Byli dva měsíce co se znám pořádně z Lockdownem. Začli jsme spolu dost trávit čas a to opravdu hodně. Víme o sobě úplně vše, ale jako vždy tu je jeden háček: Garlind. Žárlí a to dost. Kolikrát jsem ho musela držet aby Lockdownovi neublížil.

Byl obyčejný školní den. Dneska byli za hodiny: dějepis, lekce, zeměpis, cybertronština a příroďák. Šla jsem do školy stála jsem u skříněk. Když mě někdo vybafl. ,,Baf!" Zakryl mi optiky abych jej neviděla. ,,Hmmm. Locky?" On mi dal serva z optik. ,,Ahooj. Vše nejlepší." Řekla jsem a dala jsem mu dárek v podobě jednoho klíče.

,,Děkuji. A k čemu to je?" Usmál se. ,,To ti ukážu až po škole. Teď by si to stejně nenašel, ale budeš koukat." Úsměv jsem opětovala.

Lock: ,,Co máš první hodinu?"

Já: ,,Děják. Strašně nudný. Ty?"

Lock: ,,Zemák z Gravinou."

Já: ,,Kolikátou hodinu máš lekce?"

Lock: ,,Asi poslední. Ony jsou většinou poslední aby to nebylo tak náročný."

Zrovna zazvonilo a mi byli naproti ve třídách. Šla jsem do třídy a sedla jsem si do první lavice k Ashoe. ,,Tak co ty a Lockdown?" Začala šeptat. ,,Co by mělo být? Je to jen kámoš Ashí." Řeknu. Ona přikývne a začne psát.

Lekce (posledí hodina)

MP: ,,Tak jo třído. Dneska jsme spojeni, protože nestíhám a musim být brzy pryč. Takže dneska budeme mít boj zblízka. Najděte si dvojici a běžte na plac."

Já zůstala stát a čekala jsem, že si mě vybrala Ashoach, ale ona nic. Ona šla za Garlindem asi aby ho uklidnila. ,,Jdeš?" Zeptal se mě Lock. Já vyletěla málem až z plechů jak jsem se lekla. ,,Jo.. jasně..." řeknu vyděšeně. ,,Promiň. V pohodě?" Zeptal se. Já kývla a šli jsme na plac. Zajmuli jsme postavení.

,,Tak fajn. Tři!...." zvolal táta.

Lock: ,,Nebudu tě šetřit." Řekl z legrace.

Já: ,,Neboj. Já taky ne." Usmála jsem se a on mi úsměv opětoval a u toho pokrčil rameny.

MP: ,,Dva!....... Jedna!.......... Teď!!"

Tak jsme se všichni do sebe pustili i já a Lockdown. Táta nebyl zrovna šťastný, že jsem se začala bavit s ním, ale řekl mi, že je lepší jak Garlind, tím lepší myslel: slušnější.

Opravdu ani já a ani Lockdown jsme se nešetřili. Bojovali jsme jakoby to bylo doopravdy, ale popravdě si myslím, že jsme měli naprosto vyrovaný boj. On odrážel mé útoky a já odrážela ty jeho. Kolikrát jsem mu skočila na záda, ale on mě přetáhl zase zpět dopředu.

Po chvíli mi podkopl nohy a tímpádem mě dostal na záda. Než jsem se stihla vzpamatovazt byl nademnou a držel mi meč u krku. ,,Fajn vyhrál si." Řekla jsem. Ještě chvìli jsme tam tak byli, potom přišel táta a řekl: ,,Sledoval jsem vás. Výborný souboj." Pochválil nás. Potom dal Lock ten meč pryč a pomohl mi vstát. ,,Byla si dost dobrá."

,,Děkuji ty taky." Usmala jsem se. Byla to poslední hodina. Šli jsme ven před školu.

,,Addeath. Dneska až do úterý tě hlídá Breakdown." Zavolal táta a já kývla potom odletěl domů. ,,Tak kdepak mám ten dárek?" Řekl zvídavě.

Já: ,,Zavři optiky." Zasmála jsem se.

Lock: ,,Ale no ták." Podívala jsem se pohledem ať to udělá. ,,...Fajn." zavřel je.

Já: ,,Vše nejlepší k těm tvým osmnáctinám!" Řekla jsem a ukázala jsem na obrosvkou loď. On zůstal stát z otevřenou pusou. Potom šel ke mě a objal mě. ,,Děkuju ti." Zašeptal. Objetí jsem oplatila. ,,Ale to byla maličkost." Řekla jsem. Potom se odtáhl a zadíval se mi do očí. ,,Nechceš se jí podívat?"

Lock: ,,Jasně, že chci!" Vyjekl radostí.

Šli jsme nahoru do lodi. Lock byl uchvácen a doslova. Přišli jsme do řídicí místnosti. ,,Tak co? Líbí?" Zeptala jsem se. ,,Děláš si srandu. Víc než to!" Křikl. Byla jsem strašně ráda, že se mu to líbí. ,,Jo a tady máš. Soundwava jsem přesvédčila aby ti udělal tohle." Podala jsem mu papíry a řidičák.

,,Ale jak?" ,,To je tajemství." Potom jsem se otočila. ,,Teď tě nechám ať si to projdeš sám. Budu venku." Usmála jsem se a on kývl.

Venku

Byla jsem před lodí. Když v tom ke mě přišl Garlind. ,,Co s ním máš?" Zeptal se.

Já: ,,Nic s ním nemám co bych měla mít?"

Garlind: ,,Přestala si se semnou bavit od doby co znáš ho. A chováš se divně."

Já: ,,Tak jsem si našla nej kámoše. O co ti jde? Já vím chceš mě, ale to jsme už řešili já tebe nechci! A nikdy chtít ani nebudu!"

Garlind: ,,Předtím si mě chtěla. Šlo to na tobě vidět, ale on tě pobláznil!"

Já: ,,Ne takhle to není! Ho do toho netahej!" Začala jsem dávat jednu ruku v pěst. Garlind mě vzal za ruku a dal si ji k jiskře. ,,Cítíš to. Já tě miluju!" ,,No to je super, ale já tebe ne!" Snažila jsem se mu vyrvat tu ruku ze spárů, ale nic on ještě více stiskl. ,,Pusť mě!" Křikla jsem.

,,Slyšel si ji! Pusť ji!" Zastal se mě Lock.

Garlind mě pustil a otočil se k Lockdownovi.

Garlind: ,,Hele frajere. Pro tebe tadyhle v té branži není místo. Tak si dej odchod!" Potom se otočil zpět ke mě a chytl mě opět za tu ruku sevřel ji pevněji než před tím. ,,Au! To bolí! Pusť mě!" Řvala jsem, ale on nic. Lock se na mě podíval a viděl, že mě to opravdu bolí začli mi téct až slzy.

Lock: ,,Říkám to naposledy pusť ji!" Řekl a šel předemě.

Garlind: ,,Tak fajn!" Pustil mě a vrazil jednu Lockdownovi. Chtěla jsem se do toho přimíchat, ale Lock mě zastavil a řekl: ,,Nepleť se do toho. Nech to na mě. Prosím." Já kývla. Chytla jsem se za servo a sledovala jsem boj.

Potom mu to vrátil, ale dvojnásobnou silou. ,,Řekl jsem ti ať jí necháš." Vrazil mu další, a další, a další a další. Potom se Garlind vzchopil a šel naopak on do Lockdowna. Začal do něj bušit pěstmi. Přímo do hlavy, potom mu dal pěstí do žeber. Lock chytil další dech a vrazil mu pravý hák, tím jej vymrštil do vzduchu.

Garlind spadl na záda a postavil se. Vletěl na Lockdowna z nataženou pěstí, ale Lock jej chytl a odhodil.

Když v tom přišla Ashoach. ,,Co se to tady děje?"

Já: ,,Rvou se. Kvůli mě."

Ashoach: ,,Ty umíš teda naladit meche ti povím." Já ji již neposlouchala a sledovala jsem Lockdowna a Garlinda.

Garlind klečel na jednom koleni, vypadal že nemůže, když se k němu dostal, ale Lockdown blíž, tak ho nabodl na meč. ,,Tak co? Nejsi tak silný jak se zdá! Co?!" Řekl mu. ,,Ne máš pravdu. Jsem silnější!" Lock si vzal meč a odzbrojil Garlinda. Dohnal ho ke stěně a tam byl v koutě. Přidržel mu špišku meče u krku.

,,Ještě jednou se jí dotkneš a přísahám že té neušetřím." Sundal meč z jeho krku. Garlind vyplivl energon z pusy a vrhl se po Lockovi. ,,Pozor!" Křiknu. Lock se otočí a chytí jej pod krk. Když si udělá z ruky blaster okamžitě přestávala být sranda. Garlind se radši už opravdu vzdal, odhodil zbraň a dal ruce nad hlavu.

Potom se Lockdown otočil a šel ke mě, ještě před tím si vzal meč a udělal mu jizvu přes rameno. ,,Tahle jizva ti to bude připomínat. Ještě jednou! A najdu si tě!" Zastrašil jej a šel ke mě.

Lock: ,,Jsi v pořádku?"

Já: ,,Jo.. jsem. Bude to jenom naražené." Mávla jsem zdravým servem. Pravdou bylo, že mě to servo strašně bolelo. ,,...Děkuji." řekla jsem a on mávl servem.

Lock: ,,Ále. Neděkuj. Nezasloužíš si takovýhle zacházení." Když to řekl, všimla jsem si obrovské díry nad pravou klíční kostí z které vytýkal dost silně energon. ,,Ale ty nejsi v pohodě." Řekla jsem.

Lock: ,,Neměj starost."

Já: ,,Ale já ji budu mít, právě si se kvůli mě porval. A schytal to! Takže pojď." Rozkázala jsem. Šli jsme do lodi z kterou jsme přiletěli k nám.