sestrou.
   Vyběhli ven a Maple oslnilo ještě větší světlo než ráno. ,,Oooh!" vyjekla. Vše tu bylo tak velké a jí s toho přecházeli oči údivem.
   Dove radostně vyskočila na nějaký kámen. ,,Tady je to super!" zařvala radostí a skočila dolů vedle Maplekit. Pak se rozběhla dál.
   ,,Dove, počkej!" zakřičela Maple a rychle k ní doběhla. Pak skluzem zastavila, že se všude kolem rozletělo listí. Maplekit jedno přistálo na obličej. Kýchla a odfoukla ho na svou sestru. Obě dvě se hlasitě rozesmály.
   ,,Tam bys neměla chodit." varovala Maple svou sestru Dovekit, když pomalu kráčela do doupěte. Ta jí ale nevěnovala žádnou pozornost a kráčela dál do kapradinového vchodu.
   O chvíli zděšeně odběhla pryč. Maplekit se na ní udiveně podívala a rázem také zkoprněla, když se s kapradin vysoukal mourovatý kocour a jeho oči zářily hněvem.
   ,,Co tu děláte?! Copak vás nikdo neučil, že do válečnického doupěte se nemá lézt! Navíc, když jste ještě koťata a jsem tu ?!" zavrčel chladně a Maple se přikrčila a přitiskla ke své srdce. Cítila její rychle bušící srdce.
   ,,Ale no tak, Dustshade." řekla jedna kočka, která vylezla z válečnického doupěte a mířila k hromadě kořisti. Maplekit poznala, že je to Silverriver, podle jejího třpytivého stříbrného kožíšku. ,,Jsou to ještě koťata."
   Dustshade zavrčel a Maple s Dove na nic nečekali a rychle se rozběhli pryč od toho nevrlého válečníka. Až už byli dost daleko, smykem se zastavili.
   ,,O-ou," řekla optimisticky Dovekit a podívala se na stranu. V jejich očích zářily rošťácké jiskřičky.
   Maplekit se pokusila o úsměv, i když její srdce ještě pořád splašeně tlouklo. Najednou se ale ozvalo zavrčení.
   ,,Slyšelas to taky?" zeptala se rychle Maple své sestry a vrhla na ní starostlivý pohled. Bylo vidět y že Dovekitin optimismus rychle vyprchal a začala se otáčet kolem sebe.
   ,,Tam!" zavolala a obě dvě kočičky se rychle otočili za sebe. Byly tam dvě kočky s naježenými kožichy a vrčeli na sebe.
   Maplekit vystrašeně polkla. Jeden z nich byl totiž jejich bratr Jaykit. Naproti němu stála jedna ze školky, dcera Dustshada, která nesla jméno Lagoonkit a byla o pár měsíců starší než on.
   Jay rychle a hbitě vyskočil a zaryl jí drápy do kožichu. ,,To tě naučí, říkat mi kotě!" zaskřehotal a švihl ocasem.
   Lagoonkit ho kopla nohou a Jay odletěl pryč. Krev se postříštila zem. Její bratr ale rychle vstal a znova se zuřivě vrhl na svou protivnici.
   ,,Nechte toho!" zakřičel někdo. Byla to Bramblekit, která vylezla z doupěte a doběhla ke své sestře. Ochranatérsky se postavila po jejím boku.
   Lagoonkit měla škrábanec přes oko a přes tlamičku. Jaykit ležel zakrvácený na zemi a neustále vrčel. Jeho ucho bylo roztržené.
   ,,Ahoj, co se tu děje?" ozval se nějaký milý hlas za Maple, která už taktak chtěla začít volat. Byla to krásná ledově bílá kočička s modrýma očima. ,,Já jsem Frostpaw, učednice léčitelky." rychle se ještě představila.
   Maplekit se na ní vděčně podívala. ,,Jsem Maple a tohle moje sestra Dove." představila se a usmála se na učednici. Ta se rychle otočila a doběhla k zraněnému Jay a taky k Lagoon, kteří neustále vrčeli a vrhali na sebe nenávistné pohledy.
   ,,Dones mi prosím pavučinky...." zavolala Frost na Maple, která nehybně stála. Dál už jí neslyšela. V hlavě se jí najednou začalo ozývat divné pískání a něco jako takové....hlasy. Nešlo to popsat.

                             ~||~

                            751 slov

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro