Láska. Co to vůbec je ta láska. Každý kdo kolem mě projde tak už má někoho. I můj mladší bratr Shadow si někoho našel. Ale já skoro 70ti letý Ježek si nikoho nenašel. Ano z venčí vypadám že mě to netrápí, ale v hlouby duše jsem se topil.

A ano na té fotce jsem já. Já vím někteří si z vás řeknou ať jdu do důchoďáku , ale pro některé jsem sladký a neodolatelný.

Jako vždy jsem se procházel po náměstí kde zrovna byly trhy. Malé děti pobíhali u fontány a cákali na sebe vodu. Pousmál jsem se a šel ke stánku s ovocem , kde jsem si jako vždy koupil plný koš jahod. Ano slyšíte dobře. Jahody. Moje nejoblíbenější jídlo. Tak když Sonic jí Chilli hotdogy a Shadow kávová zrna  tak proč ne já jahody. Vždyť jsou jahody sladké tak jako já.

Blížil se konec léta. krásné teplé počasí nás opouštělo. Ve vzduchu byl cítit chladný vzduch, který naznačoval že se blíží podzim.
Povzdechl jsem si a šel jsem náměstí směrem ven mimo město . Víte bydlím na úplném kraji města. Je to takový menší domek , který si ho snažím opravit a daří se mi ho opravit. Šel jsem ulici která vedla ven. Jak jsem procházel tak jsem zahlédl Shadowa s tou lištičkou . Ano s Transferr. Oba se na mě podívali a já na pozdrav jen kývl a šel dál.

" Není ti tvého bratra líto Shadowe?" Slyšel jsem za zády lištičku jak se začala o mě bavil tak jsem bez povšimnutí zalezl za roh a pohlouchal je.
" Ani ne.... je to jeho problém ne můj ....je to prostě idiot že si nemůže nikoho najít...no raději půjdeme malá na nás čeká " slyšel jsem bratra a kroky jak šly pryč.
Zády jsem se opřel o zeď domu a povzdechl jsem si .
" Má pravdu..... Ale kdo v dnešní době bude stát o mě . Je snad na mě něco jiného? Asi ano ale co? Můj věk? Můj vzhled?" 

Tolik jsem přemýšlel že jsem zapomněl na čas. Jak jsem si to ale uvědomil tak byla tma . Povzdechl jsem si a vysel v uličky ven směr domů. Ve tmě jsem zářil jak světluška někdy je to i otrava.

Došel jsem domů a košík položil na stůl  a plácl s sebou do postele.
Zadíval jsem se směrem k oknu kde jsem viděl hvězdy . Pousmál jsem se když jsem zavzpomínal na časy když jsem byl ve vesmírné stanici ARK. Tam jsem se seznámil s malým človíčkem jménem Marius . Bylo mu tak 7 až 8 let . Užili jsme si tolik zábavy , ale to je teď minulost.
Sedl jsem si na kraj postele a zadíval se na smaragd který vlastním . Jak jsem vzpomínal tak se rozzářil.

" Já vím zase jsem vzpomínal "  řekl jsem  a lehl si a snažil jsem se usnout.
Po nějaké době se mi povedlo usnout