Počet slov: 1737
Rok 1979

~ doporučuji mrknout na konec předchozí kapitoly, abyste pochopili, o čem je řeč ~
A vím co si říkáte... „No Kari, originálnější název ta kapitola mít fakt nemohla." 🙄
Ano, já vím. 😅 A teď už ke čtení. ^^

*****

„A kudy?" sykl překvapeně.

Posunkem mu ukázala otevřené dveře do domu. Trochu nesvůj do něj vešel. Jako první ho přivítala svěží vůně nějakého mužského parfému. Ušklíbl se. Jasný James Potter...

Dům byl opravdu pěkný. Bylo vidět, že James je finančně zabezpečený a že Kate umí z obyčejného domu udělat útulný domov. Různé ozdoby a dekorace tomu byly důkazem. Ach, jak moc v tom byla podobná Lily... Téměř neslyšně došel po schodech k pokoji, ze kterého na něj mávala Kate už ve svatebních šatech. Vešel do místnosti a mladá žena za ním rychle zavřela dveře.

„Severusi," špitla jen.

Nemluvili spolu několik let. V posledním jejich rozhovoru ho označila za špínu, nařkla ho z toho, že dělá děvku Pánovi Zla a poslala do Azkabanu. A teď se zdálo, že na to všechno zapomněla. V očích měla nešťastný výraz a hleděla na něj.

Nehodlal jí odpustit tak rychle.

„Ano, jsem to já," ušklíbl se. „Překvapivě."

„Nemusíš být hned arogantní."

„Myslel jsem, že máš arogantní muže ráda. Vždyť si za chvíli jednoho z nich vezmeš."

„Idiote," zašklebila se Kate a výraz v jejích očích byl konečně trochu vyrovnanější. „Chci se ti s něčím svěřit."

„Mně?" nadzvedl tázavě obočí. „Adlerová, nepleteš si mě s nějakým tvým bratrancem z levého kolene?"

„ - já vím, kdo seš," zamračila se. „Chci ti jen říct, že já to vím už delší dobu, že jsi s Lily. Víš, bylo jí to vidět na očích. Kolikrát nás navštěvovala a já se jí ptala, jestli už někoho má... Bylo to na ní vidět. A když jsem se ptala přímo na tebe, jestli jste stále v kontaktu a tak... měla ten stejný výraz. Doufám, že si uvědomuješ, co doma máš."

„Já si to uvědomuji," pronesl už mnohem smířlivějším hlasem.

„A ještě bych se chtěla omluvit za Jamese," dodala Kate se smutným úsměvem.

„Víš, Lily pro něho byla vždy ta první volba. Já až ta druhá. Miluji ho z celého srdce, ale bylo by zbytečné to popírat. Zkrátka, víš, co tím chci říct. Žárlí."

„Jak si můžeš brát člověka, co tě nebere jako tu pravou?" optal se Severus a v duchu se cítil trochu nesvůj, že Kate položil tak citlivou otázku. Napadlo ho, že podobné otázky pokládá Lily a při vzpomínce na ni ho zahřálo u srdce. Kdyby jen tušila, kde teď je a s kým...

„Vždyť ani pro tebe nebyla Lily první volba," zamumlala Kate a upravovala si šaty, přičemž se pozorovala v zrcadle.

„Prosím?"

„Vím, že jsi člověk Ty-Víš-Koho," pověděla Kate sebejistě. „A jsem si jistá, že to ví i Lily. Jen to zapírá. Nedivím se jí, není to zrovna něco, co by chtěl člověk tahat na veřejnost. Chci ti jen říct, že je mi vlastně úplně jedno, co děláš ve svém soukromém životě, ale Lily je moje dobrá známá, jak jistě víš, a já doufám že jí nechceš ublížit."

„To je do tebe milé, že se o nás tak zajímáš," odvětil Severus a musel se opravdu držet, aby Kate nepověděl pravdu. Už se musí konečně smířit s tím, že na něj lidé budou koukat skrz prsty. „Ale já nejsem jeho člověk."

Přeměřila si jej trochu netrpělivým pohledem. „Ty to zkrátka musíš zapírat, že ano? Chápu to, nechceš skončit v Azkabanu. Já to z tebe páčit nebudu, vím své. Jen ti chci říct jedno: važ si Lily a nevšímej si Jamese."

„Jako by se stalo," ujistil Kate a po rozpačitém rozloučení se vydal z pokoje pryč. Bylo mu Lilyiny kamarádky trochu líto. Přeci jen, muselo to pro ni být bolestné, přiznat, že ona je až ta druhá. Měl v plánu jít zpět na zahradu k ostatním, zdálo se však, že všechny jeho plány jdou dnes proti němu.

„Co tady děláš?" sykl na něj někdo zezadu a když se otočil, spatřil Siriuse Blacka v obleku, jak na něj míří hůlkou. Instinktivně nahmatal v kapse tu svou a brzy už na sebe mířili oba dva.

„A co tady děláš ty?" zeptal se poněkud pobaveně Severus. Nemyslel si, že by mu Sirius na svatbě svého kamaráda něco udělal.

„Byl jsem u Jamese," ušklíbl se Sirius.

„A já u Kate," oplatil mu Severus úšklebek. Ačkoliv tato informace měla patrně zůstat tajná, on chtěl Blacka nějak dostat a tak se mu dost hodila.

„Hm, vážně? I když, to teď není až tak podstatné. To je věc mezi vámi," pověděl trochu méně sebevědomě Sirius, který si uvědomil, že už proti Severusovi nemá žádné otázky.

