červenec 1993

BLACK A PETTIGREWOVÁ STÁLE NA SVOBODĚ

Sirius Black, pravděpodobně nejhanebnější ze všech vězňů, kteří kdy byli drženi v azkabanské pevnosti, společně se smrtijedkou a přívrženkyní Toho, jehož jméno nesmíme vyslovit, Giannou Pettigrewovou-Lloydovou, i nadále uniká spravedlnosti, jak dnes potvrdilo ministerstvo kouzel. „Děláme vše, co je v našich silách, abychom Blacka i Pettigrewovou znovu dopadli," prohlásil dnes dopoledne ministr kouzel Kornelius Popletal, „a apelujeme na kouzelnickou veřejnost, aby zachovala klid."

Popletal se stal terčem kritiky některých členů Mezinárodní federace kouzelníků, kteří nesouhlasí s tím, že onastalé krizi informoval mudlovského ministerskéhopředsedu. „Ale jistě, musel jsem to udělat, chápejte," nechal se slyšet rozhořčený Popletal. „Black je šílenec. Je nebezpečím pro každého, kdo mu zkříží cestu, ať je to kouzelník nebo mudla." Od ministerského předsedy se mi dostalo ujištění, že se nikomu ani slůvkem nezmíní o Blackově pravé totožnosti. A řekněme si upřímně – i kdyby to udělal, kdo by mu uvěřil? Zatímco mudlové byli informováni, že je Black ozbrojen pistolí (jakousi kovovou hůlkou, již mudlové užívají, chtějíli se zavraždit navzájem), kouzelnická komunita žije v neustálém strachu z toho, že dojde k podobnému masakru jako před dvanácti lety, kdy Black jediným zaklínadlem zavraždil třináct lidí.

Charlotte Buckleyová, rozená Eastmondová, s vyděšeným pohledem odložila Denního věštce, v němž si tyto zprávy přečetla. Už před několika dny, když se o útěku z Azkabanu poprvé promluvilo, byla čím dál tím nervóznější. Sirius Black, její bývalá láska a otec její dcery, zavřený za masovou vraždu třinácti mudlů, včetně jeho bývalého nejlepšího přítele, Petera Pettigrewa, manžela Gianny, s níž z Azkabanu uprchl. Od večera, kdy ho viděla naposledy už uběhlo necelých dvanáct let.

V prvních pár letech byla naprosto zdrcená. Muž, kterému věnovala veškerou svou lásku, byl ve skutečnosti vrah. Jejich rozhovor onoho říjnového večera, kdy zemřeli jejich přátelé James a Lily, naznačoval, že vytušil Peterovu zradu a chtěl ho zastavit. Zjevně to ale nestihl a rozhodl se Pettigrewovi pomstít jinak. Stále nevěřila tomu, jak dokázal jediným zaklínadlem zlikvidovat třináct lidských životů.

Měla strach. Obávala se, že Sirius se pokusí z Azkabanu uprchnout, aby ji spolu s Leslie, jejich dcerou, našel. A teď ten okamžik přišel. Sice o dvanáct let později, ale přece.

„Ahoj zlato," ozvalo se z předsíně domu zavolání a za několik vteřin vešel do obývacího pokoje hnědovlasý muž v obleku.

Connor Buckley, Charlottin manžel, byl sice mudla, ale byl o kouzelnickém světě obeznámen. Podpořil i Lottino rozhodnutí, že Leslie bude vzdělávat sama doma, namísto toho, aby jí poslala do Bradavic. Znal svou Charlotte usměvavou a bezstarostnou, tudíž ihned poznal, že něco není v pořádku, při prvním pohledu na ní. Odložil aktovku, jež držel v ruce, přešel k pohovce a usadil se vedle ní. Charlotte mu ihned vklouzla do náruče.

„Co se stalo? Vypadáš vyděšeně."

Mlčky pokynula rukou k novinám, odloženým na konferenčním stolku, na které se Connor hned se zájmem podíval. Jakožto šéfredaktora mudlovského časopisu, ho kouzelnické noviny fascinovaly. Tentokrát se však zatvářil znepokojeně. Titulek hned na první straně hlásající BLACK A PETTIGREWOVÁ STÁLE NA SVOBODĚ a pod ním dvě pohyblivé fotografie muže a ženy v odraném oblečení s tabulkou s číslem v rukou, nevypadal ani trochu jako příjemné čtení.

Jméno Black si matně vybavoval z Lottina vyprávění. Věděl, že je to otec Leslie, ačkoliv tu drobnou tmavovlásku přijal takřka za svou, ačkoliv Leslie mu to moc neusnadňovala a bránila se, a Charlottin bývalý přítel. Věděl také, že je zavřený v jakémsi děsivém kouzelnickém vězení, kam zavírají ty nejhorší zločince, protože byl pachatelem masové vraždy kouzelníka a několika obyčejných lidí. Ten člověk se prostě Connorovi hnusil.

„Connore, já mám strach," hlesla Charlotte, „bojím se, že se bude snažit najít Leslie a mě a bude zuřit, až se dozví o tobě."

„Já vás ochráním," prohlásil sebejistě Connor, ačkoliv měl z Blacka nahnáno.

Charlotte se mu nepokoušela vysvětlit, že v případě, že Sirius bude mít hůlku, pro něj Connor nebude žádná velká překážka. V dobrém i ve zlém, to jí slíbil při svatebním obřadu, a teď to vypadalo, že ono zlé si s ní okusí. Charlotte si totiž byla jistá, že se Sirius nezastaví, dokud nenajde ji spolu s její dcerou. A až se dozví, že je Charlotte vdaná... Mírně řečeno bude nejspíš zuřit. Blonďatá žena se jeho reakce obávala. Byl to vrah. Co když se pokusí Connorovi kvůli tomu ublížit?

„Pošlu dopis do Bradavic a zjistím, jestli by tam Leslie nemohla v září nastoupit," prohlásila namísto odpovědi.

Její manžel se na ní překvapeně podíval. „Jsi si jistá? Do teď ses tomu vyhýbala."

„Jsem. Požádám ji, aby si alespoň na dobu, dokud Siriuse nechytí, vzala tvoje příjmení a začne studovat tam. Bude tam ve větším bezpečí než tady doma, tím jsem si jistá. A profesor Brumbál mojí žádosti určitě vyhoví. Tedy alespoň doufám, že ano."

Čtrnáctiletá dívka, poslouchající rozhovor své mámy a nevlastního táty o její budoucnosti, se zaradovala. Po třech letech konečně spatří ty opěvované Bradavice. Dostane se konečně z přítomnosti Connora, kterého nemohla vystát, a nebude pod neustálým dozorem své mámy.

Zpráva o tom, že její pravý otec je na svobodě ji vůbec nevyděsila, narozdíl od její mámy. Alespoň se konečně dozví, čí krev jí proudí v žilách.

xxx

„Vypadáš nějak zaskočeně," poznamenala Delaney při pohledu na Remuse, „něco se děje?"

„Zprávy o útěku Siriuse Blacka a Gianny Pettigrewové z Azkabanu," vysvětlil Remus. Stále nedokázal uvěřit tomu, že se Siriusovi skutečně podařilo z Azkabanu uniknout a ještě pomohl uprchnout Gie.

„Máš strach?" povytáhla obočí.

Zavrtěl hlavou. Ne, neměl strach. Alespoň o sebe ne. Přemýšlel nad tím, co mohlo být jeho motivací k útěku. Charlotte roky neviděl, stejně jako Leslie, která zřejmě ani nestudovala v Bradavicích. Byly jeho motivací ony dvě, nebo se snažil najít svého kmotřence, Harryho? Chystal se ho zabít, stejně jako Petera? Chtěl dokončit Voldemortovo dílo a mladého Pottera se zbavit? Neměl tušení, která z jeho teorií je správná.

„Znal jsi ho, viď?" řekla poté, „musel chodit do Bradavic stejné roky, jako ty." A jako můj táta, dodala v duchu.

Tentokrát přikývl. „Znal jsem ho a myslím, že dost dobře. Byl to jeden z mých nejlepších přátel, stejně jako tvůj táta a potom ještě jeden kluk, Peter Pettigrew."

„Toho Black zabil, ne?"

„Ano. Ano, zabil," povzdechl si Remus. Tak moc ho mrzelo, že v ten den nedokázal ničemu z těch hrozných událostí zabránit. Řád mu nevěřil, považovali ho za zrádce, nesvěřili mu nic z pečlivě střežených informací ohledně skrývání Jamese a Lily, nebo věštby, týkající se jejich syna, Harryho.

Delaney zatřásla hlavou. „Ta žena, Gianna Lloydová je údajně Ashova teta."

„Giannu jsem znal taky," přikývl hnědovlasý muž, „v sedmém ročníku začala chodit s Peterem, ale neměl jsem tušení, že se po škole přidala k smrtijedům. Dokud ji neodvezli do Azkabanu, netušil to nikdo z nás. Myslím, že ani Peter."

„Co když byl smrtijed taky?" prohodila Lana.

Přemýšlivě se na ni podíval. „Proč si to myslíš?"

„No tak nabízí se to. Když byla smrtijedka ona, proč by nemohl být i on?"

„To je jen zbytečné polemizování, Lano, když nemáš nějaký důkaz, nemůžeš někoho obvinit z toho, že byl smrtijed," zakroutil hlavou, „Peter nebyl možná úplně nejchytřejší, ale rád bych věřil tomu, že on smrtijed nebyl, když už jsem se spletl v Siriusovi."

xxx

Leslie Blacková seběhla ze svého pokoje v prvním patře na první zavolání své mámy. Doufala, že se dozví víc o jejím plánovaném nástupu do Bradavic, kam předchozí tři roky neměla přístup, protože Connorovi se nelíbilo, že by měla být celý rok pryč a ještě na místě, o němž neví, kde je. Asi se opravdu snažil nahradit jí tátu, ale Leslie na to reagovala jen protočením očima a použila nyní už dobře známý argument "můj táta by určitě chtěl" - následovala činnost, kterou jí Connor zakazoval.

„Já a tvůj táta bychom s tebou chtěli něco probrat," začala Charlotte, když se Leslie dostavila do obývacího pokoje k jídelnímu stolu.

„Chtěla jsi říct ty a Connor se mnou chcete něco probrat?" opravila ji mírně jízlivým hlasem Leslie.

„Nebuď na svou mámu drzá, Lesli," pokáral ji Connor.

Nesnášela, jak krátce vyslovoval její jméno. Lesli. Obdarovala ho nepěkným pohledem a zase svou pozornost přemístila na Charlotte.

„Vzhledem k tomu, co se teď děje jsem usoudila, že budeš ve větším bezpečí, když v září nastoupíš do Bradavic. Už jsem o to požádala i ředitele Brumbála, který souhlasil a vyhověl mi," oznámila jí Charlotte.

„Nevím, proč bych měla být v nebezpečí," odvětila Leslie, „ale do Bradavic jet chci. Stejně už jsem tam měla tři roky být."

„Tvůj biologický otec je vrah a šílenec," prohlásil Connor.

„Jo? Ty jsi ho snad znal, že o něm tohle můžeš říct?" vyjela na něj Leslie, „nevíš o něm nic! Vsadím se, že je nevinný!"

„Leslie, byl dvanáct let zavřený v Azkabanu. V Azkabanu!" snažila se ji přesvědčit o opaku její máma.

„Kdyby byl nevinný, už by se na to jistě přišlo, to se ti máma snaží naznačit, Lesli," přidal se Connor.

Malá Blacková vybuchla. „Přestaň mi říkat Lesli a vykládat tyhle nesmysly! Já vím, že můj táta je nevinný! Jsem si jistá, že to není špatný člověk!"

Nikdo z dospělých nepokračoval, narozdíl od tmavovlásky, která se otočila na svou mámu.

„Vždyť než sis našla jeho," pohodila hlavou směrem k Connorovi, „milovala jsi ho! Musela jsi ho milovat, jinak bych se nenarodila já!"

„Tak dost!" přerušila ji rázně. Leslie se dostávala do ráže a ona nestála o to, uklidňovat Connora po další hádce s ní, jako obvykle, když její dcera vybuchla.

„Rozhovor na tohle téma ukončuju. V září nastoupíš do Bradavic a budeš používat Aaronovo příjmení, alespoň dokud Siriuse Blacka nechytí a nezavřou zpátky, rozumíme si?" podívala se dceři vážně do očí.

„Jeho příjmení používat nebudu," zamítla to rázně.

Connor se zachmuřil. „Přestaň-"

„Connore, klid," chytila ho za ruku Charlotte, „všichni se zhluboka nadechneme a uklidníme. Leslie bude v Bradavicích používat moje dívčí příjmení a k rozhovoru o Siriusi Blackovi už se nebudeme vracet, dobrá?"

Leslie si jen odfrkla, ale přikývla. Je to tady zase. Jméno Sirius Black bylo do té doby v jejich rodině tabu a vypadalo to, že teď to bude ještě horší.