88.-Rita Holoubková se řítí!

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Pohled Skyabelle

,,Pojď, drahoušku, teď je řada na tobě!" zapištěla svým medovým hláskem Rita Holoubková a táhla mě do jakéhosi přístěnku na košťata.

,,Takže, Isabelle Leone Jamesová, též Skyler Oliverová, ale teď už Skyabelle Leone Jamesová.." protáhla všechny moje jména. ,,Přihlásila si se do Turnaje tří kouzelníků z jakého důvodu-"

,,Nepřihlásila," skočila jsem jí do řeči, ale ona si toho nevšímala.

,,Co na to říkají tvoji rodiče? Jsou na tebe hrdí, bojí se nebo jsou snad popuzení tím, že si porušila zákon?" ptala se dál.

,,Nevím," zamumlala jsem a ona přešla k další otázce.

,,Toužíš po slávě, Skyabelle Jamesová? Nebo snad jen po pozornosti ostatních? Láká tě finanční odměna?" pokračovala a já se na ni utrhla.

,,Toužim po tom, abych odsud do nejdříve vypadla," odsekla jsem jí sarkasticky, ale ona pořád dělala jako bych tak ani nebyla.

,,Co kluci? Máš už nějakého chlapce? Nebo jich je víc?" otázala se a já v tu ránu ztuhla. V žádném případě jsem nechtěla, aby do toho všeho byl zatažený i Fred.

,,No, myslím, že tohle si nechám pro sebe," usoudila jsem a ona si do svého bloku napsala pár poznámek.

,,Tohle budu lidi zbožňovat," mluvila si pro sebe. ,,Tak to je všechno, drahá. Nezapomeň si zítra koupit nový výtisk Denního věštce."

Poté se otočila na svém podpatku a jako na mole odkráčela pryč pro dalšího šampiona.

•••

Seděla jsem na školních pozemních, kde zrovna pršelo. Nikdo tu nebyl a mě to nijak zvlášť nevadilo. Cítila jsem se tak sama. Vždycky když jsem prošla, pokaždé si někdo něco šeptal.

Najednou si vedle mě sedla nějaká osoba. Měřila jsem si ji od spoda a poznala jsem styl mé hnědovlasé kamarádky Clarisse Meadowesové, kterým se oblékala.

,,Jsi v poho?" ujišťovala se a já zavrtěla hlavou.

,,Dneska se mnou dělala rozhovor Holoubková," zpovídala jsem se jí s povzdechy. ,,Vsadím s tebou třeba o miliony galeonů, že to nějak zajímavě překroutí, aby to všichni hltali."

,,Já ti věřím, že jsi to neudělala," usmála se na mě a já jí úsměv oplatila  aby věděla, že jí věřím.

,,A co Rose s Al?" zatvářila jsem se jako mučedník a ona se zadívala do Zapovězeného lesa.

,,Rose se k tomu nějak nevyjádřila, pokud vím a Alexis? Vždyť jí znáš. Ona věří spousta zdrojům, ale vždycky bude tvoje kamarádka. Je jedno, jestli budeš šampionka nebo ne," zodpověděla mi mou otázku a potom se zatvářila jako by jí někdo osvítil. ,,A co Fred?"

,,Snažím se mu vyhýbat," vydechla jsem zoufale, protože jsem to nedělala ráda. ,,Zatím úspěšně."

,,Proč?" chtěla vědět Clarisse a já si znovu vzpomněla, jak ve mě hrklo, když se mě Holoubková zeptala na mě a kluky.

,,Holoubková se mě ptá na otázky ohledně kluků a já nechci, aby ho do toho tahala," prohlásila jsem a ona z kapsy vytáhla placatku.

,,Ty a alkohol?" vyjekla jsem s vyraženým dechem, ona pokrčila rameny a zatvářila se jako neviňátko.

,,Někdy ne to více než potřeba, holka," pověděla mi s úšklebkem. ,,A ty to teď potřebuješ, takže pij."

•••

Trochu omámená jsem se toulala do pokoje, který jsem měla společně s Clar, Lex, Rose, Angelinou a Katie. Než jsem do něj ovšem stihla vstoupit, za ruku mě chytil někdo jiný.

,,Co to děláš?!" zaječela jsem hystericky bez ohledu na to, kdo mě chytl. Když jsem ale zjistila, kdo to udělal, ztuhla jsem tělem i duší.

,,Frede," vydechla jsem a snažila jsem se tvářit, co nejvíce normálně.

,,Je fajn, že si ještě pamatuješ moje jméno," uznal a přitáhl si mě k sobě.

,,Co to děláš?" zašeptala jsem a on mě zase pustil. Trochu zmateně se na mě podíval a zúžil oči.

,,Mám otázku, Skyabelle," vypravil ze sebe a já polkla. ,,Když jsi mi o prázdninách řekla, že mě miluješ, myslela si to vážně?"

,,Ano," vypálila jsem ze sebe bez váhání a on přikývl.

,,A to spolu teď chodíme?" zajímalo ho a já se snažila, co nejstatečněji čelit jako ublíženému pohledu. ,,Nebo proč se mi vyhýbáš?"

,,Dneska se mnou dělala rozhovor Holoubková, proto jsem nebyla na lektvarech," začala jsem. ,,A ptala se, jestli mám nějakého přítele."

,,Co si odpověděla?" až nerudně mě propálil trochu žárlivým pohledem.

,,Že si to nechám pro sebe," odpověděla jsem. ,,Frede, já tě miluju, ale vyhýbala jsem se ti protože nechci, aby se v Denním věštci řešil můj milostný život a aby to toho zatahovali tebe."

,,Takže musíme být inkognito?" šeptl mi šibalsky do ucha a přitáhl si mě opět k sobě. ,,Mám volný pokoj."

,,A já mám úkol z lektvarů, které jsem krásně zmeškala," sladce jsem se usmála a on se zatvářil pohoršeně.

,,Copak se ti to tenkrát nelíbilo?" lákal mě dál a já se uchechtla.

,,Ale tobě asi hodně, co?" vtipkovala jsem a on mě vzal do náruče jako bych vážila jako pírko.

,,To si piš."

***

Kdooo shipujeee Frelluuu???😂😂😍😍

Kdooo nesnašííí Rituuu???😂😂😂

Doufám, že se kapitola líbila❤💞❤

☕Sharie

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro