Crrrr! Crrrr! Crrrr!

Ospale jsem zaklapla řinčející budík a převalila se na druhý bok. V zádech mi luplo. Panebože! Už zase! Jak já jsem nesnášela ranní vstávání!

,,Rose!" Zařvala mamka z kuchyně o patro níž. Nejspíše totiž zaslechla kravál, který můj budík vydával, až tam. ,,Vstávej!"

,,Nojo," zamumlala jsem unaveně. ,,Vždyť už jdu."

Místo toho jsem se ale zachumlala ještě více do vyhřáté pokrývky. Však snídaně počká, ne?

S trhnutím mě asi o půl hodiny později probraly matčiny dunící kroky na schodech.

,,A kruci," zanadávala jsem si pro sebe a začala se zpomaleně soukat zpod peřiny. Pozdě.

,,Copak jsi neslyšela, že už máš vstávat? Snídaně je na stole!" Vynadala mi, jakmile vlítla celá rozčilená do dveří.

,,Však už jdu, nevidíš?" Zopakovala jsem.

,,Ty jseš vážně neskutečná! První den si přece nemůžeš udělat hnedka tak špatnou reputaci!"

,,Co? O čem to proboha mluvíš?" Udiveně jsem roztáhla oči dokořán.

,,Milá zlatá, za půl hodiny odjíždíme a ty ses stále neuráčila nasnídat!"

A v ten moment mi to docvaklo. Dneska přece odjíždím na tábor! Achbože, vždyť jsem na to úplně zapomněla! Rukou jsem se plácla po čele.

,,Mami, vážně tam musím jet?" Zabručela jsem prosebně. Trávit čtrnáct dní někde uprostřed lesa se mi vážně nechtělo. A ještě ke všemu bez internetu. Achjo.. vždyť přijdu o všechny ohýnky na snapchatu!

,,Prosimtě, nedělej tady zase kino. Už jsme se přece domluvili, že tam pojedeš. Ben už s tím počítá," zavrtěla hlavou mamka nesmlouvavě. Na vysvětlenou - Ben byl můj o dva roky starší brácha a na tenhle tábor jezdil už nějakých pár let. Byla to jeho každoroční tradice.

Povzdechla jsem si a vratce vstala z vyhřáté postele. Horší ráno jsem si snad ani ve snu představit nemohla.

,,Převleč se, učeš se," ukázala mamka na moji hřívu rozverných vlasů. ,,Počkáme na tebe v kuchyni."

,,Nojo, nojo," protřela jsem si rozespale oči. Proč ten tábor začínal tak brzo? To jsem se copak nemohla ani vyspat?

Přešla jsem po místnosti k oknu a otevřela jej dokořán, abych se nadýchala čerstvého ranního vzduchu. Naše auto už stálo na příjezdové cestě a taťka do něj právě nakládal naše kufry.

Vzala jsem do ruky hřeben a přesunula se k zrcadlu. Když jsem do něj pohlédla, spatřila jsem hezkou, modrookou brunetku a oválným obličejem a drobným nosem. Rozčesala jsem si rovné hladké vlasy a poté vzala do ruky korektor. Nanesla jsem tenkou vrstvu v oblasti kolem očí a na čele jsem si zamaskovala několik pupínků. Pak jsem svůj vzhled ještě vylepšila řasenkou a světlým leskem na rty.

Ze skříně jsem rychle vytáhla džínové šortky a na horní část těla jsem si oblékla pruhované tílko. Ještě naposledy jsem svoji vizáž zkontrolovala v zrcadle a jakmile jsem uznala, že jsem se sebou spokojená, vydala jsem po schodech dolů směrem do kuchyně.