Dole byl Dabi, připravený k útoku a Shigaraki, který držel Shinsa čtyřma prstama pod krkem.

Já tam jen strnule stála a nevěděla, co se děje nebo co mám dělat.

„Jak nám to vysvětlíš?!" řval na něho Dabi. Shinso na sucho polkl a strach z něj šel cítim na míle daleko.

Z čista jasna tam přiběhla Toga, taky byla zaskočená, ale ta už slova měla „Co se tu děje?"

Všechni ztrhli pozornost na nás. Shinso se Shigarakimu vyšmikl a šel se schovat za mě. Debil. Jestli udělal průser a já mu mám pomoct, tak ať s mojí pomocí nepočítá.

„Co se děje!?" zopakovala jsem trochu hlasitěji Tozina slova. „ON nás prozradil! Pomohl té holce zdrhnout!" Řval Dabi.

„No hurá!! Snad mě konečně budete poslouchat!!" řvala jsem na ně nazpátek.

Rychle jsem se otočila na Shinsa a přirazila ho na zeď. „Co s ním teď?" otočila jsem hlavu na ostatní. „Asi ho hoď do toho pokoje co tu holku." řekl Shigaraki. Já jen přikývla, zkroutila mu ruce za záda a šla s ním do našeho pokoje pro klíče. Ty jsem vzala a šla zpátky do, teď už jeho, pokoje.

Tam jsem ho dala a za náma zamkla. Ano, teď by mohl použít svůj quirk a zmanipulovat mě tak, že by si vzal klíče a mě by tu mohl zamknout. „Tak co jsi posral?" otázala jsem se Shinsa narovinu. „Do toho ti nic není. A vůbec co se najednou staráš?" odbyl mě.

„Vím, že jsem se chovala hrozně, ale mohla bych ti pomoct utéct nebo dát druhou šanci v Lize. Ale jestli nechceš..." pokrčila jsem rameny. „Fájn." řekl po chvíli. „Domluvil jsem to s třídou 1-A. Ta růžová tam nebyla náhodou." bylo vidět, že se mu do toho moc nechce. „A jak je možné že na to Liga přišla?" Liga není blbá, ale nejchytřejší taky ne. „Televize mě prozradila." při našem "rozhovoru" neodvrátil pohled z okna.

Já jen přikývla a odešla jsem.

Týden se nic nedělo. Shinso neutekl, my nikoho nezajali a nikdo o nás nic nevěděl. S Togou jsme zase začly více mluvit a zítra má být nějáká módní přehlídka, takže tam bychom chtěly zajmout tu, podle nich nejkrásnější, modelku nebo modela, nevím.

Shinsovi jsem chodila dávat jídlo a domluvila jsem se s ním, že pokud neprozradí polohu nebo něco společného z ligou, tak ho pustím. Sice dostanu od Shigarakiho, Dabiho a nejspíš i Kurogiriho a Twice seřvaný, ale to je mi už jedno.

Asi okolo čtyř ráno, když už nikdo nebyl vzhůru jsem šla potichu za Shinsem.

„Vstávej!" zařvala jsem potich na Shinsa. Ten se probudil a chvíli koukal kolem sebe než mu konečně došlo, že dneska v noci utíká. Jestli se tomu dá tak říkat.

Šla jsem ho vyprovodit z těch všech temných uliček. „Fajn, takže nic neprozradíš a uhraješ to na těžký útěk. Jestli něco cekneš tak věř, že tam skončíš znova a tentokrák bez mé pomoci." on kývnul a zachraptěl „Děkuju." potom běžel, asi domů. Já se vrátila na základnu a dělala jsem jakože nic. Vzala jsem si jablko, sedla si ke kuchyňskému stolu a po týdnu opět přemýšlela. A zase nad Shinsem, jestli bylo dobře ho pustit, jestli opravdu dodrží svoje slovo a bude mlčet nebo to novinám a hrdinům prozradí.

Když jsem dojedla jablko, šla jsem zase spát.

Ráno jsem vstala okolo jedné odpoledne a hned se na mě zpustila halda otázek typu...

------
ANO BUDU NAPÍNAT :D, i když si myslím, že každému je jasné co za otázky to budou xD.

568 slov.