Stojím v duhovém víru barev a ohromeně koukám na všechno co se děje.
Bylo to nádherné místo stvořené jen mojí představivostí. Měl jsem pocit že můžu vše. Létat ve víru barev a procházet jimi.
A opravdu jsem se začal vznášet. Jenže jsem dostal strach. Nezačal jsem stoupat vzhůru jak jsem si myslel. Stěny víru se začaly přibližovat ke mně a vítr, mnou začal hýbat taky. Motal jsem se v nekonečném kruhu a chtělo se mi zvracet.

Najednou jsem ale pocítil jak něčí rány ničí tohle místo. Každá rána se rovnala větší díře ve víru.
Až se vír rozpadl a já začal padat.

____________________________________

Rozevřel jsem víčka, avšak při dopadu světla na ně, jsem je ihned zavřel. Rychle jsem si zastínil oči rukou, ale všiml jsem si, že do mě něco pořád bouchá. Trochu mi vadilo, že mi to přerušilo sen ale výšky stejně nemám rád.

Když jsem se chtěl obrátit na druhý bok, málem jsem nestačil uhnout před velkou medvědí tlapou, která patřila Jiffovi.
Chtě, nechtě jsem se musel usmát při pohledu na Jiffa. Roztažený na zemi do všech stran a házel sebou do stran jako brouk na zádech.

Rozhlédl jsem se a hledal Jeffreyho. Nikde jsem ho neviděl. Jen vyhořelé ohniště, několik nových soudků, které si asi donesli když jsem usnul a bránu.
Taky zmizel ten chlap co mě chtěl včera nechat v lese. Nejspíš se odplazil když se nikdo nedíval.

Koutkem oka jsem zahlédl jak sem někdo jde. Dost vylekaný jsem se běžel schovat za keř, kde ještě pořád ležely moje zvratky a čekal jsem.

Když přišli, čekal jsem že budou na Jiffa křičet za to že se ožral ale místo toho se začali smát. Nechápal jsem to. Normálně by ho za to potrestali celodenním čištěním kasáren.

„Tati, vstávej!" zakřičel na něho kluk a mě došlo že to byl jeho syn. Mohlo mu být tak deset nebo jedenáct. Když Jiffa neprobudil, klekl si k němu a s úšklebkem mu zacpal nos.

Jiff to chvíli asi nevnímal ale když se pak musel nadechnout, vytřeštil oči a srazil jeho ruku ze svýho nosu.
Málem jsem vyprskl smíchy.

„Vždyť jsem ti říkal ať mi to neděláš! To mě vůbec neposloucháš?" zvedl se a začal se na něj dívat jako kdyby to neudělal poprvé.

Kluk si provinile začal prohlížet zem a neodvážil se zvednout hlavu.

Jiff si povzdechl, pohladil kluka po hlavě a zeptal se strážného vedle něj co potřebuje.

„Sháněl se po tobě a tak jsem ho zavedl sem, kde jsi měl mít naposled hlídku ale jak vidím místo toho si tu vyspáváš!" dost důrazně řekl to poslední slovo a založil si ruce na hrudi.

S Jiffem to nic neudělalo, jen nad tím mávl rukou.

Otočil se znovu k synovi.
„A co potřebuješ tak důležitého?"

„Máma se o tebe bála. Nevěděla, kde jsi, neřekl jsi jí že máš dneska hlídku a nikdo tě od včerejšího večera neviděl. Celou noc prochodila po domě a strachovala se jestli se ti něco nestalo," řekl to dost vyčítavě.

„Ale ne... To bude zase trijáda až přijdu domů," zhrozil se a schoval hlavu do dlaní.
Druhý strážný se jen škodolibě zasmál.

Najednou jako kdyby si na něco Jiff vzpomněl se rozhlédl a něco začal hledat.
Nejspíš Jeffreyho. Začal chodit okolo a když se přibližoval ke mně napadlo mě že je dobrý čas zdrhnout. Ale jeho další slova mě přikovala k zemi.

„Neviděli jste tu ještě někoho?" zeptal se Jiff obou dvou.
Zavrtěli hlavou a kluk řekl: „Koho? Myslíš strejdu Jeffreyho?

„Toho taky..." zamumlal si pod vousy.

„Co?" zeptal se kluk.

„Nic, jen... Měl bys už jít domů za mámou. Řekni jí že hned za ní přijdu že jen musím ještě něco dořešit. Dobře?"

„Dobře ale máma nebude zrovna nadšená." odpověděl a rozběhl se aby tam byl co nejdřív.

Jiff si něco začal mrmlat pod vousy a otočil se k tomu druhými strážnýmu. Něco mu začal říkat ale tak potichu že jsem to neslyšel.
Rozhodl jsem se už jít. Byly ke mně otočený zády a to mi dalo příležitost utéct aniž by si mně všimli.
Čekala mě totiž práce.

Utíkal jsem co nejrychleji to šlo ale stále jsem byl ještě rozespalý a trh byl až uprostřed Města takže jsem si musel aspoň dvakrát oddychnout abych neupadl únavou.

Když jsem se chtěl rozběhnout někdo mi vběhl do cesty a já se odrazil až jsem spadl na zem.
„Au... M-moc se omlouvám, n-nechtěl jsem..." začal jsem sypat omluvy ale zarazilo mě když jsem se podíval kdo to je.

Tak... Trochu kratší kapitola než minulá ale nebojte, příští nebude za dlouho.
Doufám, že si užijete hádání kdo to bude.
Jsem zvědav jestli to někdo uhodne😸

Mám pro vás otázku: Jaké je vaše nejoblíbenější klučičí a holčičí jméno?

Předem za odpověď děkuji, pokud se vám kapitola líbí dejte vote a komentář.