Po celou hodinu jsem si s Mirou povídala. Zjistila jsem, že má dvojče,bydlí asi tři metry ode mě a její děda vlastní farmu. Bylo až legrační jak nás učitelka ponaučovala. Bohužel i hodina jednou musela skončit.
,,Jdi napřed Kayo. Zapomněla jsem si deníček! " zavolá Mira u dveří. Zajímalo by mě, kde je ten kluk z vidiny. Koukala jsem se po chodbě, jestli ho neuvidím, ale nikde nebyl. Možná bych. ............
,,Auuu.........." pohladím si bolavé místo na čele. ,,Promiň. ..........neviděl jsem tě. Ukazoval jsem tady Mikovi novou verzi filmu. " To je. ........TEN KLUK Z VIDINY! ,,Nene. .......měla jsem dávat pozor. " usměju se. V tu dobu už je Mira vedle mě. ,,Ahoj Luku " takže se s ním zná. ,,Wille dělej! Čekáme už jen na tebe!" Křičí někdo na konci chodby. ,,Už jdu! Mějte se holky " usměje se a utíká za ním.
Teď vím, že chodí do stejný školy a problémy zatím nemá. Mira mi o něm něco vyprávěla. Jistě z nás budou dobří kamarádi. A možná ne.......každopádně bude hrát roli v mém poslání. ,,Viděla si ho, že? " Zeptá se matka přicházející z kuchyně. ,,Ano. Viděla jsem ho. Jaká byla tvoje vidina? "Zeptám se jí. ,,Ocitla jsem se na křižovatce. Na jedné straně byl kluk mého života, na druhé straně rozum a na třetí poslání. Nikdy nezjistím zda jsem si vybrala dobře, ale ani nechci. Vybrala jsem si a to je hlavní." Nikdy nemluví o straně, kterou si vybrala. Zajímá mě to. Jednou se to jistě dozvím. Zabibruje mi mobil . Byla to Mira. ,,Mami můžu jít ven? Moje spolužačka jde s bratrem do města. " usměji se.
,,Ahoj Kayo! " volá Mira pět metrů ode mě. ,,Ahoj " usměji se. *

(Luke )
Příští bude delší.
Tahle je krátká schválně. Čekejte dnes další 😊.  Jinak......Jaký máte názor na Miriam?