Pohled Sky/Bell

Uběhlo už čtrnáct dní od konce roku. Byly to ty nejlepší prázdniny mého života. Setkala jsem se s Sophie Weasleyovou, mojí tetou. Též jsem se dozvěděla, že toho malého kluka, jménem Matthew Weasley, kterého jsem potkávala, to byl můj bratranec.

Bylo ráno a já se na sebe koukala do zrcadla. Celé ty dva týdny byly skvělé, ale přeci tomu něco chybělo.

Dlouho jsem nemohla přijít na to, co to bylo, ale když jsem se blíže zamyslela nad tím, co by mohlo chybět, napadl mě docela krátký seznam.

Bradavice? Fred, Clar, Lex a ti ostatní? Nebo táta, kterého si skoro nepamatuji?

Našla jsem odpověď, jsou to mí přátelé. Jenže pokaždé, když jsem viděla svoje přátele, viděla jsem i Freda a když jsem si vybavila Freda, znovu se mi vybavila ta hádka.

Opustila jsem svůj pokoj, který se během těch dvou týdnů změnil. Z svatyně, kde se před tím nacházela postýlka pro dítě a spousta hraček se stal můj pokoj. Jenom můj.

U plotny stála mamka, měla puštěné rádio, ve kterém hrála nějaká rychlejší písnička, do které máma tancovala.

,,We don't need no thought control
No dark sarcasm in the classroom
Teachers leave them kids alone
Hey! Teachers! Leave them kids alone!" vykřikovala a pohybovala se z jedné strany na druhou.

,,Ehm," poškrábala jsem se za zátilkem, aby poznala, že jsem tady. Ona se lekla, že sebou prudce trhla.

,,Kriste pane!" zaječela vyděšeně. ,,Ty si mě slyšela zpívat."

,,Zpíváš hezky," pousmála jsem se a ona převrátila palačinku.

,,Vypadáš... trochu přepadle," definovola můj pohled a já mávla rukou.

,,Nic mi není," zamumlala jsem lživě a ona zúžila oči.

,,Děje se něco, zlatíčko?" chtěla vědět a já zavrtěla hlavou. ,,Pamatuj, že já poznám, když mi lžeš."

,,Nic," zopakovala jsem. ,,Napadlo mě, že bych mohla dneska navštívit Clar, tedy jestli ti to nevadí."

,,Nevadí?" pozvedla obočí. ,,Utíkej, prosím tě. Máš právo na to vidět svoje přátele a.. kluky."

Zkameněla jsem a cítila jsem, že jsem červená jako rajče. Nevěděla, co ví o mně a klucích, protože jsem se s ní o tomhle nebavila.

,,Vím, že nejsem ten pravý člověk, který by ti měl radit v oblasti kluků, ale Fred Weasley je... vážně roztomilý," rozplývala se a já znervónila ještě více.

,,F-fred W-weasley?" vykoktala jsem s povzdvihnutým obočím a ona se tajemně usmála.

,,Nebo randíš s Georgem?" zeptala se a já se snažila vymyslet, co jí povím, protože jsem že sebe nedokázala vypravit ani hlásku. ,,Tak kdo tě tenkrát vytáhl z té Tajemné komnaty?"

,,To byl Fred," sklopila jsem řasy k zemi a ona se zatvářila jako by jí bylo šestnáct.

,,Mezi vámi něco je?" ptala se a já otevřela ústa. Snažila jsem si v hlavě uspořádat to, co bych jí mohla říct.

,,Jsme přátelé, ti nejlepší," začala jsem a ona přikyvovala. ,,Jenže já si myslím, že ke mně něco cítí. Ale zase si nejsem jistá, jestli si to jenom namlouvám. Na konci roku jsme se pohádali a já si pár dní zpátky začala uvědomovat, že i já k němu cítím něco víc než přátelství."

***

#ScarlettForeverYoungMother😂😂😂😂❤❤❤

☕Sharie