12.Ďábelské plány

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

☾Aaron☾

Když skončila schůze a všichni se začali vracet pryč, ještě jsem chytil Kassandru za ruku a zastavil jí. Nic neřekla, oba jsme počkali, až všichni odejdou.
Vůbec se mi nelíbil ten její prázdný pohled.
,,Co je, Aarone?" Zeptala se a mě přejel mráz po zádech.
,,To bych se měl ptát spíš já" řekl jsem tiše, zatímco jsem jí pozorně pozoroval. Chodila po místnosti sem a tam.
Rozhodila rukama. ,,Proč jsi mi to nikdy neřekl?"
Byla naštvaná a zmatená.
,,Nevím" zamumlal jsem. Možná jsem nechtěl, aby si o mě myslela, že jsem nějaký divný.
,,Takže celý náš vztah je založen na nějakém pitomém poutu, způsobené prvním očním kontaktem?" Zavrčela Kassandra. Tohle dělala vždycky. Kdykoliv nechtěla, aby jí někdo viděl slabou a zraněnou, dělala naštvanou.
,,Samozřejmě že ne" řekl jsem. Probodla mě pohledem. ,,Ale ano" vyštěkla. ,,Nebýt nějakého nutkání, tak si mě ani nevšimneš. Miloval by jsi mě i tak, Aarone?"
To už se mi vůbec nelíbilo. Jak může pochybovat o něčem takovém?
Sevřel jsem jí zápěstí a přitáhl si jí k sobě. ,,Miloval bych tě i tak, protože jsi ta nejúžasnější osoba na světě" řekl jsem.
Kassandra odvrátila pohled. Věděl jsem, že se na mě nedokáže zlobit dlouho.
Jemně jsem jí vzal za bradu a otočil jsem si jí k sobě. S ní byli vždycky hrozné problémy. Než jsme se dali dohromady, bylo to mezi námi velmi zvláštní a nejisté. Ta cesta k ní, nebyla procházka růžovým sadem, spíše trnitými keři. Bolelo to, ale o to byl ten cíl cennější.
Nehodlal jsem svůj poklad ztratit jenom proto, že nebýt toho divného pouta, pravděpodobně bychom se dali dohromady mnohem později.
Sledovala mě zlatýma očima, jakoby odhadovala, jestli jí říkám pravdu nebo ne.
,,Na co čekáš, Aarone?" Zeptala se se a pousmála se. ,,Políbíš mě konečně?"
Uchechtl jsem se a udělal to, co chtěla.

