Pohled třetí osoby

Vlčice se octla v kleci. Pomalu se zapamatovala z bolesti kterou ji Kerak předešlého dne způsobil.

Rány měla už zacalené, bez nitek.
V kleci na ni čekal kus čehosi co připomínalo králíka.
S

obavami jej očuchala. Voněl jakž takž normálně, až na to že nebyl čerstvý. Překvapivě.
Opatrně se pustila do zvířete.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Po jídle sluchem zaostřila na vnější zvuky. Slyšela kroky, až moc dobře známé.
Rainos.
A jeho smečka. I když, měla podezření že Rainos smečce doslova nevelí, že je pod vůdcovstvím někoho jiného.

Každopádně, muži se blížili k dveřím Keraka.

(Vážení, toto jsem měla napsané před mou velkou pauzou. Takže, abych vám řekla, co si pamatuji a co mám v plánu je: Nic + přečíst si poslední kapitoly. Takže tady vám to vydám, a pak bude další kapitola 31 celá, takže tak.)