Kapitola 4 - Ironie bolí

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

„Hoří! Hoří!" ozvalo se najednou do hrobového ticha, které až dosud panovalo u brány. Godric vyskočil a rozběhl se za zdrojem toho hluku. Za běhu si protíral oči, aby z nich vyhnal poslední zbytky ospalosti.

„Tedy, viděl jsem už leccos, ale aby sám Godric Nebelvír zaspal při plnění svých povinností, to bych věru nečekal," rýpl si Asklépios. Godric si zamumlal pod vousy, co mu věhlasný lékař může, ale nahlas nic neřekl. Výjev před ním mu totiž sebral dech.

V bráně stála žena s ohnivými vlasy a po celém těle ji olizovaly plameny.

„Co to má znamenat?" dožadoval se odpovědi Godric, celý konsternovaný.

„Nějak se mi to vymklo z ruky," odtušila čarodějka a odklepala si popel z ramene. „Vendelína, jméno mé. Z pro mě neznámého důvodu mě často nazývají Vendelína Výstřednice. Nechápu proč," poškrábala se na nose a kýchla, zřejmě z kouře.

„Vy jste se nechala mudly upálit celkem sedmatřicetkrát," poznamenal Godric.

„Nechci se s vámi hádat, pane, ale mám důvodné podezření, že těch upálení bylo čtyřicet sedm," odpověděla Vendelína. „Byla jsem u toho, takže vím, že mé důvodné podezření se limitně blíží jistotě. To jenom pro pořádek." Godric zavrtěl hlavou. ,To je ale číslo.'

„A co, po osmačtyřicáté už to nevyšlo?" rýpl si vesele. Nechtěl před ní přiznat, že spal, a tudíž nezná okolnosti jejího skonu, nicméně nedalo se nic dělat. Navíc, zakládal si na tom, že nelže. Není to čestné.

„Jo, kéž by to byli mudlové, oheňchladicí zaklínadlo znám jako své boty. Zvládnu ho i bez hůlky. Šla jsem večer normálně spát, nechala jsem si zatopeno v krbu, protože jsem zimomřivá, a najednou jsem se objevila tady a v plamenech. To já jsem se asi tentokrát upálila sama. Ukázalo se, že ze spaní ohněchladící zaklínadlo nezvládnu. Což je mimochodem dost velká rána pro moje ego," dodala s náznakem smutku v hlase.

„Každá sranda jednou skončí," poznamenal Godric a konečně se vzpamatoval natolik, aby mohl nově příchozí ženu uvítat, a seznámit ji s pravidly. V duchu si poznamenal, že dotyčná bude osvobozena od povinností v kuchyni a všude jinde, kde by hrozilo, že se potká s ohněm a čímkoli hořlavým. Alespoň do té doby, než ta její planoucí vášeň trochu zchladne.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro