Náčelník mezitím dal dohromady pátrací skupinu. Byla v ní celá Kyařina třída, pár postarších vikingů kteří byly věrní Svenovy a Olaf. Posbíraly zásoby ale před odchodem měl ještě projev.

 Začal: „Přátelé, vikingové důvod proč se vydáváme do vysokých dračích hor je prostý. Chci konečně mír mezi námi a draky. Klíč k tomu je překvapivě má dcera. Kyaru jsem našel před lety u dveří. Ukázalo se že je z Dračího lidu. Vybral sem si vás protože vám věřím a doufám že dokážete odolat touze zabijet draky. Je to naše jediná šance ukončit to vraždění. A teď pojďme at' nejdeme pozdě."

Pomalu se začaly plahočit do kopce aby se dostaly do hor.

Cesta byla krkolomná ale dalo se to. Jako by bylo s každým krokem víc sněhu. A Sven měl pocit jakoby je

někdo sledoval ale nikoho neviděl, snad to je jen špatnej pocit. Krajina se změnila v les tak hustý že pomalu neviděli slunce. Tma se k nim plížila jak šelma na lovu.

Neviděli si už ani na špičku nosu. Náhle něco uslyšeli, zastavili a snažili se slyšet víc. Náhle to uslyšeli tak zřetelně jak švihnutí mečem: „Stůjte, stát je tam úte......"Víc toho neslyšeli protože přišla nehorázná vánice. Zezadu se k nim už ale přiblížily dvě stvoření. A jedno o hodně větší než to druhé. Pak si to uvědomil, to druhé byl Drak. Sněhově bíly, dobře rostlí drak. Ale to nebylo nic proti tomu kdo stál vedle něj. Byla to jeho ztracená bojovnice, Kyara.

Po úvodním šoku řekl: „Dragon dorazil?"

„Jo, to je ale teď vedlejší musíme do jeskyně. Protože ta vánice bude nejhorší za posledních pár desetiletí. Takže sebou hoďme musíme už jít." Náčelník na to řekl: „A tohle půjde s námi?"

„Nebýt jeho jsou z vás mastné fleky na dně rokle do které byste jinak spadly. Konec vybavování."Otočila se k Frostovy a zeptala se: „Zvládneš nás všechny hodit do jeskyně?" Přikývl: „ A Hodíš nás tam?" Znovu přikývl: „Tak všichni nasedněte na jeho hřbet, rychle! Žádné zdržování." Opatrně všichni vylezli drakovy na záda a ten je pouhými dvěma máchnutími odnes do jeskyně. Tam už plápolal oheň a v koutě bylo dřeva že by to stačilo na dva měsíce. U zdi ležel zranění ale živý Dragon a na klíně si mu hovělo azurové dráče. Hlavu na jeho klíně a poklidně oddechovalo. Vše bylo tak poklidné a přirozené že by nikdo neřekl že jsou vikingové a draci nepřátelé.

Pak se podíval na svou skupinu u nohou draka. Podíval se na Kyaru a řekl: „Už to všechno chápu a myslím že je načase uzavřít mír mezi námi a draky. Vím že si to bude žádat špičkovou diplomacii a mnoho kompromisů ale je to ta správná chvíle. Pomůžeš mi Kyaro? Ty jsi ta jediná co to dokáže."

„To nevím ale zkusím to. Pro Naomi, Frosta, Dragona a pro vás všechny. Teď se ale nedá dělat nic jiného než čekat až vánice pomine. Tahle jeskyně je pro nás dostatečná ale teď si najděte místo u ohně." Všichni až na Dragona se sesedli. Draci byli Vzadu protože jim nebyla zima. Kyara si sedla za Dragonem a začala mu otírat čelo vlhkým hadrem. Tajemně pronesla: „A teď si budeme povídat příběhy ať nám ta vánice rychleji uteče. Kdo začne?"

„Třeba já. Zažil sem toho spoustu."řekl Olaf.

„Tak dobře ale nic o zabijení draků, rozumíme si?"

„Rozumíme."

„Tak začni."

„Dobře, Odehrálo se to před osmnácti lety. Tehdy jeden mladý viking šel lovit medvědi a pod jedním kmenem stromu našel mladou dívku. Vzal jí k sobě do chalupy ošetřoval jí a když se probrala zamilovala se do něj. Ze začátku její city opětoval ale pak měl tolik povinností že na ní zapomněl a když se vrátil už tam nebyla. Nikdy už svou lásku nepotkal a ani oni neslyšel."

Náčelník ho okřikl: „Olafe, tos před ní nemusel!"

Alvin se zeptal: „To bylo o vás náčelníku?"

„Ano." řekla Kyara.

Náčelník vykulil oči a řekl: „ Jak to víš? Já ti to nikdy nevyprávěl."

„Ty ne, vyprávěla mi o tom moje matka. Svým způsobem."

„Jak to myslíš? A jak to mohla vědět?" zeptal se nechápavě.

„Já stejně jako draci mám schopnost sdílení myslí. To znamená že vím vše co všichni draci a z dračího lidu. Moje matka kterou jsi před osmnácti lety zachránil mi

s mým původem předala vědění celých generací až k úplně prvním. A jelikož jsem i část z tebe tak mám přehled o všem."

„Moment takže ty jsi moje, jako pokrevní?"

„Ano, má matka zemřela při porodu ale stihla ještě požádat jednoho draka aby ti mně nechal u dveří."