Kapitola #73 - Chata

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Graves mě další dva dny hlídal, abych něco nevyvedl.  Hned na to mi oznámil, že se vydáme opět na tejden do jeho "chatičky" kde si v *** Cybertronu.

Už jsme tam byli dvakrát. Když jsme tam byli poprvé, musel jsem se naučit přežít jeho miláčka Fulíka. Fulík je Ravage. A já tyhle potvory moc rád nemám...

Nic méně, na konec jsem si ho i celkem oblíbil.

(Vzhledem k tomu že starý Cybertron byl zničen a je nový, tak tady jsou jiné klimatické podmínky a td... Existují tady věci jako jsou les, hory či jezero.)

Když jsme tam došli, byla už noc. Leželi jsme na zemi a hleděli na hvězdy. Až tehdy se mi vyjasnilo a došlo mi pár věcí které mi před tím nedošlo.

Já: ,,Rino?"

Rina mi se mě rázem optala, co potřebuju.

Zeptal jsem se jí, koho jsem to nazval před dvěma dny veverkou.

Rina: ,,Veverkou? To byl Pe...P... Myslíš tu tvoji létající veverku?"

Já: ,,Ano? Co P?"

Rina: ,,Ne... To byl Megatron... Řekl jsi mu že je veverka."

Andromeda: ,,Co? On byl u nás doma?"

Rina: ,,Ne... teda vlastně jo."

Andromeda: ,,Tak co?"

Rina začala máchat rukama a naznačovat něco Andromedě.

Já: ,,Co to děláš?"

Rina: ,,Nic... Snažím se vysvětlit to že tam Megatron byl a zároveň nebyl... Koho by jsi jinak nazval veverkou?"

Graves: ,,Nechcete ty vaše veverky už nechat být..."

Rina řekla, že půjde spát a odešla...

Zeptal jsem se Andromedy, co by mi mohla říct. Andromeda odpověděla ať to neřeším, že se to stejně dřív, nebo později, dozvím a není to nic důležitého.

Ještě asi tak cca dvě hodiny jsem si tam pak povídal s Gravesem, jelikož Andromeda pak šla taky spát.

Když jsem se vracel, slyšel jsem od Riny nějaké zvuky... Povídala si, ale určitě ne sama se sebou.

Obešel jsem Gravesovo chatu a když jsem došel na druhou stranu, viděl jsem tam odtud někoho utíkat.

Vrátil jsem a šel za Rinou.

Rina: ,,Ano?? Kdo to je? Tati? Potřebuješ něco?"

Já: ,,Ne, s kým jsi si tu povídala?"

Rina: ,,Co? S kým bych si tu povídala? S nikým."

A usmála se.

Já: ,,Takže jsi si povídala sama se sebou jako tenkrát na Grentpriči s felingem?"

Rina: ,,Ne?... Já si...em...zpívala."

Já: ,,Jo...jasně. Až se ti tu zítra objeví dáreček, tak to bude ten, kdo odtud před chvilkou utíkal."

Rina: ,,Eeeeee...co? On tu někdo byl?

Odešel jsem a pomalu zavíral dveře.

Rina: Do háje..."

Znovu jsem je otevřel a podíval se na ní.

Rina: ,,To nebylo na tebe!"

Já: ,,To bylo na ten tvůj dáreček viď?"

Rina: ,,S tím tvím dárečkem už jsi taky do háje."

Odešel jsem a nechal jsem ji už být. Přišel jsem na horu a šel spát.

Andromeda: ,,Proč ji furt otravuješ?"

Já: ,,Chci ji chránit, a někdo tu byl."

Andromeda: ,,Já vím... On je...teda ne... Nebyl ... Oni tu večer běhají nějaký potvory venku..."

Já: ,,A jsou pohlaví on že jo?"

Andromeda: ,,Já jsem nevyspalá, takže žvatlám nesmysly."

Já: ,,Proč na mě obě něco šijete?"

Andromeda: ,,Nešijem... Spi!"

Nastalo ráno. Měli jsme v plánu udělat si procházku. Nic méně Rina řekla, že s náma nepůjde a vrátila se zpět do chaty.

Škodolibě jsem se usmál a vrátil se taky ale do svého pokoje.

Andromeda na mě zavolala ať toho nechám, že jsem zas paranoidní.

Graves: ,,No, tak tedy půjdeme za chvilku."

A šel na druhou stranu chaty za jeho Fulíkem.

Vylezl jsem oknem a čekal, až někoho uvidím. Když jsem někoho zahlédl, jak šel kolem chaty, skočil jsem po něm a začal se s ním prát, ale asi dvě vteřiny po tom jsem zjistil, že je to Graves.

Graves: ,,Můžeš mi vysvětlit, co děláš?"

Já: ,,Em... No... Myslel jsem že jsi někdo jiný."

Graves: ,,A kdo jiný by tu byl?"

Já: ,,Hej! Vy mě tu všichni taháte za nos."

Graves: ,,Ale kulový, pusť mě, nebo se pustím sám."

Pustil jsem ho a šel znovu nahoru.

Andromeda: ,,Tak co, chytil jsi ho?"

Já: ,,Ale no tak, tohle už je normálně šikana."

Andromeda: ,,Chceš vidět šikanu?"

Já: ,,Jestli má být v tvém podání tak ano."

***Gravesův pohled***

Chvilku jsem si hrál s Fulíkem, ale on se pak náhle nevrátil a zůstal za rohem chaty. Rozhodl jsem se tedy jít za ním.

Když jsem tam přišel, kňučel a štěkal směrem na horu na okno.

Graves: ,,Tam nahoře je Optimus a Andromeda, co chceš, Fulíku."

Fulík kňučel dál.

Graves: ,,Ale já nevím, co po mě chceš."

Fulík přiběhl ke stromu vedle chaty a skákal na něj.

Graves: ,,No dobře."

Vylezl jsem na strom a když jsem se do stal do výšky horního okna, tak už se tam zas ti dva cicmali.

Graves: ,,Primusi já ho zabiju."

***Můj pohled***

Najednou z Andromedy vypadlo, že Rina má přítele.

Já: ,,Co?!"

Graves: ,,Cože?!"

Otočil jsem se směrem k oknu a Andromeda se Gravese lekla a on zas jí, na což slítnul ze stromu.

Šel jsem k oknu a zeptal se ho jestli je v pořádku.

Graves: ,,Já ano, ale Rina s Andromedou si zejtra tu procházku užijou jako nikdo a tebe zastřelím."

Jen, co to dořekl, jsem někoho zahlédl, jak se popomalu plíží směrem k chatě.

Já: ,,Dobře, ale až za chvilku."

Běžel jsem pryč, když jsem doběhl ven, rozběhl jsem se směrem, kde jsem někoho zahlédl.

***Pohled Andromedy***

Vtrhla jsem k Rině do pokoje.

Andromeda: ,,Rino!"

Rina: ,,Ano? Co se děje?"

Andromeda: ,,Má teďko někdy přijít za tebou?"

Rina: ,,No... Jo? Proč?"

Andromeda: ,,Myslím, že sem nedojde."

Rina se na mě nechapavě podívala s otázkou: ,,Proč?"

Řekla jsem jí, ať se podívá z okna a zahlédli jsme obě Optima, jak mu nejspíš běží naproti.

Rina: ,,ehemm... Kurňa..."

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro