4. kapitola - Ne!

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Ráno bylo jako každé.
Šel jsem školou a zabočoval do třídy. Vešel jsem a sedl si vedle Natha.
,,Tak co přijdou dnes tvoji rodiče?"
Zeptal jsem, ale
Nataniel byl nějaký zasmušilý.
,,Jo ale..."
Začínal jsem mít starosti, co se děje.
,,Ale máma mi řekla že se za tři měsíce stěhujeme"
Řekl, pomalu a potichu.
Ne!
,, Proč se stěhujete? Co se děje? Proč?"
Vyjekl jsem s haldou otázek.
,, Nevím, ale taky s toho nejsem nadčený"
Vytáhl si něco z batohu.
Blok papírů
Jeden z nich utrhl a podal mi ho.
,,Tady máš"
Namaloval mě.
Byla to nádherná kresba.
,,D-děkuji..."
Pomalu jsem že sebe dostal.

,,Em tak, jo. Máma říkala že může přijít tak někdy okolo, čtvrté hodiny přijdeme.
Jo?"
Aspoň jí to můžu zkusiti rozmluvit.
,,Okay"

Po Škole jsem mu venku ješte řekl
,, Dobrá, tak ahoj, ve čtyři"
,,Ahoj"
Rozloučili jsme se a já odešel domů,
Kde na mě čekal máma.
,,Tak co přijdou dneska?"
Celá natěšená na mě zařvala, ješte než jsem si vůbec stihl sednou a odložit batoh.
,,Jo prý ve čtyři" řekl jsem
Jako bych tam ani nebyl.
Zval jsem si na klín batoh, a začal jsem v něm hradat, až jsem konečně nahmatal ten papírek, s mojí kresbou od Natha.
Upřeně jsem se na tu kresbu díval, tak
Aby ji máma neviděla.
Máma si začala dělat kafe, a když uviděla
Že v ruce držím nějaký papír, udiveně
Se mě zeptala
,,Co to tam máš?"
Rychle jsem se na ni koukl a snažil si vymyslet nějakou výmluvu
,,Em... To je jen.... Domácí úkol"
Usmál jsem se za účelem skrýt, nervozitu.
Připadal jsem si jako blbec.
,, Dobrá tak jsi jdi udělat úkoly a já to tu zatím připravím."
Rozkázala mi máma a já jsem odešel.
Sedl jsem si k psacímu stolu
A ješte, chvíli jsem se na tu kresbu díval
...

Omlouvám se že ještě není další kapitola, ale měla jsem teď období kdy, se mi moc psát nechtělo. Ale snad to nevadí a doženu to vše.

A ještě otázka,
Máte někdo kdo to čte, tento příběh v knihovně, a čte každou kapitolu?

Vaše carolix83

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro