A jsem v koutě...

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Snažil jsem se mu vyhýbat. Už včera když se oblékal na něm viděl,že se mu něco nelíbí. No a nebyl by to Sirius kdyby se s tím nerozhodl něco dělat. Jen jsem nevěděl, že to bude tak brzy.

Jako vždy jsem přišel před domluveným časem jako on. Třikrát jsem prošel po chodbě než se objevili dveře. Do místnosti jsem nacouval abych kdyžtak viděl jestli mě nikdo nevidí vcházet. Vše probíhalo jako obvykle do chvíle než se v místnosti rozhořel krb. Komnata vycítila,že je mi chladno a sama ho zapálila. Plameny osvítily místnost a s ní i osobu co už seděla na gauči. Ztuhnul jsem když jsem v něm poznal Siriuse. Instinktivně jsem couvl i když nechtěně a zády narazil do zdi.

,,Co ty tu tak brzy?"zeptal jsem se nervózně a objal se rukama.

,,Nemusíš být jediný kdo tu je s předstihem."řekl takovým tónem,že mi srdce vynechalo jeden úder.

,,Nikdy nechodíš dřív."řekl jsem prostě a zamračil se na zeď co stála proti mě. ,,Občas dokonce i se zpožděním."

,,Změna je život."řekl trochu trpce a vstal. Možná bych se teď měl vyděsit ale já se ho po tom všem nedokážu bát. V takových chvílích se mi vybaví společně strávené noci. Nebál bych se ho ani kdyby na mě mířil hůlkou.

,,Možná jo, možná ne ale to stále nevysvětluje proč jsi tu dřív dnes."řekl jsem  stroze a zhluboka se nádechl. Jako kluk jsem se mu vyhýbal tak dlouho a on mě nakonec takhle nachytá. Musel jsem hodně polevit v ostražitosti když se mu to podařilo.

,, Vždycky jsem si myslel,že jediné co mi stačí ke spokojenosti v partnerství je sex."řekl ledabyle jako by oznamoval výsledek famfrpálového zápasu.,, Jenže když to začalo být to jediné co od tebe dostávám došlo mi,že mi to v žádném případě nestačí. Přijdu si jako děvka, jen používaná sexuální hračka."

,, Trochu silná slova, nezdá se ti?"zeptal jsem se ale bylo mi jasné na co naráží.

,, Sejdeme se strávíme spolu noc při čemž mluvíme maximálně o prasárnách a ráno odcházíš dřív než se vzbudím. Celý den děláš jako bych neexistoval a pak se to opakuje."vznesl svou stížnost a jeho pohled byl smrtelně vážný.,,Nevěděl jsem, že je to takové ale teď si ze všeho nejvíc připadám jako nechtěné zboží. Hezky obal ale o jehož obsah  nikdo nestojí."

,, Alespoň víš jak si nejspíš přišli ty tvoje předchozích oběti, casanovo." Neúmyslně jsem se na něj utrhl a přešel na opačný konec místnosti abych od něj byl co nejdál.

,,To bylo hnusný ale nejspíš pravdivý a proto mi karma udělala tohle."řekl až příliš odevzdaně a pomalu se rozešel ke mně. ,,Přesto, je nějaká naděje že bychom tomu mohli dát alespoň alternativní podobu normálního vztahu?"

V jeho otázce bylo tolik emocí, že jsem musel zavřít oči abych se mu nedíval do tváře.
,,Jako kdyby semnou mohlo být něco normální...."zašeptal jsem smutně a kousl se do rtu.,, Buď jsem chladnokrevná mrcha nebo drzej kluk, ani s jedním by bradavický casanova určitě neměl ztrácet čas."

,,Jak to myslíš?"zeptal se nechápavě a já slyšel kroky , které se ke mně přibližovali. Až příliš rychle na můj vkus.

,, Jako holka bych rozhodně o něco takového nestál, pro ní jsi jen chvilkové uvolnění než začne další těžký den."řekl jsem klidně a postřehl jak se ostře nádechl. Nejspíš nečekal takovou upřímnost. Jenže já už dávno nemám žádný důvod mu lhát. Zná mé nejtemnější tajemství a neodešel. Ví jak nesnesitelný jsem jako žena a stejně si s ní začal.
Sirius Black dával s ní velmi důrazně najevo proč ho moudrý klobouk zařadil do Nebelvíru. On se nezalekl ničeho.
,,A jako s klukem by jsi semnou nechodil pro změnu ty."

Překvapilo by mě kdyby ten konec věty vůbec slyšel. Nechci to říct hlasitěji, to by tomu přidalo na reálnosti. Nemám snad i já právo na trochu toho bláhového snění?

,, Není pěkné mít předsudky."řekl o poznání jemněji a o setinu vteřiny později jsem cítil jeho prsty na tváři. Každý by řekl,že to muselo být stejné jako každý jiný dotek co mi kdy věnoval ale tohle bylo jiné. Já teď byl jiný.
Samantha je ohledně dotyků tím prokletím dost otupělá ale mě to jediné nevinné gesto způsobilo chvilkovou zástavu srdce.
Jako by se ten sval zastavil jen proto aby se následně mohl rozběhnout téměř trojnásobnou rychlostí.

Omámeně jsem otevřel oči a zmatený pohled upřel na jeho tvář. Najednou jako by na ničem z toho nezáleželo. Vše bylo nepodstatné v porovnání s námi dvěma.

Bylo to tak jiné, tak správné...jako by celá moje bytost jen čekala na tento okamžik aby mohla skutečně začít žít. Žít navzdory všem komplikacím co mě už potkaly a ještě potkají.

,,Mám to chápat tak ,že je tu nějaká mizivá šance že...."zašeptal jsem zastřeně a s každým dalším pohlazením bříšek jeho prstů po mé líci jsem byl více ztracen.

,,Možná to chtělo jen toho správného kluka aby otřásl mým bisexuálním světem..."řekl laškovně a šibalsky se na mě usmíval.
V ten okamžik už mi bylo všechno úplně jedno. Mohl by teď skončit svět a já bych se nad tím ani nepozastavil. Přestalo mi záležet na tom na jak dlouho to mezi námi bude, jestli na měsíc na týden nebo jen na dva dny. Teď a tady jsem byl poprvé po těch třech letech opravdu a nefalšovaně šťastný.

,,Tak co kdybychom si v pátek zašli na máslový ležák do Prasinek?"zeptal jsem se nejistě a nenáviděl jsem jak se mi lehce klepal hlas. ,, Nemůžu se dočkat pohledu tvých bývalek až jim dojde, že je to rande."

Rozesmál se. Byl to štěkavý smích lehce podbarvený pro něj netypickou nervozitou ale já si ho užíval. Stačilo to k uvolnění atmosféry a k tomu aby se přestal chovat tak vážně. Už to byl zase ten starý Sirius akorát s jedním nepatrným rozdílem. Tomuhle jsem hned v dalším momentě padl kolem krku a držel se ho jako klíště aby ho náhodou nenapadlo si rozmyslet svá předchozí slova.

Co mi jednou padne do spárů, to nepustím ani kdyby to samo chtělo. Dovolil jsem mu se dostat za mou ochrannou hradbu, takže mu nemůžu dovolit aby se jen tak zbalil a vycouval.
Možná si to ještě neuvědomil ale už není cesty zpět. Kostky jsou vrženy a v jeho dlani už dávno leží moje černé srdce. Každý úderem pak už jen připomíná kdo si k němu našel cestu.

Prvně bych se asi měla omluvit. Zapojila jsem se do roční výzvy a kvůli tomu zanedbávala tento příběh ale už je prosinec a to znamená,že je konec.
Takže se už zase vrhnu na tenhle příběh.
Chtěla bych poděkovat těm několika duším co to semnou ještě nevzdali a stále čtou, když je co.
Přeji vám všem krásné a hlavně pohodové Vánoce.☃️
Užijte si tento můj malý dáreček.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro