Aby se nikdo nedostal k mojí družce.

Zatím to bude z pohledu hnědého vlka, tak se nedivte :).

Spokojeně jsem se zahleděl na mrtvou srnu. Už se začalo oteplovat a zvěře přibývalo. Podíval jsem se na šedou vlčici, která se vůbec nehla. Měla obrovskou ránu na boku a okolo ní se objevila kaluž krve.
Lehl jsem si vedle ní, čekal a dával pozor.

Uběhla asi půl hodina a mě znervózňovala skutečnost že se ani nehla, až na nepravidelné dýchání.

Po chvíli jsem se propadal do říše snů, s myšlenkou na šedou vlčici.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Probudilo mě trhnutí vlčice. V okamžiku jsem byl u ní a snažil se jí uklidnit.
“ Derule, prosím, zůstaň se mnou. „ neustále šeptala. Nevěděl jsem kdo byl Derul a ani mě to nezajímalo, neměl jí označenou takže to nemohl být její druh. Začal jsem jí opatrně čistit kožich a když sebou bolestí trhla, přestal jsem. Byla vyhublá, a na hřbetě měla hodně ran. Zajímalo mě odkud je má, ale nechtěl jsem se jí na to později ptát. Co když o své minulosti nechce mluvit ? By mě to ani nepřekvapilo. Nejspíš se k tomu ani nebude chtít vracet, ale chtěl jsem jí s tím pomoct.
“ Mami, Autumn nás zradila, mě zradila, když jsi tu nebyla... „ šeptala a bolestivě sebou škubla, ale ode mě to nebylo. Měla na kožichu zvláštní kov, který byl silně připevnění a mě se ho nepodařilo sundat.
Potom jsem se šel najíst, s ohledem na to aby zůstal větší kus. Po chvíli jsem s poloprázdným žaludkem ulehl ke spánku.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Třetí den od útoku medvěda se probudila. V tu chvíli jsem byl na lovu, protože jsem měl tušení že bude potřebovat čerstvé maso. Když jsem se vrátil, snažila se vstát, ale nešlo jí to. Byla vysílená a slabá. Přiběhl jsem a podepřel ji, a řekl:
“ Klid, počkej, lehni si. „ protože se celkem vylekala při pohledu na mě.
Poslechla mě a lehla si. Což mě i celkem překvapilo. Donesl jsem ji čerstvě chyceného králíka a ona se na něj podívala, potom její pohled směřoval na mě. Vyděšení a bolest vyzařovala z jejích očích, a já se nezmohl na nic jiného než na zaskučení.
“ Jez, „ řekl jsem jí a dal si pozor aby ti nevyznělo jako rozkaz, chtěl jsem být opatrný, nevěděl jsem čím si prošla a myslím že v blízké budoucnosti ani vědět nechci. Vylekaně sebou trhla při zvuku mého hlasu.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Z pohledu Aris (myslím že by prospělo zjistit jak ho vnímá :))

Když jsem se probudila, jeskyně byla prázdná, ale já věděla díky prachům že tady byl i jiný vlk. Snažila jsem se postavit, ale moc mi to nešlo. Klepaly se mi nohy, a stále jsem měla na očích Alfu, i když jeho jako vlka jsem se nebála. Spíš jsem se ho bála tím co provedl mé sestře. Také jsem měla na očích grizzlyho.
Vlk ke mně přiběhl.
“ Klid, počkej, lehni si. „ řekl, tónem jakým jsem to nečekala. Byla to spíš prosba a starost, celkem mě to vylekalo. Spíš jako náměsíčná jsem ho poslechla a lehla si. Potom na chvíli odběhl a vrátil se s čerstvým králíkem, kterého mi hodil k nohám. Podívala jsem se na králíka celkem nevěřícně, a podívala se na jeho lovce. Nevěřila jsem tomu že mi někdo dává čerstvé maso, byla jsem zvyklá na to staré maso od Moon Dancerů.
“ Jez, „ řekl opatrně. Celkem mě to překvapilo.

Moc se omlouvám za zpoždění, nestihla jsem kapitolu napsat 🤫. Takže doufám že se vám líbila a my se uvidíme u další kapitoly, tak zatím ahoj. 🐺🐾