✴Nicole✴

Nedokázala jsem se soustředit na knížku. Ačkoliv jsem měla před očima písmena a slova, otáčela jsem strany a prostě jsem četla, všechny ty informace nešli do mě. Já jsem totiž byla až moc zahloubaná do nenadálých informací.
Tak zaprvé, Waryen a jeho parta něco vědí, stejně jako vedoucí. Souvisí to s míčem, který vypadal, jakoby ho rozpáralo nějaké zvíře. Možná je v okolí medvěd. Ale proč by to potom říkali Waryenově partě? Pochybovala jsem, že někdo z nich je vycvičený na lov medvědů. Ačkoliv, ani bych se nedivila.
A zadruhé, Jack si myslel, že patřím do jeho party. Čím to bylo? Patřil k druhému oddílu, takže nemohl vidět, jak si vedle mě Waryen sedl. A to že jsme spolu v týmu byla pouhá náhoda. Možná si to myslel kvůli Justinovi? Ne, tím to taky nebude. Věděla jsem, čím to bude, ale odmítala jsem si to připustit. Měla jsem zlaté oči. Stejně neobvyklá barva, jakou má Waryen nebo třeba Ruby.
Popravdě, nikdo nevěděl, proč se někdo rodí s takovou barvou očí nebo vlasů.
,,Marie... Tereso" začala jsem a zaklapla knížku. Obě dvě hovořily i s Anjou o nějakých kravinách. Matně si vzpomínám, že se mě snažili zapojit, ale já byla až moc zažraná do svých úvah. ,,Marie tvoje oči a Tereso, tvoje vlasy. Máte je přírodní?"
Obě dvě holky se zatvářily váhavě.
,,Nebojte" ujistila je Anja. ,,Já mám taky černé oči a Nicole zlaté. Už od narození"
,,Mám" řekly Teresa s Marii jednohlasně.
Myslela jsem si to.
,,Ale proč?" Nechápala Teresa. Na chvíli jsem zaváhala, ale pak jsem jim řekla všechno, co jsem zjistila a nad čím jsem uvažovala.
,,Ale jak naše barva očí nebo vlasů souvisí s Waryenem?" Zamračila se Marie.
,,Waryen má oči fialové. Můj brácha až moc výrazné. Mackenzie má červené vlasy a tvoje ségra zase oči" řekla jsem. ,,Nepříjde vám to divné?"
,,Je pravda, že Ruby má ty oči od narození, jako já" připustila Marie.
,,Stejně jako můj bratr" řekla jsem.
,,Ale u ostatních to nevíme" namítla Teresa. ,,Možná nosí čočky, nebo si barví vlasy"
,,Ať je to jak chce, já zjistím, co se tady děje" řekla jsem. ,,Co mohlo roztrhat ten míč? A kde se vzal ten popel? A proč to vedoucí řekli Waryenově partě?"
,,Já ti v tom pátrání pomůžu" slíbila Marie. ,,Chci zjistit, co s tím má Ruby společného"
,,Můžeš semnou počítat" ozvala se Anja.
,,Se mnou taky!" Přidala se Teresa.
Pousmála jsem se. Jejich pomoci jsem si hodně cenila.
,,Takže, nejdřív musíme proniknout do jejich skupiny. Musí nám začít důvěřovat, aspoň trochu. Anjo, nemusím ti snad říkat, u koho to zkusíš ty" začala jsem jim vysvětlovat svůj plán.
Anja se zazubila a prokřupala si kosti.
,,Tereso, ty to zkus u Justina. Očividně si tě oblíbil" pokračovala jsem a ona zrudla. Přesto vypadala, že se jí ta představa líbí.
,,A já?" Zeptala se Marie a já se zamyslela. ,,Ty jsi v týmu s kým?"
,,S Lucasem, Kassandrou a Zackem" řekla a já se zarazila.
,,Počkat, kdo je Zack?" Nechápala jsem.
,,Nejmladší člen jejich party" vysvětlila Marie. ,,Nedivím se, že ho neznáš. Přidal se k nim sotva před měsícem"
,,Vždyť mu je tak čtrnáct" vybuchla jsem. ,,Jak můžou-"
,,Klid, Nicole, klid" řekla Anja a já se zhluboka nadechla. Fajn. Jsem v pohodě. Stejně jsem nemohla uvěřit, jak může být Waryen tak krutý, že do své zlé party vezme čtrnáctiletého kluka. ,,No, každopádně, vyber si koho chceš. Zack by byl asi nejvhodnější, vzhledem k tomu, že je u nich nový a ty jsi jen o rok starší" řekla jsem Marii.
,,A o čí důvěru se pokusíš ty?" Zeptala se Marie.
Anja s Terou se na ní podívaly a ona se nechápavě zamračila. ,,Co je?"
,,Není to jasné?" Řekla Anja. ,,Vetře se do přízně toho nejhoršího z nich"
Marie vytřeštila oči a rychle se na mě podívala, aby se ujistila, jestli je to pravda
Přikývla jsem, ačkoliv jsem z toho moc nadšená nebyla.
,,Jo" potvrdila jsem. ,,Pokusím si získat důvěru Waryena Hollanda"
Najednou jsem si uvědomila, jak šíleně to zní. Byl proslulý tím, že se nebavil s nikým jiným, než se svojí partou. Jak to mám zvládnout já? Ještě k tomu, když určitě ví, že ho nesnáším. Pochybovala jsem, že Justin se nechal identitu mého terče pro sebe.
A navíc se mi nechtělo, snažit se získat důvěru Waryena, jelikož ho budu muset víc poznat a buď ho budu nesnášet ještě víc-takže ho zabiju a půjdu do vězení, což nechci-nebo ho začnu mít ráda-o čemž jsem sice pochybovala, ale možnost tu je-a přestanu ho nesnášet, což taky nechci.
Postavila jsem se před nemožný úkol, ale zároveň mě hnala zvědavost a touha po odpovědích. A ta zvítězila.
Těš se, Waryene Hollande.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro