Pohled Skyabelle

,,Vstávej, šampionko!" zaječela Alexis, tak pronikavým hlasem, který byl otravější než můj budík. Clarisse mi sebrala peřinu a Rose otevřela okna.

,,Jděte všichni do háje!" zařvala jsem a zabořila jsem svou hlavu do polštáře-jediné věci, kterou mi nechaly.

,,Stejně nevydržím hodinu pod vodou," namítla jsem zoufale. ,,Nemá to cenu!"

,,Ale má," přesvědšovala mě Alexis. ,,Protože já obětovala celou noc a představ si, Jamesová, našla jsem takovou mudlovskou hračičku-"

,,Můžeš dýchat pod vodou klidně tři hodiny!" vypískla radostně Rose a já neochotně vstala. Zhluboka jsem se nadechla a nabrala trochu sebevědomí.

,,Tak fajn, jdu soutěžit."

•••

,,Kde je vůbec Fred?" otázala jsem se při snídani a rozhlížela jsem se po Velké síni. Vzala jsem z košíku s pečivem preclík posypaný solí a do hrnku jsem si nalila kafe.

,,Nevím," pokrčila rameny Clarisse a já se obrátila na George, Leeho a Joshe.

,,Ani vy jste ho neviděli?" chtěla jsem vědět, ale i oni mi dali zápornou odpověď.

To je výborné, já mám před sebou Druhý úkol, ale já hledám svého přítele. Zavřela jsem oči a ujasnila jsem si v hlavě, že ať se Fred kdekoliv, já se teď musím soustředit na to, že budu muset přežít hodinu ve vodě.

Hned po snídani jsem si nechala od Clarisse, Alexis a Rose vysvětlit, jak to vlastně funguje. Potom už jsem se přesouvala k Černému jezeru, které se nacházelo nedaleko Bradavic.

•••

Na tribunách jsem totiž zahlédla mojí černovlasou mamku, která měla položené ruce na svém stále se zvětšujícím bříšku. Pár dní zpátky mi napsala dopisem, že už ví, jestli to bude holka nebo kluk. Budu mít sestřičku. Okolo ramen jí objímal její přítel Sirius. O kousek dál nesměla chybět Sophie Weasleyová se svým manželem Charliem, kteří chovali malou Emily.

,,Mami! Co tady děláš?" vykřikla jsem radostně a opatrně jsem jí obejmula.

,,Podívat se na svou dceru, jak soutěží," usmála se na mě a já pohlédla na její těhotenské břicho.

,,Jak se ti daří?" zeptala jsem se a tou otázkou jsem mířila i na Siriuse, který se též usmíval.

,,Vybírali jsme jméno," řekl mi Sirius a já zatleskala.

,,To je výborné! A jaké jste vybrali?" zajímalo mě a Sirius s mojí mamkou se na mě podívali.

,,Uvažujeme o Margot, Arianna nebo May," ujala se slova moje mamka a já za mými zády zaslechla: ,,Ehm ehm."

Když jsem se otočila opačným směrem, spatřila jsem svého biologického otce, Jamese Pottera.

,,Tati!" vykřikla jsem nadšeně a okamžitě jsem mu skočila okolo krku. I on mě objal a zatvářil se pyšně.

,,Je vidět, že jsi moje dcera, Belle," promluvil s úsměvem. ,,Je jedno, jestli vyhraješ nebo ne. Vždycky budeš moje malá holčička, co dokáže vše, co si umane."

Skoro mi vytekly slzy z očí. S tátou jsem neměla moc šancí na normální rozhovor, ale teď i zatoužila něco takového prožít.

,,A co Harry?" pípla jsem potichu a on mi zavěsil pramen vlasů za uchu.

,,Oboum přeji hodně štěstí, a je mi jedno, kdo z vás bude lepší," vydechl a já mu to věřila. I můj vetaroformágský instikt mi tak napovídal.

Sledovala jsem, jak se James podíval na Siriuse s mojí mámou a přišel k nim. Přešla jsem k Sophie, Charliemu a Emily, ale stále jsem nenápadně poslouchala rozhovor těch tří.

,,Ani jsem se ti neomluvil, Siriusi," šeptl zahambeně James, s očima zabořenýma do země. ,,Nevím, co jsem si myslel. Jsem rád, že jste oba šťastní a rád přijdu na křtiny tomu malému.. tedy jestli budete chtít."

Sirius vstal a Jamese pevně objal. ,,Jasně, že to budeme chtít."

,,Skyler?" ozval se za mnou známý hlas. Když jsem se pomalu otočila, nevěřila jsem svým očím. S vykulenýma očima jsem si prohlížela blonďatou ženu a blonďato-hnědovlasého muže.

,,Charlotte?" vypadlo ze mně. Ona sebou nervózně škubla, protože asi očekávala, že jí nazvu matkou. Jenže já to nedokázala. Už jsem si zvykla na to, že moje máma je někdo úplně jiný. ,,P-proč t-tady j-jste?"

Vypravila jsem ze sebe s otazníkem v tóně a tentokrát se rozhodl promluvit Ian. ,,Podívat se, jak naše dcera závodí," odpověděl mi prostě. Ani jsem se nemusela otáčet, abych zjistila, jak se musí tvářit moje pravá máma, Sirius, James a prostě ti ostatní.

,,Ona není tvoje dcera," procedil mezi zuby James, což mě maličko zaskočilo, protože jsem čekala, že tenhle nepřátelský tón do téhle divné konverzace přivede mamka. ,,A ty nejsi její otec, Iane. Já jsem."

,,Říkej si, co chceš, Pottere," pousmál se docela v klidu. ,,Ale já se dost zásadně podílel na její výchově, takže je mi šumák, jestli si její biologický otec... já vždycky budu ten, kdo sledoval, jak se učí psát, počítat, číst..."

Zasekla jsem se. Tohle jsem si nikdy neuvědomila. Prostě jsem se zachovala jako idiot, když jsem jsem se nastěhovala k mámě, aniž bych jim něco řekla.

,,Hodně štěstí, Sky," pousmála se Charlotte, ale bylo na ní očividné, že cítí bolest.

Měla jsem chuť něco říct, nějak jim vysvětlit, proč jsem se takhle zachovala. Jenže jsem nevěděla, co. Svést to na Katherine? Bože, proč na to myslím! Když mi začíná druhý úkol!

•••

„Sonorus!" vykřikl Ludo Pytloun kouzlo, díky kterému jeho hlas byl slyšet mnohem více. „Nuže, všichni naši šampióni jsou hotovi vykonat svůj druhý úkol a pustí se do něj, jakmile zapískám. Mají přesně hodinu na to, aby získali zpět to, o co přišli. Takže počítám do tří - raz... dva... tři!"

Já už byla na startu, oblečená v jednodílných plavkách, na nohou jsem měla obuté boty do vody a vlasy jsem si předtím svázaná do vysokého drdolu. Na záda jsem si oblékla ten mudlovský přístroj, co mi daly moje kamarádky.

Zhluboka jsem se nadechla a skočila jsem z mola do vody. Vydechla jsem a znovu se nadechla.. fungovalo to! Já mohla dýchat pod vodou! Ti mudlové jsou taky geniální!

Rychle jsem plavala ke dnu, abych našla něco, co mi mělo chybět. Najednou mě předplaval Cedric Diggory a já přidala na tempu. Vyhýbala jsem se ten mořským příšerám, které zde žili.

Plavala jsem sem tam, ale už jsem začínala být zoufalá. Pak mi ale v hlavě probleskl nápad. Konečně jsem to pochopila, co mám najít. Frede, kde jsi?!

Prodrala jsem se hustými řasami a zahlédla jsem pět osob. Poznala jsem Rona, Hermionu, Freda, tu Cedovo japonku nebo odkud je a potom i ta Fleuřina sestra Gabrielle.

Připlavala jsem ke Fredovi. Měl zavřené oči a vypadal hůře než mrtvola, bez urážky. Zatřásla jsem s ním, ale on pořád spal jako v transu. Chytla jsem se ho za ruku a chystala se odplavat, ale v tu chvíli se přede mnou objevila nějaká medúza a přetrhla tu trubici, co spojovalo tu věc s kyslíkem s mými ústy.

K smrti jsem se vyděsila jsem a plavala jsem nahoru. Snažila jsem se zadržovat dech, jak nejdéle to šlo, ale ke konci jsem musela vydechnout. Dusila jsem se a Fred se začal probírat.

,,Belle!" vyjekl vyděšeně, čímž taky ztratil svůj vzduch. Zbývaly poslední dva metry k hladině. Když jsem konečně vyplula nad hladinu, rozkašlala jsem se a Fred mi rychle pomáhal k molu.

Velká část začala tleskat a jásat, že jsem ti právě já, kdo dorazil první. Na mole jsem zahlédla Fleur, jak je zabalená do ručníku.

,,Tys to dokázala! Ty ho první!" zaječela radostně Clarisse a pomáhala mi na molu. Hned vedle ní stál George, který pomáhal svému bratrovi. Z tribun se ke mně rozběhla moje máma s ručníkem, kterým mě okamžitě zabalila.

,,Tohle je moje dcera! Tohle je Skyabelle Jamesová!" vykřikla nadšeně a objala mě. Já na moment zahlédla, jak opodál stojí Charlotte s Ianem. Moje adoptivní matka už měla slzy na tváři a můj adoptivní taťka k tomu neměl daleko.

,,Proč je Fleur tady?" zajímalo mě a odpovědi se ujala Alexis.

,,Ona to vzdala," odpověděla mi ztišeným hlasem, aby to neslyšela. Hladina jezera se opět rozbouřila a já rozpoznala Cedrica s Cho.

,,Tohle obnáší to být tvým klukem?" uchechtl se zadýchaně Fred a já ho s úsměvem políbila.

Když se vrátil i Krum s Hermionou, už zbýval jen Harry. Už bylo po limitu jedné hodiny, ale na hladině se najednou ukázali ne jeden, ne dva,,ale tři lidé! Harryho jsem poznala, Rona taky, ale oba dva drželi ještě malou Gabrielle.

„Gabrrielo! Gabrrielo! Je naživu? Nesstalo se jí něcco?" šišlala hystericky Fleur a natahovala se při svou sestřičku.

„Ne, je živá a zdravá!" zachraptěl rozkašlale Harry a též se vyhoupl na molo.

Hned za ním následoval Percy, který Rona prohlížel ze všech stran. Percy Weasley už do Bradavic nechodil, ale byl tu pracovně.

„To vššecko ti ďassovsové... vrrhli se na mě...Gabrrielo, už jsem měla strrach... takový hrrosný strrach," fňukala Fleur a otočila se na madame Pomfreyovou.

„Hlavně sse posstarrejte o Gabrrielu," řekla jí naléhavě a obrátila se k Harrymu. „Tyss ji sachrránil," vykřikla zadýchaně.l ,,I kdyšš nebyla tvoje zajatkyně."

„No jo," vydechl Harry a ona ho políbila. Potom pohledem sklouzla k Ronovi, který byl také od hlavy k patě mokrý.

„A ty taky, tys mu prššece pomáhal!" vypískla a Ron pohodil hlavou.

„Jo," dal jí za pravdu a doufal, že bude mít stejné štěstí jako jeho kamarád. „Jo, trošinku."

Fleur se též chytla za tváře a políbila i jeho. Ten jako sjetý zasněně koukal, což popudilo Hermionu.

„Dámy a pánové, dospěli jsme k následujícímu rozhodnutí. Murcus, náčelnice jezerního národa, nám zevrubně vylíčila, jak vše probíhalo dole na dně, a proto jsme se rozhodli udělit každému šampiónovi odpovídající podíl z padesáti bodů, a to následovně," promluvil Ludo Pytloun a já ho pozorovala.

,,Slečna Fleur Delacourová sice prokázala, že bublinové kouzlo ovládá mistrně, když však už byla téměř u cíle, zaútočili na ni ďasovci, a tudíž se jí nepodařilo její zajatkyni zachránit. Dáváme jí dvacet pět bodů," pohlédl na francouzku a z tribun, kde sedávaly Krásnohůlky se ozval hlasitý jásot.

„Nezassloužila jsem ssi ani jeden," prohlásila Fleur spokojeně a házela hlavou, aby provětrala svoje blonďaté vlasy.

„Pan Cedric Diggory, jenž také použil bublinové kouzlo, se vrátil se svou zajatkyni jako druhý, ale povolený limit jedné hodiny o minutu překročil," mrzimorská část v Bradavicích spustila hlasitý potlesk. „Dáváme mu tudíž čtyřicet sedm bodů."

„Pan Viktor Krum použil neúplnou formu přeměňování, která mu nicméně přinesla úspěch, a se svou zajatkyní se vrátil jako třetí. Dáváme mu čtyřicet bodů."

Celý Kruval hlasitě tleskal, ale nejvíce byl slyšet hluboký hlas Krakarova.

„Pan Harry Potter použil velice úspěšně žaberník," pokračoval Pytloun a já čekala, až bude hodnotit můj výkon. „Vrátil se jako poslední a značně překročil povolenou hranici jedné hodiny. Náčelnice jezerních lidí nám ovšem sdělila, že se tak dlouho zdržel jen proto, že chtěl dostat do bezpečí všechny zajatce, ne jenom toho svého."

Harry si zkoumal svoje nohy, protože se zastyděl.

„Většina porotců se domnívá," Pytloun pohlédl na Krakarova, kterému zmrazil pohled, když ti slyšel. „Že tím projevil mravní sílu a zaslouží si nejvyšší známku. Nicméně... pan Potter dostává čtyřicet pět bodů."

,,A poslední soutěžící, Skyabelle Jamesová!" pohledem mě hledal a já se s nadějnou jiskrou v oku snažila rozpoznat, co mi bude říkat. ,,Slečna Jamesová se zachovala jako žena do domácnosti, co si se vším poradí, co nejrychleji. Dámy a pánové, tato dívka použila mudlovský přístroj pro dýchání pod vodou."

Pár lidí se zasmálo a mě to připadalo, jako by to bylo špatně. Čekala jsem, že mě diskvalifikuje, protože tohle je Turnaj tří kouzelníků a já použila něco mudlovského.

,,Ovšem její vynalézavost porotu též zaujala. Jamesová se totiž vrátila jako první a v časovém limitu. Proto jí porota staví na první místo v tomto úkolu s čtyřiceti devíti body!"

Z tribun, hlavně Nebelvíru se ozval snad nejhlasitější jásot. Mě se na tváři objevil nevěřícný a zároveň ohromený výraz.

„Třetí a poslední úkol se bude konat za soumraku dvacátého čtvrtého června," pověděl na konec Pytloun. „Šampióni se dozvědí, co je čeká, přesně o měsíc dřív. Děkuji vám všem za podporu, kterou jste jim poskytli."

***

A je druhý úkol ❤❤❤ Co si o tom myslíte vy?😂😍

☕Sharie