15. kapitola - ,, takže..."

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

,, sedněte si" usmála se máma.
Pomalým krokem jsme se dostali ke gauči kde seděla mamka s tetou. Oba jsme si ztuhle sedli a koukali na mojí mámu.
,,Co mezi vámi je?" Snažila se to udělat co nejmíň nepříjemné mamka, což se povedlo.
Chytl jsem Natha za ruku a
koukl se na něj. ,,chodíme spolu" špitnul jsem červený a sklopil oči.
,,jak dlouho?" Usmála se máma.
Nechápavě jsem se na ni koukl.
,, Já... já myslel... že budeš naštvaná když... jsme tak mladí..."
,, Proč? Jsi šťastný a navíc, pro tebe byl vždy problém udělat si kamarády natož si někoho najít." Lehce se ke mě naklonila a dala mu pusu na čelo. Nechápal jsem.
Byl jsem překvapený ale zároveň pořád vystrašený. ,,jen je tu jeden problém..."
Zesmutnila máma.
,, jaký?" Vystrašeně jsem zakňučel.
,, nevím jestli to tvému tátovi nebude vadit... nikdy moc gaye a lesby neměl v lásce..." pohladí mě po ruce. Cože?...
,, takže... když to tátovi bude vadit... bude mnou opovrhovat možná až do konce života?..." koukl jsem do země, pořád celý vyjukaný.
,, Možná...." zašeptala smutně a objala mě.
Slzy jsem měl na krajíčku.
Máma mě pustila ,, necháme vás o samotě..." snažila se usmát a spolu s tetou se zvedla. Když odešli rozbrečel jsem se a dal si ruce do dlaní.

*Z pohledu Nataniela*

Marc byl úplně vylekaný a rozbrečel se.
Objal jsem ho a snažil utišit.
Po chvíli jsem měl úplně mokrý sako ale
Jeho pláč neustával.
,, vždyť... se s tím třeba smíří a bude vše zase v pořádku..." utěšoval jsem ho ale
Nedostal jsem odpověď.
Pláč pomalu ustával až přestal.
Pořád jsem ho hladil po vlasech až jsem zjistil že usnul. Prostě vyčerpáním mi usnul v objetí a tak jsem ho pomalu odnesl do jeho pokoje.

Přikryl jsem ho dekou a opřel se o postel. Za chvíli jsem taky usnul.
Jediný můj sen byl o šťastném Marcovi.
Což nemusí být jen sen.
Snad.....

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro