„To je nádhera,“ vydechl Harry a lehce prejel prstem po jílci nejbližšího nože. Cítil se podivně dojatý. Dostal dárek. Severus se sice tvářil, že je to za jeho snahu při přípravě lektvarů, ale Harry neurčitě cítil, že je v tom něco víc. Usmál se a konečně zvedl pohled od nožů k muži, který se snažil tvářit neutrálně.

„Děkuji,“ zašeptal a v náhlém popudu udělal ještě jeden krok a vytáhl se na špičky, aby se mohl lehce otřít svými rty o Severusovy.

Když ucítil, jak Severus strnul, začal se opatrně odtahovat.

„Já… Omlouvám se. Myslel jsem…“ zakoktal se a zkusil ustoupit.