11.2

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

N E P Ř Á T E L É  ;  D R U H Á  Č Á S T

Je půlnoc a v pevnosti se rozezní poplašné zvony. Hosté hospody se trousí na ulici, někteří pádí domů, zatímco jiní jen zírají s pokleslými čelistmi na hustou, po kolena hlubokou mlhu, která se usadila ve městě. Will se sotva stihne otočit ke svému společníkovi, než se po hlavní třídě začne rozléhat dunění výstřelů z děl a pušek.

Lidé teď panikaří, uhánějí všemi směry. Will vidí vojáky pochodující kolem vzdáleného konce ulice. Vydá se tím směrem, ale Jack ho chytí za rukáv. ,,To se mi nezdá moudré, kamaráde."

Will uraženě ucukne rukou. ,,Možná ne, ale jenom zbabělec by stál opodál a nedělal nic." A s tím zamíří k rámusu a krátce se zastaví, aby se cestou ozbrojil zbraní z kovárny.

---

Je tam kouř. Požár. Will ve větru cítí střelný prach. Spatří černé plachty v přístavu. Piráti.

Postava na konci bloku protáhne hlaveň předním oknem pekárny, rozbije ji a vleze dovnitř, následována dvěma dalšími. Will se na ně vrhne a posledního v průvodu udeří do zátylku. Muž se otočí, zavrčí a vrhne se na něj se zlomyslně vyhlížející šavlí.

Will je připraven. Snadno odrazí pirátovu divokou ránu a pošle ho do koryta s vodou. Tou dobou už jeho společníci vycházejí předními dveřmi, druhý vleče za sebou s křikem pekařovu dceru. Will se na ně okamžitě vrhne a sotva jim dá čas, aby si uvědomili, že tam je. Prvního srazí k zemi, přičemž ho kopne do obličeje, kde ucítí, jak mu pod patou něco nechutně křupne. Druhý pustí svého zajatce a sáhne po zbrani, ale Will je příliš rychlý. Vyskočí, bodne rádoby násilníka přímo do srdce a pak se dívá, jak se bezvládně zhroutil na rám dveří.

Něco ho bolestivě udeří ze strany do hlavy a Will se otočí a zjistí, že se na něj řítí mokrá a posměšná tvář s dřevěným kyjem. Vyhne se další ráně, ale koutkem oka zachytí pohyb. Pirát se zlomeným nosem je na nohou, z brady mu kape krev. Will je obklíčen. A nemá žádnou zbraň.

Zamíří doleva a pak se ponoří do boje a skočí k mrtvole, která má meč. Vymrští ho z pochvy právě včas, aby zachytil, jak mu šavle míří do břicha, a vrazí útočníkovi loktem do obličeje. Druhý útočník zabručí a Willovy oči vystřelí vzhůru, aby viděl, že mu někdo zezadu probodl hrudník. Pirát padne na zem a odhalí Jacka, který stojí za ním s taseným mečem.

,,Vypadalo to, že by se ti hodila nějaká pomoc, kámo."

Poslední pirát, který vidí, že jsou v přesile, se otočí a prchá, ale Will ho pronásleduje. Proklouzne za roh právě včas, aby zahlédl vzdálenou postavu ve vzdouvajícím se bílém rouchu, jak ji vlečou k dokům.

,,Elizabeth!"

Ona ho neslyší a on je příliš daleko, aby se k ní dostal včas. Ale ať se propadne, jestli to nezkusí.

Zazní výstřel a Will ucítí kolem krku závan vzduchu, jak ho těsně mine kulka z muškety. Otočí se a po své pravici najde další čtyři piráty, z nichž jeden vypadá... znepokojivě povědomě. U nohou mu přistane cosi kulatého a černého a Will to sotva stihne zaregistrovat, než ho paže popadnou kolem ramen a ohlušující exploze odhodí o kus dál.

Válí se v blátivé ulici a v uších mu zvoní. Jack klečí po jeho boku, třese jím a vykřikuje něco, co on neslyší. Elizabeth. Will se vyškrábe na nohy. Konečně dokáže rozeznávat slova.

Pryč. Unesli ji. Nedá se nic dělat.

Will tomu odmítá věřit.

---

Piráti odpluli s mlhou a nechali Port Royal, aby si v klidu lízal rány. Will okamžitě zamíří do pevnosti. Musí najít Jamese. Říct mu, co se stalo.

James bude vědět, co dělat.

Najde komodora v jeho nové, mnohem větší kanceláři, obklopeného guvernérem a jeho důstojníky. Will se musí protlačit dveřmi.

,,Unesli ji," naříká, nadmíru nešťastný. ,,Unesli Elizabeth."

Modré uniformy se rozestoupí a Willovi se naskytne nerušený pohled na jeho hrdinu. Ten pohled mu v žilách zmrazí krev.

James ztratil klobouk a paruku, vlasy má sčesané z čela. Chybí mu na paži kus lněné košile, zaschlá krev se mu rozstříkla po kdysi nedotčené látce, která mu zakrývala hruď a levý bok. Odhalené rameno má omotané a rukama svírá okraj stolu před sebou tak silně, až mu zbělely klouby. Výraz v jeho očích se nepodobá ničemu, co Will kdy viděl, a rozhodně není namířen proti němu.

Úzkost. Pohrdání. Vražda.

,,Toho jsem si dobře vědom, pane Turnere."

Will podvědomě couvne, zatímco stále povídá dál. ,,Chtějí výkupné?"

Komodor se narovná a pomalu, výhružně se přibližuje. Živý stín. A Will zkameněl.

,,Žádné," procedí mezi zaťatými zuby. „Zdá se, že mají se slečnou Swannovou jiné úmysly.“

Will je v šoku. Zděšený. Nikdy předtím Jamese takhle neviděl. Nikdy ho neviděl tak... zničeného. Ostatní v místnosti očividně také ne, protože mlčí jako hrob.

,,Určitě... musíte mít nějaký plán?"

James zavře oči a zhluboka se nadechne. Když je znovu otevře, divoký výraz je pryč a na jeho místě je chladná maska vznešeného pohrdání. ,,Můj plán, pane Turnere, je vypátrat ty zloduchy a vyhladit je. Pokud nemáte tušení, kde začít hledat, rád bych vás požádal, abyste nás nechal pracovat."

Pak se otočí a rozhovor v podstatě ukončí.

Will spěšně ustoupí a v očích se mu zračí nečekaný strach.

---

Hned po rozednění se vrací do kovárny, kde se zhroutí na dveře, jakmile se za ním zavřou. Zoufale chce pomoct, něco udělat. Ale komodor dal jasně najevo, že jeho pomoc je nechtěná. Willa to odmítnutí pořád štípe. Cítí se neskutečně sám.

Cink.

Nebo možná ne tak sám.

Will sevře jílec svého meče a kradmo se přiblíží ke kovárně, kde zaslechl hluk. Jak se blíží, láme si hlavu, kdo by to mohl být, než se z podlahy zvedne postava a začne se hrabat v nářadí. Will si odkašle a vetřelec sebou trhne, pak vycení zuby v širokém úsměvu.

,,Williame! Dobré ráno! Říkal jsem si, kdy se ke mně připojíš."

,,Pane Sparrowe. Jaké nepříjemné překvapení.“

Jack našpulí rty a s klapnutím upustí kladivo v ruce zpátky na stůl. ,,Předpokládám tedy, že tvoje zpráva nebyla dobře přijata?"

Will si povzdechne a rázně vrátí své věci na správná místa. ,,Ne. Nebylo to tak."

,,Škoda," odfrkne si Jack. Pak ukáže na řadu mečů, které Will vystavil na zdi. ,,Tyhle jsou pěkné. Hádám, že tvoje práce?"

Will zamračeně odpoví: ,,Ano. Jsi tu z nějakého konkrétního důvodu?"

Jack si vcucne spodní ret a přikývne. ,,K věci, jak vidím. Tak dobře. Vlastně ano."

Will zkříží ruce, svraští obočí. ,,Tak do toho."

Teď se Jack usmívá a je to tak vědoucí, tak zlomyslné, že to Willa zarazí.

,,Mám pro tebe nabídku, milý Williame. Takovou, o které si myslím, že by tě mohla docela zajímat." Uzavírá vzdálenost mezi nimi, jak pokračuje, a z tváře mu ani na okamžik nezmizí našpulený výraz. ,,Víš, já vím, jak najít tvou přítelkyni. Bezpochyby bude svému zachránci velmi vděčná. Když mi pomůžeš, tak já na oplátku pomůžu tobě."

Will polkne knedlík v krku, nepřesvědčen. ,,Pokud máš informace o tom, kde se slečna Swannová nachází, měl bys je sdělit komodorovi, ne mně."

,,Aha," zamumlá Jack a líně si prohlédne špinavé nehty. ,,Proč si myslíš, že by komodor věřil slovu obyčejného námořníka?"

Will přimhouří oči. ,,Nejsi obyčejný námořník," obviňuje ho znechuceně.

Ďábelský škleb je zpátky. ,,Přesně tak, kámo. Což ze mě dělá... tvoji nejlepší sázku."

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro