30. Kapitola

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Je neuvěřitelné že Poslání má už 30 kapitol, bez vás bych se sem ale nedostala. Děkuji za vaši podporu, a ano musí začít pršet. Bohužel se počasí neraduje se mnou. Ale zpátky k Poslání, a už mi jede bus,...
Každopádně, děkuji všem.
Trošku smutnější novina. Očekávejte že Poslání bude mít max 45 kapitol. Takže se pomalu blížíme ke konci.
Zatím se s vámi loučím, přeji příjemné čtení, pokud to bude možné. Takže se do toho vrheme.

Pohled třetí osoby
O týden později

Vlčice sebou v kleci sotva pohla. Z neustálého tlaku na krku se jí na místech u popruhu dělali modřiny. Pokud ji za Delty byly vidět žebra, tak tady to bylo o mnoho viditelnejší. Ležela v kleci už sedmým dnem, a tři dny už se téměř nehla.
Měla vyprahlý pysk, posledních pár dnů se k vodě kvůli vysílení nedostala. Byla tak hladová, že by snědla i bizona. Cítila jen studené kovové mříže svého vězení.

Když se dveře s vrznutím otevřeli, vešel tam velmi známý tyran.
Vlčice začala vrčet. Za ten týden sem za ni chodil a smál se jí.
Provokoval.
Ona nemohla nic dělat.
Prostrkoval klecí tyč, kterou jí píchal do boku.

Tentokrát ji přišel skontrolovat.
Nečekaně vzal klec, a odpochodoval k operační místnosti.
Otevřel klec, vyndal bezmocnou vlčici a zavřel.
Vlčice sebou jen nepatrně mrskla, na víc se nezmohla. Začala tlumene vrčet.

Připevnil ji popruhy ke stolu, i když neočekával že se co jen pohne.
Začal ji sundavat obvazy.

Ukázali se celkem uzdravene zasite rány. Kerak se usmál, teď ji zase,

Ublíží.

Pohled třetí osoby, Chance.

Vlk vyskočil na starší srnu. Neměla šanci. S přetrhlou šlachou a poškrábáným břichem.
Přistál ji plánovaně na krku. Zakousl se.
Srna padla na zem mrtvá.

Ucítil pronikavou bolest na hřbetě. Nebyla ale jeho.
Snažil se popadnout dech, nemá ale dostatek sil.

Oklepal se. To nebyly jeho pocity.
Aris volala o pomoc.

Pohled třetí osoby, Aris.

Pronikavá bolest z hrudi a hřbetu ji ochromila víc než dokázala jakákoli hladovka.

Kerak ji vytrhaval z ran nit.

Omdlela.

Kratší kapitola, ale doufám že se líbila.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro