Popis příběhu u knihy:

Osmnáctiletá Emma Mitchell, jejímž celoživotním snem je odcestovat do cizí země a začít tam nový život. Pro začátek si vybrala Norsko, do kterého odletí pracovně jako Au pair, zejména proto, aby byly její začátky jednodušší. Norsko je nádherné, rodina úžasná ale i přesto Emma zjišťuje, že její pobyt nebude jen tak jednoduchý jak si vykresluje. Vypořádá se s tím a vystoupí ze své komfortní zóny nebo uteče do svého rodného místa?

Popis se mi líbí, ale nebála bych se poodhalit zápletku, která čtenáře v knize čeká. Podle názvu je sice jasné, že se bude jednat o romantiku, ale i tak bych uvítala více informací. Podle posledních dvou vět bych totiž stále mohla najít různé směry, které se mi při Au pair v zahraničí nabízí a ne vždy by šlo o milostnou zápletku. Zároveň bych opravila první větu, která mi jednoduše nedává smysl a připadá mi utnutá.

Popis příběhu podle autorky a co od něj můžou čtenáři očekávat:

Má kniha určitě zaujme milovníky romantiky a napínavých příběhů. Samozřejmě chápu, že v dnešní době je nespočet příběhů plných lásky a srdíček a většina příběhů se odehrává donekonečna na stejné bázi. Dívka, poznání, kluk, zamilování, ublížení, rozchod, vracení k sobě. Klasika, kterou známe. Dost příběhů je také psáno s dosti fantaziemi, a proto kolikrát romány vypadají tak strašně jednoduše. Jenomže realita je poněkud jiná, to víme všichni. V mé knize se snažím zachovat normalitu reality a vše se snažím dělat tak, aby cokoliv co je v mém příběhu odpovídalo skutečnosti a pravdě. Všechny informace o kterých se v příběhu zmiňuji se z velké části zakládají na realitě. Proto čtenáři se mohou dočkat situací či věcí, na které v běžných příbězích narazí jen zřídka kdy. Má kniha je samozřejmě v těchto ohledech určená pro všechny. Nečekejte tedy určitě žádnou přehnanou romantiku či popisování romantických scén dopodrobna (tím teď myslím sex. tématiku). Naopak se snažím do určité míry do příběhu vsadit svou originalitu, promyšlenost děje ale zároveň zachovat skutečnost :)

Můj názor: Autorka nám ve své prvotině představuje osmnáctiletou Emmu a její sen stát se Au Pair, který si plní v Norsku. Měla jsem od příběhu určitá očekávání, ale už po pár řádcích jsem věděla, že se nenaplní. Začnu s kladnými věcmi a to pravopisem a gramatikou, kde kromě čárek ve větách, občas kostrbatou skladbou vět a chybách v přímé řeči nebylo nic tak dramatického, co by kazilo zážitek ze čtení. Taky se mi velmi líbí prostředí do kterého je příběh zasazen, protože Norsko nebývá země, kterou by si většina spisovatelů na Wattpadu vybrala. A teď k věcem, které potřebují propracovat. Největší vykřičník bych dala u rychlého spádu děje. Děj i vývoj vztahu mezi postavami se odehrává neskutečně rychle a jako čtenář jsem měla pocit, že mi jsou všechny informace servírovány během pár řádků a nestíhám se s knihou sžít. Osobně bych více uvítala rozepsat přípravu do Norska, loučení s rodiči, přílet, seznámení se s rodinou v Norsku a postupně bych budovala i vztah mezi všemi. S tím souvisí i postavy, které se v příběhu vyskytují. Jedna věc je ta, že jsou na scénu vytahované, kdy se právě hodí, takže rodiče máme povrchně zmíněné v první kapitole a pak v pár slovech v průběhu dalších. Proč se s nimi více nepracuje? Nestýská se jim? Nestýská se Emmě? Nechce si jim postěžovat? Opravdu je pro ní přílet z LA do Norska, kde se mluví norštinou, tak snadný a nepotýká se s jazykovou bariérou či naprosto jinou kulturou? U postav ještě chvíli zůstaneme, protože mi u nich naprosto chybí jejich vlastní charakter. Místo toho dostaneme stereotypní postavu šedé myšky a namachrovaného blbečka s přitažlivým zevnějškem, bandou pubertálních přátel okolo a sexuální narážky nesmí chybět. I s těmito stereotypy by se dalo pracovat, což se tady neděje a proto i situace, které v knize nastanou nejsou vůbec překvapivé a originální . Postavy zkrátka reagují tak jak očekávám, že budou reagovat a plní přesně ty vzorce, co mají. Což je z mého pohledu nuda i škoda zároveň. Kdybych teď měla některou z postav popsat, tak toho nebudu schopná, protože mi nedávají nic ze sebe. Možná jedině u Emmy jsem schopná říct, že má sklony ke zveličovaní a hysterčení, ale tím to hasne. Dalším bodem jsou informace a způsob, kterým jsou ke čtenáři dostávány. Emma přijede do nové rodiny a hospodyně jí hned řekne celou minulost Christophera. Proč? Proč má čtenář v pár řádcích všechno na podnose a nemůže si během kapitol dělat vlastní úsudek, co se asi stalo? Proč se soukromá věc syna jejího zaměstnavatele říká jako obědové menu? Přiznám se, že jsem byla trochu naštvaná, že se s tímto faktem nepracovalo víc a nedočkala jsem se toho postupného odhalování a přemýšlení o Christopherovi. Kromě postav bych více propracovala popis. Nejen postav, ale i prostředí, myšlenek, děje. Máme nádhernou zem, která je naprosto nevyužita. Dovolím si vytknout i neustále používání pojmu "Norsko", protože ona přece neletěla jenom do Norska, ale do určitého města či vesnice. Neříkám, že musí autorka hned nastudovat určitou vesnici a popsat ji, jak National Geographic, ale rozhodně si ráda přečtu, jak bydlí v Alesundu a prochází se okolo secestních domů než o všeobecném označení Norsko. Doporučila bych korekci v oblasti čárek a přímé řeči. A popřemýšlela bych o přepsání doposud napsaných kapitol a vytvoření osnovy pro lepší naplánování děje.

Co bych vytkla:

· Doporučila bych rozdělit text na menší odstavce pro lepší orientaci v textu.
· Není to přímo vytknutí, ale upozornění na maličkost, že hlavní hrdinka komunikuje se čtenáři a tím pádem je svým příběhem provází, jelikož už vše zažila. Je to jenom drobné upozornění, protože někteří autoři přeskakují z hrdinky, co ví budoucí události na hrdinku, co je překvapená, co se stalo.

· Opakování informací. Například hned v první kapitole se setkáváme s informací o jejich narozeninách a události, která se s nimi pojí a je nám to pro jistotu několikrát zdůrazněno. Podobné opakování informací se objevuje i dále v kapitolách.
· Používání přítomného a minulého času zároveň. Možná to není úplně chyba, ale je to něco, co mě jako čtenáře ruší od čtení a osobně bych byla pro jeden z časů než pro jejich kombinaci.

· Špatně psaná přímá řeč. Pro příklad uvádím jednu z chyb, našla jsem ale i další chyby jako chybějící čárka, malé či velké písmeno. Občas byla věta napsaná dobře, ale spíše převládají případy, kdy je nutná korekce.

„Odvezu Sophii do školky, můžeš být doma a nenamáhat se, stejně bych svou sestru nesvěřil někomu," prohlédl si mě od hlavy až k patě, „takovému" dořekl a odesel i se Sophii, která mi zamávala.

SPRÁVNÁ VERZE:

„Odvezu Sophii do školky, můžeš být doma a nenamáhat se, stejně bych svou sestru nesvěřil někomu," prohlédl si mě od hlavy až k patě, „takovému." Dořekl a odesel i se Sophii, která mi zamávala.

· Občas se objevuje špatné skloňování slov, kdy věta začíná slovem v prvním pádu, ale zbytek věty je například v pádu čtvrtém.

· Provedla bych korekci čárek, jelikož někde chybí a někde jich je zase moc.

·Nevyužitá lokace Norska. Chybělo mi tam seznámení s novým prostředí, možná říct pár zajímavostí. Například Christopher pije v parku, ačkoliv v Norsku platí zákaz pít na veřejnosti. Celkem zajímavý fakt, který se dá do příběhu lehce zakomponovat a čtenář zároveň zjistí něco nového.

! DALŠÍ ČÁST RECENZE OBSAHUJE SPOILERY!

· V domě se koná velká party, ale nikdy ji za celou dobu nevlezl do pokoje a dokonce si dala v klidu vanu. Aspoň v jednom případě by ji někdo vyrušil a na tu koupelnu vsázím nejvíce.

· Emmin chlapec se zničehonic objevil po pár kapitolách, aby během pár řádků zase zmizel. Proč se s ním nepracuje více?

· Zápletka s Isabel není dotažená a přišlo mi, že slouží spíše k tomu, aby se čtenářům ospravedlnilo chování Christophera a vytvořilo se nám budoucí překážka.

Ukázka:

Poměrně dlouho jsem se převalovala, ale i přesto se mi podařilo zabrat. Zbytečné. Jenom, co jsem konečně usnula jsem byla znovu probuzena hlasitou ránou na chodbě a několika následnými kroky, které nepřestávaly. Ač jsem nechtěla, vypotácela jsem se z vyhřáté postele ke dveřím, abych nakoukla na narušitele mého spánku.

Názor čtenářů:

Nelze kontaktovat čtenáře.