V jiném pokoji se zatím odehrával souboj vůlí. „Co to bylo tam v jídelně?" vyjela zrzka na Bellatrix. Bylo jí jedno, že ji mohou všichni slyšet, tohle se prostě nedělá! Bella se pokusila elegantně pokrčit rameny. „Nezkoušej na mě tu Blackovskou vůli. Já neustoupím," supěla primuska.

„Je to můj snoubenec, musela jsem ukázat, že je můj," usmála se Bella. Lily pozvedla obočí. „Co? Copak ti na něm záleží? Zbláznila ses snad?" vybuchla. Její celý den nestojí za nic. Aspoň tu bude moct zůstat a promluvit s Cathy. Nebo s Jamesem. Nebo s oběma. Nebo si bude číst a nebude s nikým mluvit. Jo, to znělo jako dobrý plán.

„Jednou mi patří, tak to tak i bude. Nezapomeň, že oficiálním večírkem nastává úplně jiná éra. Za týden už budu skutečně budoucí Lestrangeová, což mi nikdo nepokazí," vrtěla hlavou Bella. Lily o krok ustoupila jako by dostala ránu.

„Patří? Éra? Nepokazí? Děláš si srandu?" opakovala její slova nevěřícně. „Má to tak být. Jsem Blacková," pozvedla hrdě hlavu Bella. Chtěla být pro své rodiče tou nejlepší. Tou jedinou. A Lily to viděla. Spatřila to, o čem mluvila Narcissa. Vzpomínala si na ta slova. Bella je prostřední, je něco jako... Ne, to není dobré téma na večer. Ach Narcisso, proč jsi mi jen neřekla víc, vzdychla si v duchu Lily.

„A to znamená, že se musíš chovat takhle? Nechovej se jako kráva, dokud nemusíš, Trixie," použila jejich přezdívku Lily. Dokud nemusím, znělo Bellatrix v uších. Jistě, musela. Bude muset. A teď na to musí svět připravit.

„Ale já musím. Nezklamu je. Nikoho," řekla si už trochu tišeji. Nezklame své rodiče, ne v tomhle a ne teď, když se k nim obrací zády i třetí dcera. Bella vytrvá. Jednou bude tatínkovou i maminčinou holčičkou. Bude přece jediná poslušná, vyjde jí to.

„Nezklameš? Proč ne? Proč ti na tom záleží? Jsi prostřední," vybalila na ni Lily. Bella vykulila oči, pak si ale povzdechla. „Narcissa ti vyprávěla rodinou historii?" ušklíbla se. „Jenom kousky," pokývala hlavou Lily. Bellatrix se znovu ušklíbla.

„To se vsadím. Cissa nemá o některých věcech ani páru," prohodila konverzačně. To už Lily došla ke dveřím a zavřela je. Kývla na Bellatrix a posadila se vedle ní na postel. Stejně jako pokaždé v pracovně primusů. Takhle to prostě bývalo správné.

„Její pohled jsi už slyšela. Andromedin zjevně nikdy neuslyšíš," ušklíbla se prostřední dcera na zrzku, neboť věděla o její nenávisti k té nejstarší. „Jistě ti říkala o Andromedě, která byla matčiným mazlíčkem. Byla to pravda. Málokdo ale ví, že ty tři roky mezi námi nejsou chtěné. Má matka chtěla druhou dceru nebo syna okamžitě. Jenže to nešlo," vyprávěla.

Lily začalo docházet, že tímto nahlédne pod pokličku dalšího rodinného tajemství. Takového, které se neříká všem. Vlastně nikomu. Historie rodiny Blackových. Pohled Bellatrix jí může spojit mezery do jednoho celku. Bellatrix byla ta, které se to celé týkalo. Ta prostřední.

„Trvalo jí tři roky, než otěhotněla, přitom prý dvakrát potratila," zašeptala Bellatrix skoro neslyšně. Lily se zatvářila nechápavě. „Potratit se u čistokrevných bere jako selhání. Jsme stvořeny k tomu, abychom daly děti svým manželům," pronesla trochu hořce. Lily si uvědomila ten osten. Neměla pravdu. Všechny sestry Blackovy byly mnohem víc než jen dárkyně lůna. Lily věděla, že Bellatrix jednou něco dokáže. Jednou to bude mnoho velkých věcí. Její jméno bude známé stejně jako to Narcissino. U Andromedy si nebyla jistá.

„A pak jsem se najednou měla narodit já. Všichni to neskutečně oslavovali. Tak moc, až se můj drahý otec," zkroutila tvář, „vyspal s jednou služkou. Čistě náhodou šlo o blondýnu s nádhernýma modrýma očima," dopověděla a Lily už pochopila, kam ten příběh směřuje.

„Matka na to byla zvyklá, stávalo se to běžně, takže se o to nezajímala. Když přišel ten den a má matka začala rodit, něco se pokazilo. Podrobnosti neznám příliš dobře, ale faktem zůstávalo, že já byla nutně posledním potomkem z pokrevní linie mé matky," dořekla. Takže jejich matka po Bellatrix už nemohla mít žádné dítě, naskočilo v hlavě Lily. Kde se potom vzala Narcissa. Odpověď už znala.

„Ta služka otěhotněla, že?" povzdechla si. „Správně. Zatímco já i Andromeda máme rysy po matce, které jsou tmavé, Narcissa je má po otci a po..." pokrčila rameny. „Všechno se to dalo svést na otce, proto to prošlo. Má matka nosila polštáře a dohodla se s tou služkou, že to dítě bude její třetí. Tím splnila slib, že bude mít aspoň tři děti. Musela tedy přinést oběť," pokračovala.

„Proto těch devět měsíců. Narcissa nebyla počata tu noc, co ses narodila, ale ještě dříve," sesadila si to Lily dohromady. „Přesně tak," přisvědčila Bellatrix. „Takže naše čistokrevná Narcissa není..." pochopila to Lily.

„Naše čistokrevná Narcissa je čistokrevná jen z poloviny. Z té druhé je to čarodějka mudlovského původu. Proto dělala služku," upřesnila to. Lily se už ani nezhrozila nad těmi poměry, nějak to prostě vzala. „Jak to ale všechno víš?" nechápala Lily. Narcissa přece byla tou, co schraňovala informace.

„Řekla mi to přímo matka Narcissy. Nebo spíše napsala. Půl roku po jejím narození spáchala sebevraždu a tohle napsala v dopise na rozloučenou, který jsem našla v otcově stole. Z toho dopisu vyplývalo mnoho věcí. Třeba to, že Narcissa jediná je zrozená z lásky."

Proto je tak čistá a jiná, pochopila Lily. Narcissa se skutečně lišila. A nejen vlasy a očima, ale i mnoha důležitějšími věcmi. Původem, způsobem narození a rodinou. „Pak také to, že matka mohla za její sebevraždu. Neustálý nátlak prostě nevydržela," pokračovala Bellatrix.

„Jistě. A od té doby se začali hádat," došlo Lily. Všechno to do sebe zapadlo. Matka mohla za smrt otcovy lásky, proto ji on začal nenávidět. Ona mu to oplácela a doplácely na to dcery. Proto Cygnus tolik miloval Narcissu. A proto ji její matka nenáviděla. Stejně jako Bellu, která mohla za všechno, co se stalo. Kdyby se nenarodila špatně, nemuselo k ničemu takovému nikdy dojít.

„A proto byla Cissa tatínkova a Andromeda maminčina," doplňovala zrzka. Bellatrix přikývla. „Otec nikdy neměl rád mě ani Andromedu. Cissa byla jeho holčička, a tak to zůstalo. A pro matku byla Andromeda připomínkou dob, kdy bylo všechno v pořádku," dodala Bella. Lily smutně kývla. A Bella se prostě stala tou prostřední.

„Proč se jim chceš tolik zalíbit? Proč zrovna ty?" nechápala to. Pochopila by, kdyby se z ní stalo něco jako ze Siriuse. Skutečná oběť rodiny. Bellatrix místo zdůvodňování pokrčila rameny. „Možná chci být tím, čím byly ony. I přes to všechno, co vím, stejně Narcisse závidím," podotkla smutně.

Lily se pousmála. Vlastně to nebylo tak nelogické. Bella prostě jen chtěla být oceněná jako dcerka. Jenže ani jeden rodič jí nevěnoval pozornost. Stále byla nedostatečná. „Nebudu ti tu říkat, jak je mi to jedno, jestli budeš ceněná, jak tě mám ráda a další tyhle věci. Vím, že bys mě leda tak shodila z okna přímo na hlavu," ušklíbla se a Bella s ní.

„I tak ale chci, abys věděla, že nemusíš závidět. Nezáleží mi na původu, ale na tom, co má kdo v srdci. A vím, že v tomhle jste vyrovnané všechny tři. Víš, jak to mám s Andromedou, proto ti nebudu říkat, že z vás tří je rozhodně tou nejhorší. Není a nebude jen proto, že mě štve. Chci tím ale říct, že ať už vaši rodiče dělají cokoliv, není to vaše vina nebo chyba. Copak jsi mohla něco z toho ovlivnit? Je to jejich život, který se zobrazí na vás. Stejně jako ten váš život bude vidět na vašich dětech. Všichni jsme poznamenaní rodinou a nezáleží na tom, jak moc, nakonec jsme to my, kdo si určuje příběh. Máme svobodné vůle, i když máš právě teď pocit, že ne. Všichni mají na výběr, Trixie. I ty ano," pověděla jí Lily to, co chtěla říct už dávno. Nezáleží na původu, ale na člověku. A i když Lily dopředu věděla, jaká bude odpověď, nechtěla ta slova spolknout.

„Pleteš si pojmy s dojmy. Lidé jako vy mají možnost výběru. My máme jen omezenou část. Tu čistokrevnou." Lily okamžitě zavrtěla hlavou. „Nemusíš zůstávat, když tvoje sestry odešly. Nebylo fér, že se spojily spolu a tebe vynechaly, ale nemusíš jít svojí cestou. Tady bys ji klidně mohla napodobit," usmála se zrzka.

„Ne, víš, jak to bude, tak neplýtvej dechem. Pokud ale chceš zachránit tu svoji kamarádku, musíš udělat něco, aby se svatba nemohla uskutečnit. Věřím, že na něco přijdeš. Jsi přece..." „Evansová," dopověděla za ni zrzka se smíchem.

„Ale co Narcissa? Ví to?" ptala se ještě Lily. Bellatrix se na ni nechápavě podívala. „Ne, rozhodně ne. I přes to všechno je pyšná na svůj původ, tak proč jí brát jistoty. A nedozví se to, jestli se ptáš na tohle," pozvedla obočí tak, aby bylo poznat, že to myslí vážně.

„Nechci jí to říct," protestovala okamžitě primuska. „To také doufám," řekla výhružně Bellatrix, až se Lily přikrčila. „Víš, až skončí válka..." začala Lily, ale Bellatrix ji přerušila.

„Až skončí, budeme obě mrtvé. Nedívej se na to růžově. Našla jsem něco dalšího. To slovo je viteál. Zjisti, co to je a jak to funguje. Možná vám to pomůže vyhrát," zašeptala Bellatrix důležitě.

„Viteál? Máš to v dopise?" natáhla ruku Lily. Bellatrix jí podala dopis od svých přátel, kteří byli natolik hloupí a skočili jí na její triky. „Nikdo neví, co to je. Ani já ne. Až to najdeš, tak pochopíš, co s tím. Aspoň v to doufám," dodala. Lily si mezitím schovala dopis do tajné kapsy uvnitř kufru. Nikdo kromě jí ji nemohl najít, na to byla příliš malá.

„Dobře. Myslím, že už ti o tom nestihnu dát vědět," posmutněla Lily. Bellatrix znovu poklepala na místo vedle sebe. „O tomhle nezačínej, na to máme ještě pár dní." „A právě proto se nemusíš chovat jako kráva. Jako dnes v jídelně," vrátila se k původnímu tématu Lily. Bella se lehce zasmála. Nesmála se jindy než s touhle rudovláskou. Ne takhle.

„Když zničíte tu svatbu, budu vám jen vděčná, ale sama se v tom nesmím angažovat, to doufám chápeš. Musí to vypadat jako něco, za co jsem nemohla," napovídala jí Bellatrix. Lily přikyvovala a soustředně přemýšlela. „Kdy by technicky nebylo možné provést svatbu?" ptala se.

