,,Půvabná vstávej "
Zamručela jsem a zavrtěla jsem sebou.  ,,Půvabná "! Zavolal na mě neznámý hlas.  Otevřela jsem oči a zamrkala. Nade mnou se skláněla Něžná. ,, Máme hlídku "řekla mi.  Nadšeně jsem zavrtěla ocasem. Moje první hlídka ! Vyskočila jsem na tlapky a protáhla se. ,,Tak jdeme na to "! Řekla jsem nadšeně.  Něžná přikývla a rozběhli jsme se k řece . Obě dvě jsme skončili do vody a plavali přes řeku.  Voda se mi lepila na kožich a já cítila nepříjemný pocit ,protože vodou jsem měla spojenou s tátovou smrtí. Když jsme vylezli a oklepali se cítila jsem úlevu že jsem z vody venku.  ,,Tak kam půjdeme teď ?" Zeptala jsem se Něžné. ,, Prostě budeme chodit po území , čichat všude možně a pak označujeme hranice   . " Řekla mi prostě.  Přikývla jsem a šli jsme.  Dneska bylo pěkně, paprsky Slunečního Vlka krásně hřáli a hladily po srsti. Čerstvý horský vzduch svištěl nad vrcholky hor a jeho šumění , šumění řeky a trávy a naše oddechování byl jediný zvuk  co jsem slyšela.  Bylo krásné ticho a krásné počasí a taky dobrá nálada.  Přitiskla jsem čenich k zemi a pečlivě jsem čichala jak se na hlídkaře patří a hledala jakékoliv stopy po nebezpečí ale naštěstí žádné nebyly. Jen pachy smečky , trávy a kořisti.  Ucítila jsem pach zajíce ale na lov jsem neměla ani pomyšlení, protože mi to jednak nejde a jednak hlídkaři nesmí lovit.  Šli jsme po zelené trávě která už ale trošku žloutla mezi keři s jehličím a opadanými květy a mezi jehličnatými malými stromy. Zastavila jsem se u malého bublajícího   potůčku krátce se napila a pokračovala v cestě.  ,,Za chvíli budeme u Bylinkářškého Lesíku " řekla mi Něžná. ,,Tam často chodím s mámou sbírat bylinky " usmála se.  Jen jsem kývla a očichala malý jehličnatý keřík. Zamračila jsem se a očichala ho znovu.  Ten hořký , nám trošku podobný pach jsem znala míč dobře.  ,,Lišky"! Zavrčela jsem naštvaně . Něžná se rychle otočila a došla ke mě . Očichala keř a pak se zamračila.  ,,Pach je asi dva dny starý " olízla si packu.  ,,Zřejmě tu liška jen procházela ". Mě se to ale nezdálo.  Těch pachů tu bylo minimálně pět.  Nehodlala jsem to ale řešit.  Možná že opravdu jen procházeli takže jsem se vydala za ní.  Vůně bylinek tady byla tak ostrá až se mě bolela a  motala se mi  hlava.  Všude tu byli bylinky v nejrůznějších barvách a velikostech a všechno to bylo v podobě velké až obrovské louky jejíž konec jsem viděla jen v dálce a rozmazaně.  ,,Pár vlkům se tu udělá špatně když jsou tu poprvé , někteří dokonce omdlí " řekla Něžná.  ,,Jsi v pohodě " zeptala se ještě.  ,,Jo jen mě bolí hlava " řekla jsem jí mile a šla dál.  V dálce jsme viděli Tichou kterou jsme jen odměřeně pozdravili , za což jsem byla ráda protože jsem se s ní nehodlala vůbec bavit.  Když jsme konečně došli na konec louky , zastavili jsme se u velkého jezera s bílými kameny.  Tady jsem to znala jednou mě sem vzal Hrubý. ,,Měsíční Jezero " usmála jsem se.  ,,Prý v noci ty bílé kameny září ale já tu v noci zatím nebyla" usmála se na mě Něžná. ,,Já tu byla taky jen ve dne " pronesla jsem tiše. ,,Tak pojď dál " houkla na mě Něžná a mi šli směrem ke vzdáleným stromům.  Na kraji jezera jsem to ale ucítila znovu.  A Nežná taky.  ,,Ty lišky jsou tu zase cítit " zavrčela jsem a zaryla drápy do země.  Něžná přikývla.  ,,A jejich tu cítit dost asi patnáct. Zamračila jsem se.  ,,Možná tu jen nějaká smečka procházela " pokrčila Něžná rameny. ,, Možná a nebo si na tohle území udělali zálusk ". Kdyby tu jen procházeli tak by šli přece jedním a tím samým směrem ale mi je cítíme na různých místech.  Vždyť to vypadá jako by si celé území prošli dokola což by určitě neudělali kdyby jen procházeli " vysvětlila jsem ji.  Něžná si olízla pysky.  ,,Pak to řekněme Alfa Páru " rozhodla.  ,, Přikývla jsem. Dál jsme šli přes tohle území ale popravdě nebylo tak hezké jako naše minulé ze kterého nás vyhnala povodeň. Bylo i dost menší.  I smečka Stříbrné Skály měla hezčí území , ozval se mi v hlavě jízlivý hlas.  Jsou Hvězdná a táta zklamaní že jsem tam nezůstala ? Asi ano ale tohle je přece moje smečka " ! Z mých myšlenek mě vytrhlo zavrčení Něžné. ,,Tady jsou cítit zase " vyštěkla. Byla u jehličnatého stromu.  Došla jsem k ní a uviděla i pár hnědorezavých chlupů.  ,, Tohohle by si přece hlídka musela všimnout " zavrčela Něžná. ,,Jak to že nic neřekli "? Olízla jsem si tlamu a pak mě něco napadlo.  ,,Přece jsme první hlídka od včerejška! Včera se hlídkovalo jenom brzo ráno a potom celý den ne.  Lišky tak měly spoustu času přejít naše území když se celou noc a skoro celý den nehlídkovalo " vydechla jsem. ,,Dokonale se to těm prašivým potvorám hodilo " zavrčela Něžná. Obě dvě jsme šli dál ale mě to stále vrtalo hlavou.  Jak to že lišky přecházeli zrovna ve chvíli kdy byla Slavnost Pojmenování? Dokonale se jim to hodilo.  Buďto měly jen velké štěstí a nebo nás sledovali "
Nevěděla jsem co si o tom všem mám myslet. 

Odpoledne :
Alfa Samice přecházela sem a tam a švihala ocasem.  Alfa Samec seděl na kraji doupěte a zamyšleně se mračil. ,,Takže lišky si vybrali na přechod přes naše území zrovna tu dobu kdy byla Slavnost. " Alfa Samice se mračila. ,, To nebude náhoda " zavrčela máma. ,, Možná nás sledovali.  " Alfa Samec se ušklíbl. ,,To je ale blbost Beto , kdyby nás sledovali tak bysme si toho všimli však čtyřikrát denně vysíláme hlídky "! ,,Neshazuj každý návrh Alfo " zavrčel na něj Hrubý  Alfa Samice si povzdechla.  ,,Děkujeme vám Něžná a Půvabná můžete si jít odpočinout " vydechla.  Obě dvě jsme vyšli z doupěte.  ,,Tak já půjdu za mámou pomoct ji s bylinkami " usmála se Něžná.   ,,Tak si to užij " řekla jsme mile.  Něžná přikývla a vyrazila z tábora.  Nevěděla jsem co teď dělat.  Hrubý tu nebyl , Věrná byla na lovu. Povzdechla jsem si a pak uviděla Klidného.  Měla jsem toho moudrého starého vlka moc ráda takže jsem došla k němu.  ,,Ahoj Klidný  " usmála jsem se. ,,Zdravím Půvabná " řekl mile.  ,,Jaká byla tvá první hlídka "? Zeptal se. Řekla jsem mu o  těch liškách. Klidný si povzdechl . ,,Lišky jsou lstivá stvoření Půvabná , je dost možné že nás chtějí připravit o území a pokud jich bude hodně mohlo by to znamenat boj ".  Řekl.  Pokla jsem. ,,Ale lišky by přece neměli šanci " namítla jsem. ,,Kdo ví jak to bude Půvabná " povzdechl si Klidný. ,, A kdo ví jestli se toho vůbec dožiju".  Ztuhla jsem. Věděla jsem že je Klidný starý vlk a taky jsem věděla že smrt prostě k životu vlka patří ale rozhodně jsem nechtěla aby zemřel.  Naučil mě plavat , vybral mi dokonce jméno a navíc byl takovýhle moudrý vlk . ,,Měl by si být Gamma " usmála jsem se na něj.  ,,Jsi hodně moudrý a chytrý vlk ".  Klidný se zasmál. ,, Mě stačí že jsem dočasně Delta Půvabná bohatě mi to stačí ". Olízla jsem mu ucho.  ,,Podle mě jsi hodně chytrý a na Gammu by jsi měl.  " Klidný si olízl tlapku.  ,,Naše Alfa Samice je hodně laskavá a milá je dost možné že kdyby tu byla u moci jiná už by mě zabila.  Přece jen málokdo chce starého desetiletého budižkničemu ve smečce ". Zalapala jsem po dechu.  ,,Takhle nemluv Klidný "! Vždyť ty jsi svou moudrostí hodně přínosný pro smečku "! Řekla jsem mu.  Klidný se usmál.  ,,Kéž by si to myslelo více vlků Půvabná " povzdechl si.

Večer :
Zbytek dne jsem strávila povídáním s Klidným a potom jsem byla ještě s Hrubým když nás Alfa Pár svolal k jídlu.  ,,Tak co jste ulovili"? Zeptala jsem se vesele Věrné a Bystré.  ,,Podívej " usmála se Věrná.  Uviděla jsem na hromadě kořisti mrtvou losici.  ,, Přiběhlo k nám asi pět lišek ale všechny jsme zabili " pronesla Bystrá .  Lišek ? Co když to jsou ty co jsme s Něžnou cítili ?
,, Smečko " zavyl Alfa Vlk.  ,,Dnes ráno  nám Něžná a Půvabná oznámili že cítili lišky na našem území , to samé odpoledne Drzý s Mazanou   , a před večeří i teď  Hrdý  a Něžná . Zdá se že lišky žijí na území vedle nás a je možné že budou chtít zaútočit to zatím nevíme.  Hlídky ale teď budou rozhodně chodit po dvou a jejich počet navýšíme. " Dokončil oznámení Alfa vlk.  ,,Neměli bysme je vyhnat než na nás zaútočí "? Zeptal se Hrubý.  ,,To je pravda "! Zvolal Hbitý , ,,souhlasím "! Pronesla Statečná.  ,,Není moudré se hned hnát do boje " mírnila je Alfa Samice. ,, Třeba ani nechtějí zaútočit , a navíc ani nevíme kde přesně se nacházejí ". Vlci se začali uklidňovat a potom přecházet k jídlu.  Došlo mi že už nám jídlo nikdo nedovede jako když jsme byli Vlčata teď si to musíme vybojovat.  Všichni vlci se hlava nehlava vrhli na losa a já za nimi.  Procpala jsem se mezi Hbitým a Bystrou a trhala maso z kořisti.  Rychle jsem žvýkala a polykala a párkrát schytala kousanec do čenichu.  Po jídle už jenom Alfa Samice poslala noční hlídku na kterou jsem šla já s Hrdým.
,,Myslíš si že kvůli těm liškám by mohla být nějaká bitva "? Zeptal se mě Hrdý.  Pokrčila jsem rameny. ,, Možná , ale taky,je možné  že  ty lišky nás nechají na pokoji ". Hrdý přikývl.  ,,Víš že to tvé jméno se k tobě dokonale hodí ? A nemyslím to tak že bych tě chtěl sbalit nebo tak " usmál se Hrdý.  ,,Děkuji " řekla jsem mu mile.  ,,Tvé jméno se k tobě taky hodí ". ,, Blížíme se k  Měsíčnímu jezeru " zašeptal.  Jen jsem přikývla a očichala strom.  ,,Uvidíš ho v noci poprvé "? Zeptal se Hrdý.  ,,Ano " přikývla jsem.  ,,Prý je to krása ". Hrdý přikývl. ,,To je ".
Oba dva jsme vyšli z řady stromečků vedle Bylinkového Lesíku a já zalapala po dechu.  Krása toho jezera byla úchvatná. Bílé   Kameny se  Krásně třpytily a zářily úplně jasně. Voda byla tak průzračná až bylo vidět na dno na kterém plavaly drobné rybky.  ,,Krása co "? Usmál se Hrdý.  Přikývla jsem a trošku se odtáhla když ke mě přišel blíž.  ,,  Musím sem v noci vzít Hrubého " usmála jsem se.  Hrdý jen přikývl ale vypadal že ho to trošku ranilo.  ,,Pojď dál " řekla jsem tiše a šla směrem k hranicím.  Věděla jsem že Hrdý o mě má zájem ale já mám Hrubého a miluju jen jeho.  A on miluje mě. 

Kdybych jen věděla jak jsem se tehdy v Hrubém spletla ......

Tak a je tu další kapitola.  Snad se vám líbila.  A co si myslíte o liškách ?
Vaše Luna 😘