Harry se od Brumbála vrátil zmatený. Nevěděl, co jeho slova měla znamenat. Rozhodl se, že o tom poví Snapeovi. Byl to momentálně kromě Brumbála jediný člověk, s kterým se mohl v současné situaci rozumně bavit. Našel ho, a jak jinak než v kabinetu. Pozoroval právě lektvar. Všiml si, že přišel Harry a pouze mlčky kývl na pozdrav.

„Pozítří už bude dostatečně uleželý," poznamenal Snape, když Harry zavřel dveře. „Potom se ho musíme napít a to zruší účinky oné smíchaniny, kterou jste vytvořil," vysvětlil.

„Aha, to je dobře," usmál se Harry. „Už se těším."

„Nápodobně."

„Ale když jsem vámi, často musím trávit čas o samotě... to vás to netrápí?" odvážil se zeptat Harry.

„Ne," odpověděl po chvilce ticha Snape. „Vyhovuje mi to. Já zase nechápu v tomto ohledu vás. Vaši přátelé jsou ti nejdotěrnější a nejvlezlejší lidé, jaké jsem kdy poznal. Překoná je snad jen už Rita Holoubková."

Harry se zasmál. Snape měl pravdu, svým způsobem.

„Nenazval bych to dotěrnost nebo vlezlost. Jsou to přátelé a proto se o mě zajímají."

„Je to ale zajímavá vlastnost nebelvírských, nazvývat vlezlost přátelstvím," ušklíbl se Snape.

„Vlastně jsem přišel kvůli zcela jiné věci," začal Harry.

„Povídejte."

„Právě jsem odešel od Brumbála. Ukazoval mi v myslánce jednu vzpomínku Remuse Lupina. Šel v ní navštívit mou matku. Byla doma sama, protože byl otec právě v práci a tak tam profesor Lupin na něj čekal. Ukázal mezitím mé matce hračky, které mi koupil a to bylo všechno. Nevíte, co by to mohlo znamenat?"

„A Brumbál vám to nevysvětlil?"

„Řekl mi, že mi to zatím nemůže povědět. Ale prý se k ní jednou vrátí a poví mi o ní víc."

„V tom případě bych počkal, jak se k tomu později vyjádří."

„A vy nevíte, co by to mohlo znamenat?"

„Bohužel ne," odpověděl upřímně Severus.

„Tak nic," pověděl trochu smutně Harry.

„Už se budu muset vydat pryč," promluvil do ticha Snape. „Dobrou noc a nic tu nerozbijte."

„Dobrou noc."

Severus vyšel ven, zavřel za sebou tiše dveře a vrátil se do nebelvírské společenské místnosti. Moc studentů tu už nebylo, protože bylo docela pozdě. K Severusově velké úlevě tu už nebyli ani Ron a Hermiona. Severus si chvíli v křesle četl knihu (Nespoutaná temná magie) a pak se také vydal spát. Hned, co si vlezl do postele, si opět vzpomněl na rozhovor s Harrym. Brumbál mu také nechtěl vysvětlit, oč kráčí. Stejně jako jemu nechtěl Brumbál povědět, jaká nehoda se stala díky jejich návštěvě v minulosti. Severus jen doufal, že tyto dvě věci spolu nějak nesouvisí. Vzpomněl si nyní na to, jak mu Potter popisoval, co viděl v myslánce. Prý byla Lily sama doma a James v práci. Snape se ušklíbl. Nedokázal si představit Jamese Pottera v práci. V tom sebou cukl. Vždyť pokud ale dobře ví, James Potter do práce ani nikdy nechodil! Pocházel z bohaté rodiny a tak mohl být doma s Lily.

Severus se posadil a zvedl se z postele. Vzal si z nočního stolku sklenici a natočil si do ní ledovou vodu. Stoupl si k oknu a přemýšlel. Byl si jistý, že James Potter nechodil do práce. Pokud jejich cesta do minulosti změnila to, že James Potter chodil do práce, mělo to dopad ještě na něco? Severus se zamyšleně zamračil. Pravděpodobně ano,  jinak by to Brumbál nezmiňoval. Ale o co by mohlo jít?