Bellatrix se zamyslela. Už ale neměla čas to domyslet, protože do pokoje vtrhla nejstarší ze sester Blackových a zadívala se na ně velice znepokojeně. Lily urychleně vstala z postele a sedla si na tu svoji. S nezájmem se podívala po Bellatrix, která také předstírala, že si rudovlásky ani nevšimla.

„Bellatrix, už jdeme," pobídla ji její sestra. Bella bez jediného slova vstala a obešla Andromedu u dveří. Její sestra na ni však stihla ještě promluvit venku na chodbě. „Co to bylo?" zajímala se. Že zrovna její sestra bude mluvit s Lily, to nečekala. Vždyť se měly nenávidět, tak to bylo dáno. Andy z toho neměla dobrý pocit, skutečně ne.

„Nestarej se, bývalá sestřičko," zasyčela na ni Bellatrix. Přesně jak se od ní očekávalo. Pak se pro sebe usmála. Role mrchy jí šla dokonale.

***

Na druhé straně si zatím všichni brali potřebné vybavení. Lyže, hůlky, lyžáky, bundy, rukavice a další potřebné věci. Mezitím byl čas na veselé rozhovory i na dlouhé přemýšlení. Každý to postavil jinak. Mezi ty, kdo hluboce přemýšleli, se teď řadila většina lidí. Pojďme si je tedy ještě projít.

Začněme třeba Amélií. Už dlouho jsme ji nepozorovali při práci. Amélie totiž neměla zajímavý život, to přiznávala i sama sobě. Libovala si v tom, že se o ni David konečně zajímá, ale jinak ji nic netrápilo. O Luciusově nepovedené pasti vůbec nevěděla, proto se necítila jinak, než šťastně.

Lucius měl mnohem temnější pocity. Včerejší večer ho nepoučil, ba naopak. Musel se jen zlepšit. Náhoda mu prostě nehrála do karet. Jak si mohl nevšimnou dvou téměř stejných postav? To ale bylo dávno, teď měl mnohem horší problémy. Rabastan mu ještě včera večer řekl, co všechno by teď neměl dělat. Kromě věcí jako mluvit na mě, na Evansovou, pokoušet se o něco podobného, tak bylo třeba i už nikdy nezkusit pomstu na zrzky nebo ujištění, že už nemá přátele. To Lucius neměl nikdy, vždy měl ale někoho, s kým mohl trávit čas. A teď? Jediní dva zmijozelové jsou na něj naštvaní a Rodolfus ignoruje svět okolo. Dámy a pánové, Lucius to posral. Svoje postavení zahodil a teď musí nést následky. To se mu ale nechtělo, skutečně ne. Jenže on byl od přírody trochu jiný. Pomsta byla důležitá, ale dala se odložit. Hovor ne. A člověk, co tolik miloval drby a klepy, prostě potřeboval někoho dalšího. A i tahle věc ovlivní jeho další chování dnešního dne. To ale předbíhám.

V hlubokých myšlenkách brouzdal i Rodolfus. Cítil se teď prázdně, když neviděl její tvář mezi ostatními. Měl pocit osamělosti, když se na něj nikdo před odjezdem neusmál. Věděl, proč sem nepřišla, proč se vymluvila. Ta scéna v jídelně. Bellatrix by měla počítat dopředu, ne si ho znepřátelit už na začátku. A její tvrzení, že o Cathy neví, je zcela mimo. Ona ví. Moc dobře ví. Koneckonců viděla ho na ošetřovně tehdy. Stejně jako on viděl ji a Evansovou. Evansová, další člověk ve hře. Vlastně tu ani neměla mnoho souvislostí, byla spíše poradkyní. Tehdy mu pomohla objevit tu myšlenku. Ta dvě slova, která si s Cathy tak užili. A i Narcissa tu byla pro jejich štěstí. Věčně je chytala samotné a chránila je od zvědavých očí. Kdo by to byl řekl, že hlavními podpůrkyněmi tohohle budou zrovna Evansová s Blackovou. Časy se ale mění a Rodolfus si musel zvyknout na to, že teď na něj bude Cathy naštvaná tak, že to ani Evansová nespraví. Nebo snad ne?

