[47. Epilog]

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

„Marlowe Malfoyová se vymkla naší kontrole."

Smrt se ohlédla přes rameno a jedním bílým okem spočinula na mladíkovi, poslušně stojícím o několik kroků za ním. Závoj vlasů černých jako uhel jí při tom pohybu jako hedvábí sklouzl po rameni. „Já vím, Azraile. Shodila z rukou pouta, která ji svazovala. A stala se někým mnohem mocnějším."

„Vám to nevadí?" podivil se mladík a přistoupil ke své paní o krok blíž. „Bere si vaši moc, zneužila ji. A bude jí zneužívat dál, pokud jí v tom nezabráníme, pokud ji nezastavíme."

„Ale my jí v tom zabránit nedokážeme, Azraile," odvětila klidným medovým hlasem, který ani zdaleka nezněl tak, jako by měl patřit samotné Smrti. „Nebyla jsem to já, kdo jí mou moc propůjčil. Tudíž mi nenáleží pravomoc si mou moc vzít zase zpátky. Pokud je Marlowe moudrá a spravedlivá, ten zlomek mé moci, který si uzmula pro sebe se mi zase vrátí."

Azrail nad slovy své paní nesouhlasně zakroutil hlavou. Smrt se jen potměšile usmála a otočila se na svého služebníka, takže ji nyní mohl vidět v celé její kráse i děsivosti. Sklopil před jejím pohledem oči, ona ho však bledými kostnatými prsty uchopila za bradu a donutila jej vzhlédnout. 

„Neměj o ní takový strach," broukla skoro až něžným tónem. „To děvče je silnější, než si myslíš. Vždyť jsi ji sám viděl. Sama ti dokázala poručit, abys udělal, co chtěla." Zastyděl se za sebe, když mu to Smrt připomněla, ovšem ona sama se jen ušklíbla a prsty ho pohladila po bledé ostře řezané tváři. „Je mocná, Azraile, opravdu mocná, i s pouhým zlomkem mé moci, který jí byl svěřen do rukou. Pokud se tím ale nechá strhnout, zanedlouho budeš její služebník a ne můj."

Anděl smrti zůstal na svou paní mlčky hledět. Očima klouzal po její tváři, jak té obyčejné lidské části, stejně tak i po druhé půlce jejího obličeje, odhalené bílé kosti lebky. Její bílé oko, na první pohled slepé, ho zkoumalo pohledem stejně důkladně, jako si on prohlížel ji. Před stovkami let by se na ní takhle hledět nikdy neodvážil. Považoval ji za nejkrásnější ženu, kterou spatřil. Dokonce měl tu čest, že jí mohl sloužit a stále jí být na blízku. Ovšem po setkání s Marlowe Malfoyovou by svá slova pečlivě zvážil. 

„Jistě by nebylo tak strašné sloužit někomu, jako je ona, nemýlím se?" odvětila smrt a opět se od svého služebníka odvrátila. „Mladá, spanilá... mocná. Nejmocnější čarodějka, jakou kdy kdo poznal. Mocnější než Lord Voldemort, který se mě pokusil obejít a stát se nesmrtelným a nezranitelným. Ona se o žádnou moc  neprosila a přesto jí byla proti její vůli darována. Nezneužívala ji, celých osmnáct let svého života. Ale přece jenom je na světě něco mocnějšího, než ona."

„Kdo může být mocnější, než smrt, má paní?"

„Láska, můj milý. To je ta opravdu mocná čarodějka, mocnější než všechny druhy magie, mocnější než já, Smrt. Vzpomínáš si, proč před čtyřiatřiceti lety Voldemort nedokázal zabít malého Harryho Pottera? Jeho matka ho ochránila. Zemřela, ale její láska dokázala odrazit Voldemortovu kletbu a obrátila ji proti němu. Protože Voldemort lásce nikdy neporozuměl." Smrt opět umlkla a nechala Azraila, aby její slova zpracoval. Až poté promluvila znovu.

„Marlowe má jiný problém. Ona lásku zná. Poznala tu mateřskou, nejsilnější lásku na světě, z jejího náručí byla ale vytržena v pouhých sedmi letech. Poznala, jakou lásku jí dokáží zásobit přátelé a blízcí, na kterých jí záleží. Ovšem ten úplně poslední druh lásky ji minul. Myslela si, vlastně se stále domnívá, že její sílu poznala, ale mýlí se. A tenhle omyl jí bude v budoucnu něco stát. Protože ten mladík, který se v její blízkosti zdržuje s ní nemá čisté úmysly."

Azrail se napřímil a přistoupil ke své paní o několik kroků blíž. „Dohlédnu na ní," nabídl se rychleji, než si to stihl řádně promyslet.

Smrt se zasmála a naposledy se na něj otočila, něžně hladíc služebníkovu tvář svými studenými prsty. „To nebude potřeba, můj milý. Marlowe to jednou všechno zjistí sama. Až se objeví někdo, kdo ji lásce naučí, kdo jí tu čistou nesobeckou lásku ukáže." Usmála se na Azraila, jehož srdce se po slovech jeho paní splašeně rozbušilo. „A tahle jejich láska všechny zase dovede ke štěstí."

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro