Pohled Sky

Probrala jsem se a zahlédla Harryho, jak třese s Ginny.

,,Co ty tady k čertu děláš?!" nechápala jsem a snažila se mu pomoct s oživováním.

,,Potom," zamumlal si pro sebe. ,,Důležité je, že jsem právě zničil něco, co mě, tebe a Ginny chtělo zabít."

Najednou jsem zaslechla dupot a podívala jsem se směrem, odkud to přicházelo.

První koho jsem zahlédla byl Fred, který ke mně utíkal rychlostí blesku jako by šlo o jeho život.

Ginny se v ten moment probrala, ale mě se klížily oči a upřímně jsem si nebyla moc jistá, jak dlouho potrvá než omdlím.

Fred mě vzal do náruče a mě to v té chvíli ani nějak zvláštní.

,,Ginny? Jsi v pořádku?" ujišťoval se Fred a ona přikývla.

,,Nějak podezřele dobře," oddechla a zvedla se z té studené země.

,,To bude dobré, Bell," zašeptal a odnášel mě pryč.

,,Bell?" zabrblala jsem a připadalo mi, že se pozvracím.

,,Nic proti tomu, kdo vymyslel Skyler, ale Bell zní líp," usmál se na mě. Já jenom zahlédla, jak něco červeného sedí na Harryho rameni.

Na konci téhle komnaty stál Lockhart a obdivoval ten styl.

,,Jako bydlet bych u nechtěl, ale když jestli tu bydlí ten zrzek, tak proč ne," mumlal si pro sebe a mě se zavřely oči.

•••

Zamrkala jsem a podle stropu a toho pachu jsem nějak rozpoznala, že se nacházím na ošetřovně.

Protřela jsem si oči a poznala, že u mé postele sedí spousta lidí. První, koho jsem poznala byl Fred. Jako druhého to byla Clarisse. Potom jsem poznala Alexis, Joshe, George a Leeho.

,,Co se stalo?" zazívala jsem a nechápala jsem, co se děje.

,,Byla si pár hodin mimo," povzdechla si Clarisse a v zápětí mě objala. ,,Bože, jsem tak ráda, že jsi naživu."

,,Jsi v pořádku?" starala se blondýnka Lex a já pokývala hlavou.

,,Všichni odstupte," zasáhla madam Pomfreyová a podala mi kelímek s nějakou tekutinou.

,,Vypijte to, slečno," pobídla mě a já to neochotně provedla. Otřásla jsem se, protože to bylo kyselé jako šťovík.

,,Vaši rodiče jsou na cestě," oznámila mi doktorka a já přikývla, aby pochopila, že jí slyším.

,,Viděla jsem je," zamumlala jsem, když jsem si vzpomněla na to, jak jsem viděla ty Bradavice tak patnáct let zpátky.

,,Co si viděla?" vyhrkl starostlivě Fred. Spatřila jsem jeho ustaraný výraz. Díky němu se mi vybavilo, když mě odnášel pryč.

,,Ty jsi mě nesl?" přivřela jsem oči, ale zase jsem myslela, že mám energie míň než mám informací o mých rodičích, takže málo.

Všichni se na Freda tázavě podívali, ale madam Pomfreyová je vyhnala pryč.

,,Slečna Oliverová potřebuje spánek, milánkové."

***

Frella😂😂😍😍

Tak a je tu víceméně konec Tajemné komnaty 😓😂

Díky moc za vaše ohlasy, které jsou z 99% pozitivní 💖💖💖💖

☕Sharie