Známá Narcissa Blacková, mnohokrát zmíněná a důležitá, se zoufale dívala na Remuse Lupina. Kde byl? Co to obsadilo jeho tělo? Narcissa nechápala, co se změnilo. Možná ale to něco zmizí. Všechno se ještě spraví, opakovala si. Musela myslet optimisticky. Přesně jako ostatní nebelvírky. Tentokrát to musí vzít za správný konec.

Remus Lupin zase nemyslel na nic. Vesele se bavil se Siriusem a Pandorou, co přišli jako nejlepší kamarádi. Smál se s nimi a poslouchal jejich výčet rozhovoru na téma rozchod. Veselí také bylo na místě. Do tohoto hovoru brzy vpadla i Alice, která radostně uvítala onu novinku. Možná Pandora nebyla tak špatná, uvědomila si najednou. Co se to dělo s ní, na to ještě nebyla připravená. Nechtěla se hrabat v sobě, aby náhodou nenašla ten spínač na smutek, který při odjezdu vypla. On totiž rozchod s někým, koho milujete, velmi bolí. A Alice milovala. Jenže on nemiloval dostatečně.

Dalším člověkem, kdo se vesele bavil, byla Marlene. Našla sobě kamarádku Mary, se kterou si velice rozuměla. Ani Mary nad ničím nepřemýšlela. Snad jen nad tím, jak rychle se dostane k lanovce. On už na ni určitě čekal. Úplně ho viděla, jak tam stojí a proplétá se frontou, aby mohl usednou na lanovce vedle ní jakoby náhodou. Sakra, Mary, na co to myslíš, probudila se ze svého snu a raději se znovu věnovala Marlene.

Nejlepší kamarádka nebelvírské šesťačky, Emmelina, stála opuštěně sama mezi cizími lidmi. Aspoň tak jí to přišlo. Marlene se na ni vykašlala a raději si našla lepší kamarády. Byla to její nejlepší kamarádka a řekla jí, ať je zticha. Krutý osud velké drbny Emmeliny Vanceové. Skutečně krutý.

David se naproti tomu ničím netrápil. Amélie byla úžasná kamaárda, možná by někdy mohla... Ne, na to je opět příliš brzy. Pokud byste hledali někoho ještě upejpavějšího a stydlivějšího než kdysi Remuse Lupina, našli jste ho. David Tonks, tolik nepodobný svému bratrovi, se styděl jít za Amélií, i když viděl, že na něho čeká. I když viděl, že ho má ráda.

Než se podíváme na toho, kdo je zřejmě hluboce v myšlenkách, mrkněme se prvně na Bellatrix, jak ona snáší tu chvíli, co s Lily domluvila. A shrnuto krátce a jednoduše, cítila se poměrně dobře. Lily ji bude mít ráda vždy. I po tom, co hodlají udělat. Na to ale měla ještě pár dní. Ta ošklivá chvíle nastane až poslední den před Vánoci. Tehdy ji přemůže smutek, ne teď.

Rabastan Lestrange, kluk, co pocítil dotek čehosi jiného. Ten, kdo zažil něco, co nemělo obdoby. Zažil totiž Lily Evansovou. Jeho mysl byla však neproniknutelná, proto si na jeho myšlenky budeme muset ještě počkat. On totiž bude důležitější, než se zdá. Jeho velké chvíle stále neproběhly všechny. A kdo ví, kolikrát ještě bude muset zachránit primusce život?

Andy zase viděla, že její autorita slábne. A co hůř, začínalo jí to být jedno. Co jí na tom všem vůbec záleželo? Vždyť Ted pro ni nepřijel. A protože nepřijel, ona nemá důvod být šťastná. Ted ji nemiluje, nahrazuje ji prací. Ona tu má problémy a on napíše jen, že nestíhá. To ale Andy také ne. Byli spolu přes tři roky a on ji stále nepožádal o ruku. Poslední dobou se dokonce odtahoval. Proč ji nechtěl jako dřív? Andromeda se ale obrnila proti smutku a tvrdě na všechny zavelela, aby jeli pryč. Poslechli ji. Chladně a bezvýrazně. Stejně jako Ted.