Počet slov: 1491
Rok 1971

Po hostině se studenti Zmijozelu vydali se svým prefektem Luciusem Malfoyem do zmijozelské společenské místnosti, nebelvírští opustili Velkou síň zase se svým prefektem v čele. Skupinky vycházely z místnosti a pohledy Lily a Severuse se setkaly. Tehdy viděl Severus Lily ten den naposledy. Následoval s ostatními prváky Luciuse, který svým povýšeným tónem vyprávěl o bradavickém strašidlu Protivovi a také Horáciu Křiklanovi, který je ředitelem koleje. Studenti došli dolu po schodech až k velkému obrazu. Přes všechny ty ostatní prváky ovšem Severus neviděl, co je na obrazu namalovaného.

"Heslo?", zeptal se obraz vzápětí.

"Hadí jed.", odpověděl Lucius Malfoy. Nato se obraz vyklonil dopředu a odhalil kulatou díru ve zdi. Jeden za druhým prolezli na druhou stranu a ocitli se ve společenské místnosti Zmijozelu, veliké šeré místnosti plné pohodlných tmavých křesel. Lucius odvedl jedněmi dveřmi děvčata do jejich ložnice, a dalšími zase chlapce.

Severus se na pokoji ocitnul s čtyřmi dalšími chlapci. Dva z nich, Vincent Avery a Larson Mulciber se pravděpodobně znali, protože si něco šuškali a zlomyslně se tomu smáli. Avery si bohužel všimnul, že na ně Severus kouká a promluvil na něj.

"Zdravím. Já se jmenuji Vincent Avery a toto je Larson Mulciber."

"Těší mě.", odpověděl Severus. "Já jsem Severus Snape."

"A jaký máš, Severusi, názor na mudly?", zazubil se Mulciber a vystavil tím na obdiv své zuby, které v tlumeném světle zářily jako hvězdy. Dokonce Severusovi i hvězdy připomínaly. Byly totiž žluté a daleko od sebe. Zašklebil se odporem. Mulciber si znechucený úšklebek vyložil jako Severusův názor na mudly a dost zle se usmál a kývnul.

"Tak co nám povíš?", zajímal se Avery.

"Znám dost mudlů.", začal Severus a vzpomněl si na svého otce a Petunii. "Hrozní lidé."

"Ano, přesně tak. Právě teď s Larsonem probíráme, kolik mudlovských šmejdů máme v ročníku. Mary Macdonaldová a Kate Adlerová z Nebelvíru, v Havraspáru vím, že je Janet Woodová, pak nějaký Eddie Tooth a jistě je jich víc."

"Půjdu už spát.", vymluvil se Severus a zatáhnul si zelený závěs, aby na něj Avery s Mulciberem neviděli. Netušil, co by jim na to měl odpovědět. Mudlové jako Petunie nebo jeho otec byli hrozní. Ale co pan a paní Evansovi? Co Lily, která pocházela z mudlovské rodiny? Trochu se zastyděl, že řekl o mudlech, že jsou hrozní lidé. Zavřel oči a protože byl dnes náročný den, tak brzy usnul.

❌❌❌

Lily už také spala. Byla vysílená z cesty a proto ani neměla moc chuť se seznamovat s ostatními ve svém pokoji. Byla tu se čtyřmi dívkami. Věděla, že se jmenují Anna, Sarah, Kate a Lucy, to bylo ovšem všechno.

Ráno dívku probudil smích jejích spolužaček. Protáhla se, zívla a vstala z postele.

"Kdopak se nám to probudil?", přivítala jí přátelsky Lucy. "Jak ses vyspala?"

"Šlo to.", usmála se Lily a v doprovodu dívek došla do Velké síně na snídani.

Tak spolu diskutovaly o následujících hodinách.

"Teď budeme mít lektvary.", zašklebila se Anna. "Učí je Horácio Křiklan a budeme je mít se Zmijozelem."

Sarah se zakuckala. "Doufala jsem, že se Zmijozelem nebudeme mít moc hodin - a my s nima máme hned první hodinu v tomhle roce!"

"Co je na Zmijozelu tak špatného?", nechápala Lily.

"Většina kouzelníků, co chodila do Zmijozelu se přidala na cestu zla. Ty-víš-kdo chodil také do Zmijozelu.", vysvětlila ochotně Lucy.

Lily zavrtěla rázně hlavou, jako by se snažila popřít Lucyina slova. "Je hloupé soudit všechny kouzelníky podle toho kde studovali. Ve Zmijozelu je také jistě mnoho chytrých a milých kouzelníků - "

"Vím, proč to říkáš.", přerušila jí Lucy. "Taky bych to tvrdila, kdybych tam měla kluka." Sarah vypískla a zachichotala se.

"Nemám tam kluka.", vyhrkla Lily. "Pokud máš na mysli Severuse, tak to je kamarád."

"Jistě, Lily.", pověděla Lucy tónem, který naznačoval, že si myslí opak a ostatní dívky se rozesmály.

❌❌❌

"Někteří mě už znáte. Jmenuji se Horácio Křiklan a budu vás učit lektvary. Abyste měli představu o tom, co tu budete po celou dobu svého studia dělat, připravte si své učebnice a namíchejte lektvar na léčení vředů. Postup najdete hned na začátku učebnice. Rozdělte se prosím do dvojit a můzete začít. Kdyby měl někdo z vás nějaký dotaz, neváhejte se mě zeptat.", Křiklan pohlédl na studenty a jelikož nikdo z nich nevypadal na to, že by měl nějaký dotaz, šel si sednout do svého pohodlného křesla za katedrou a četl si Denního Věštce.

"Hej, Evansová!", sykl James na Lily. "Nešla bys se mnou?"

"Ty nejsi ve dvojici se Siriusem?", zeptala se Lily, aniž by jí to zajímalo.

"On šel s Remusem.", odpověděl James a Lily si vzpomněla na milého chlapce z vlaku. Nikdy by jí nenapadlo, že se zrovna on bude bavit s Potterem a Blackem.

"Já půjdu se Severusem.", odsekla Lily rázným krokem odešla k Severusovi.

Ten se na ni jemně usmál. Lily se k němu naklonila a začali společně připravovat lektvar. Po chvilce Křiklan složil noviny a šel se podívat na to, co studenti připravili.

"Výtečně!", vykřikoval neustále Křiklan, když procházel mezi studenty. "Všichni jste to zvládli výtečně!" Křiklan nakonec došel i k Lily a Severusovi. Pohlédl na lektvar, naklonil se k němu a přičichnul si ho. "Excelentní.", zvolal. "Jak se jmenujete?"

"Severus Snape."

"Lily Evansová, pane."

"Výborně! Právě jste získali pro Zmijozel pět bodů!"

"Ale já jsem z Nebelvíru.", ohradila se Lily.

Křiklan překvapeně pohlédl na její hábit. "Ach, ano! Omlouvám se. Není tu zvykem, aby studenti dvou rozdílných kolejí pracovali spolu. Nic proti tomu samozřejmě nemám, to tedy ne! Takže samozřejmě také plus pět bodů pro Nebelvír!"

Když Křiklan popošel o lavici dál, Severus a Lily se rozesmáli.

"Mrzí mě, že také nejsi ve Zmijozelu.", špitnul Severus, aby ho neslyšel Křiklan, který právě vychvaloval Averyho s Mulciberem a jejich skvělý lektvar.

"Vždyť to není tak zlé, Seve.", podotkla Lily.

"Jsi na koleji s těma idiotama z vlaku."

"To máš pravdu, ale v každé koleji jsou špatní a dobří lidé. Našla jsem si tady už i kamarádky.", usmála se Lily.

"Já se taky občas s někým bavím.", zamumlal Severus a vzpomněl si na včerejší rozhovor s Vincentem Averym a Larsonem Mulciberem, ovšem hned toho litoval, protože si také vzpomněl na téma, které spolu probírali.

❌❌❌

Po skvělé večeři ve Velké síni se Severus a ostatní studenti Zmijozelu vydali do své kolejní místnosti. Severus si chtěl prvně udělat úkol, sedl si na pohovku a když si už připravoval pergamen a brko, přišli za ním Avery a Mulciber - Mulciber se na něj znovu zazubil a Severus přemýšlel, jestli to dělá proto, aby ho znechutil anebo proto, že si myslí, že to vypadá drsně.

"Čau, Severusi."

"Nazdar, kluci."

Avery a Mulciber si sedli okolo něj.

"Všimli jsme si, že rád čteš.", řekl Avery. "Můj otec mi zabalil s sebou do Bradavic několik zajímavých knih. Tak mě napadlo, jestli by sis nějakou nechtěl půjčit."

Severus zaváhal. Znělo to až moc dobře na to, aby to byla pravda, anebo jen není zvyklý na tak přátelské chování.

"To by bylo super.", řekl nakonec.

Došel tedy s chlapci do ložnice a Avery vytáhl z kufru několik knih. "Vyber si."

Severus na knihy pohlédl a nemohl se ubránit drobnému úsměvu. Všechno to byly kouzelnické knihy, vypadaly celkem staře, byly tlusté a tajemné. Ideální kombinace. Nakonec si vybral knihu, která působila nejstarším dojmem. Vrátil se s chlapci i s knihou do společenky.

"A Severusi?", ozval se Mulciber.

"Ano?"

"Nevěděl by sis rady s tím úkolem z dějin čar a kouzel?"

"Je to snadné.", začal vysvětlovat Severus, jakmile si kolem něj Avery a Mulciber sedli. "Stačí jen odsud z učebnice vypsat všechny kouzelníky ze strany tři až osm a pak je seřadit podle letopočtů."

"Děkujeme.", řekl Avery. "Je vidět, máš na studium talent. A kdyby sis chtěl někdy v budoucnu ode mě půjčit nějakou knihu, nemám problém. Jen mi slib, že je nebudeš nikomu ukazovat a už vůbec ne té zrzavé holce z Nebelvíru, s kterou se bavíš. Ony ty knihy totiž nejsou tak docela o vílách a krásách přírody.", zasmál se Avery krutě a odešel.

Mulciber zůstal u Severuse a pozoroval přes rameno jak dělá úkol.

"Něco na tom ještě nechápeš?", zajímal se Severus.

"Co jsou to ty létapočty?", zeptal se hloupě Mulciber.

❌❌❌

Večer se Severus vydal do ložnice. Vytáhl knihu, kterou mu půjčil Avery. Ve společenské místnosti neměl žádný čas si ji byť prohlédnout, protože pomáhal Mulciberovi s úkolem. Jakkoli se zdál Larson Mulciber drsný a sebevědomý, byl to hloupý hromotluk a moc chytrosti nepobral. Severus se na něj nicméně snažil být milý a vše, na co se ho ptal mu vysvětloval; ani si neuvědomil, jaké velké plus si tím do budoucna získal.

Lehl si na postel a otevřel knihu.

Magie nejtemnější

Adolfus Blood

Severus si ohromeně prohlédnul obsah. Bylo tam tolik zajímavých témat, o kterých se moc nemluvilo a také mnoho názorných obrázků. Na jednom byl člověk s podivně ohnutými končetinami, na dalším zase ztrápený výraz čarodějky pod kletbou Cruciatus. Chlapec listoval knihou pročítal si zajímavé pasáže.

Když knihu zavřel, s leknutím si uvědomil, že už svítá. Začetl se do ní tolik, že si to ani neuvědomil. Bylo dobře, že dnes mají výuku až od dvanácti.