Londýn, léto 1984

„Takže můžu jít?"

„Samozřejmě, Lucy, uvidíme se zase zítra," odpoví černovlásce její kolegyně. Lucy právě skončila směna a Amanda ji vystřídala.

„Zítra," přitaká Lucy a sáhne po klice. „Nashledanou, pane Hopkinsi!" křikne ještě směrem do zadní části obchodu, kde majitel lékárny zrovna třídí novou zásilku, která před chvilkou přišla.

„Nashledanou, slečno Snapeová!" ozve se tlumená odpověď.

Lucy vyjde na prosluněnou Příčnou ulici. Než se za ní stihnou zaklapnout dveře, ještě zamává Amandě na rozloučenou. Amanda Hillová své kolegyni zamávání s úsměvem oplatí. Hned nato se černovláska otočí na místě a s hlasitým prásknutím se přemístí. Když se ráno přemisťovala s Regulusem, který ji doprovodil až k lékárně, snažila se zapamatovat si co nejlépe postranní uličku, ze které se přemisťovali, aby byla schopná se sem dostat sama. Což se jí teď povede.

Objeví se téměř na tom samém místě, ze kterého ráno společně s Regulusem zmizeli. Rozhlédne se, jestli ji nikdo neviděl. Nikoho nevidí. Vyjde z postranní uličky a vydá se domů. Projde vchodovými dveřmi, vystoupá po schodech, odemkne dveře od bytu a zapluje dovnitř. Regulus dnes končí v práci později, takže tu bude chvíli sama. Aspoň se tu může trochu porozhlédnout a zorientovat. Večer už těžko svede svou zmatenost na to, že se špatně vyspala.

Ze všeho nejdřív zamíří černovláska do ložnice. Sáhne do nočního stolku a vytáhne malou krabičku, do které včera schovala obraceč času. Odklopí víko. Obsah krabičky se zlatě zaleskne. Obraceč je na svém místě. Lucy si oddychne, opět krabičku zavře a vrátí ji na své místo. Potom se posadí na postel a rozhlédne se kolem. Zrak jí padne na skříň s oblečením, ze které si ráno brala hábit do práce. Začne tady.

Přejde ke skříni, otevře ji a začne se prohrabovat věcmi, které jsou uvnitř. Kromě oblečení se jí po chvíli podaří najít i dřevěnou krabici se zdobným vyřezáváním na víku.

Černovláska zalapá po dechu. To přece není možné!

Okamžitě krabici pozná. Viděla ji naposledy před pěti lety. V ten den, kdy ztratila Reguluse. Nechala ji tenkrát kouzlem zmizet, aby se její obsah nedostal do rukou Alecty Carrowové a jejích dvou smrtijedských společníků, Evana Rosiera a Rodolphuse Lestrange, kteří se z ní snažili dostat, co mají s Regulusem za lubem.

Lucy vezme krabici a přejde s ní k posteli. Posadí se, odklopí vyřezávané víko a začne ven vyndávat novinové výstřižky. Většinu z nich poznává. Týkají se Pána zla a Smrtijedů. Některé ukládala do krabice ona, jiné Regulus. Začali s tím ještě během studia v Bradavicích. Věřili, že jim to pomůže zbavit se Pána zla jednou provždy. Což nakonec tak úplně nevyšlo. Regulus za jejich pošetilost tenkrát zaplatil životem. Teď už je ale zpátky. A Pán zla je naopak pryč.

Překvapuje ji, že tu krabice je. Tím, že přesvědčila Reguluse, aby nechodil do jeskyně, zřejmě změnila i něco jiného. Vypadá to, že Evan Rosier se tenkrát k výstřižkům vůbec nedostal a nedonesl je svým dvěma kumpánům k řece. Jinak by tu krabice nebyla.

Lucy náhodně prohlíží jednotlivé titulky. Zaujme ji článek týkající se Blackových.

TRÁPENÍ WALBURGY BLACKOVÉ

Málokdo pravděpodobně neslyšel o tom, co před dvěma lety potkalo váženou rodinou Blacků. Nejprve byl nejmladší syn Walburgy a Oriona Blackových odsouzen za smrtijedství a uvězněn v Azkabanu. Několik týdnů poté se musela paní W. Blacková rozloučit i se svým manželem.

„Jeho slabé srdce zřejmě neuneslo, že jeho se jeho mladší syn, který byl vždy jeho oblíbencem, přidal ke Smrtijedům a byl za to odsouzen na doživotí v Azkabanu," vyjádřil se jeden z rodinných známých, který si ovšem nepřeje být jmenován.

Trápení Walburgy Blackové ale ještě nemá konec. Včera byl do Azkabanské věznice převezen i její starší syn, který byl usvědčen z vraždy dvanácti mudlů a jednoho čaroděje (více viz str. 9 a 10 – Kdy byl Petr Pettigrew?)

Lucy vykulí překvapeně oči. Regulus byl v Azkabanu? Takže přece jen ministerstvo zjistilo, že patřil ke Smrtijedům. Jak to, že je ale teď venku? Ve článku stojí, že byl uvězněn na doživotí.

Černovláska se znovu začne probírat články. Tentokrát cíleně hledá informace o Regulusovi. Po chvíli se jí podaří najít další článek.

REGULUS BLACK V AZKABANU

Azkabanská věznice přivítala v minulých dnech nového vězně, kterým se k překvapení veřejnosti stal nejmladší syn Oriona a Walburgy Blackových – Regulus Arcturus Black. Byl usvědčen ze smrtijedství a prozatím převezen do Azkabanu. V případě odsouzení mu jako Smrtijedovi hrozí doživotní pobyt za mřížemi. O mladíkově dalším osudu rozhodnou až následující soudní líčení, při kterých budou veškeré jeho skutky důkladně projednány. Doufejme, že zvítězí spravedlnost.

Lucy začnou v očích pálit slzy. Regulus opravdu byl v Azkabanu. To snad ne... Tam jsou přece mozkomorové. Chudáček. Musel si tam prožít peklo. Mozkomorové totiž nutí vězně prožívat ty nejhorší vzpomínky pořád dokola.

Černovláska uloží článek zpět do krabice a začne se ještě jednou probírat těmi ostatními, ve snaze najít něco dalšího o Regulusovi. I tentokrát je úspěšná.

SMRTIJED NA SVOBODĚ

Před několika týdny jsme vás informovali o polapení osmnáctiletého Smrtijeda Reguluse Blacka, který byl ještě před řádným soudním procesem převezen do Azkabanu, kde čekal na svůj soud. Včera ve večerních hodinách bylo konečně po několika týdnech rozhodnuto. Regulus Black se do Azkabanu nevrátí.

Za mladého Smrtijeda se přimluvil dokonce i sám Albus Brumbál, kterému se podařilo porotu přesvědčit o tom, že byl Regulus Black patrně pod vlivem kletby imperius a nejednal tak že své vlastní vůle. Navíc porota připustila, že mohl být chlapec vydírán a některé zločiny prováděl pouze v důsledku obav o svůj život.

Regulus Black tedy nakonec nerozšíří řady rezidentů azkabanské věznice, nicméně několik dalších let bude jeho magie pečlivě monitorována.

Tak proto ty náramky! Ministerstvo kouzel pomocí nich kontroluje všechny kouzla, která Regulus udělá. Chtějí mít jistotu, že nenechali uprchnout opravdového Smrtijeda.

Lucy se usměje. Pocítí vlnu vděčnosti k Brumbálovi. Kdyby se Reguluse nezastal, určitě by opravdu skončil na doživotí v Azkabanu. Takhle ale můžou být spolu.

I tento výstřižek vrátí černovláska zpět do krabice. Poté náhodně sáhne po dalším. Ten se tentokrát týká zatčení Bellatrix Lestrangeové. Než si ho ale čarodějka stihne přečíst, ozve se šramot z předsíně.

„Jsem doma!" ozve se Regulusův hlas z předsíně.

Lucy rychle nahází všechny výstřižky zpět do krabice a vrátí ji na své místo do skříně. Potom se vydá Reguluse přivítat.