Severus se pobaveně uchechtl a odešel na zahradu. Díky události se Siriusem se však nedokázal moc bavit. Vzpomněl si totiž znovu na Siriuse a na to, jak unáhlené rozhodnutí udělal, když ho odmítl pochopit.

„Severusi, tak tady jsi byl!" ozvalo se mu za zády. Ani se nemusel otáčet a už věděl, že k němu mluví Lily. Jediný člověk široko daleko, který ho bral alespoň trochu normálně.

„Ano," přikývl. „Tak co Lucy?"

„Ale dobré. Zdrží se v Anglii ještě dva týdny, z čehož jeden stráví s Jamesem a Kate a druhý v Prasinkách. Domluvili jsme se, že jim občas pohlídáme malé."

„Co prosím?" Severus na Lily šokovaně podíval.

Zasmála se. „To byl jen vtip."

„Smíchy popadám dech," odvětil ironicky. „Vyděsila jsi mě."

Lily svého přítele laškovně políbila na tvář a změnila téma na práci. Už teď tušila, že přesvědčit Severuse Snapea o důležitosti potomků nebude jen tak. Čeká ji ještě dlouhá cesta plná úsilí a snahy. A jednou - jednou se snad dočká pochopení. Severus právě mluvil o tom, jak skoro všichni studenti ve škole pod lavicemi pašují své myši a kočky a jak moc to narušuje hodinu, to mňoukání a pískání. Poslouchala ho jen napůl ucha a dál uvažovala o plánu, který ji poslední roky čeká.

„ - a tomu hromotlumovi to zvíře málem spadlo do kotlíku," pokračoval Severus. „A přesně to je důvod, proč je zakázané nosit do učebny zvířata," ukončil svůj proslov sebejistě.

„Severusi, co říkáš na jméno Nathan?"

Rudovláska ho během vteřiny zneklidnila.

„COŽE?"

„No, já jen že jestli je hezké."

„U Merlina, proč se mě ptáš na takové věci?"

Lily užuž otevírala pusu, aby Severusovi odpověděla, když v tom se přes celou zahradu ozval kouzlem zesilněný hlas Siriuse Blacka. Svatební obřad začínal.

Lily a Severus mlčky došli k lavicím, kde už seděli ostatní hosté. Ani jeden z nich nechtěl porušit tento magický okamžik. Nevěsta a ženich pomalu přicházeli a po chvíli formalit se konečně políbili. Rudovláska Severusovi stiskla se slzami v očích ruku. On jí stisk kupodivu oplatil také.

*****

Domů se vrátili až pozdě v noci a hned šli na kutě. Oba dva dělali, že spí, pravidelně oddechovali, ale každý z nich ne a ne zabrat. Zpracovat všechny zážitky dne nebylo jen tak.

Lily střídala veselé nálady s těmi smutnými, když přemýšlela o svých kamarádkách a Severusovi, který si mimochodem oslavu nakonec dost užil. I když si nebyla jistá, zda si to bude zítra pamatovat...

Ale zpět k tomu, co ji trápilo víc. Lucy už měla děti, Kate byla vdaná... Kdy už se jen dočká ona? A dokope vůbec Severuse k takovým závazkům na celý život? Zdálo se, že on na ně moc není, hlavně kvůli své chybě ohledně toho, že se kdysi zavázal Pánovi Zla. Jak se zdálo, vytvořil si díky tomu negativní názor na všechny tyhle závazky, ať už to byly svatby nebo děti. Ale věřila v to, že jednou Severuse zlomí a přeci jen se dočká. Tak moc si to přála.

Severus naopak přemýšlel o svém rozhovoru s Kate a o tom, co mu dívka řekla. Věděla toho tolik a přitom nic. Jeho mozek pod vlivem alkoholu odmítal uvažovat dál a chtěl už konečně spát.

Náhle měl však velkou potřebu rudovlásku vedle sebe obejmout. Udělal tak. Překvapilo ho, že okamžitě otevřela oči. Kdyby nebyla černo černá tma, bylo by hned vidět, jak moc zrudl. Myslel si, že už spí...

Jakmile Lily ucítila dotek Severusovy ruky na svých zádech, v hlavě jí vybuchl pomyslný ohňostroj. Možná, že nebude tak složité ho přesvědčit.

*****

Ráno se probudila poměrně brzy. Severus ještě spal a byl dekou přikrytý až po hrudník. Zalesklo se jí v očích, když na jeho ruce spatřila výrazné znamení zla. Ještě stále si na něj nezvykla a asi ani nikdy nezvykne. Sedla si do křesla a otevřela knihu, kterou měla položenou na opěradle. Když se po necelé půl hodině Severus probudil, nemohla se ubránit úsměvu.

Pokusil se zvednout z postele, poté ale pod náporem bolesti hlavy znovu ulehl.

„Je mi příšerně," vydechl.

„Ani se nedivím," uculila se Lily. „Půjdu teď do práce, dobře?"

Zabručel cosi, co si Lily vyložila jako souhlas a děkoval Merlinovi za to, že jako profesor v neděli nikam nemusí.

*****

„Objasníš mi, co se stalo?" zeptal se Severus Lily večer, když se vrátila z práce. I když mu už bylo dobře, pocit neznalosti toho, co se včera stalo, ho neskutečně sžíral.

„No, nejprve šlo jen o sázku mezi tebou a Jamesem."

„To ne," odmítl tvrzení.

„To ano," pověděla pobaveně.

„Vsadili jste se o to, kdo vypije víc silného máslového ležáku."

„A vyhrál jsem aspoň?" dotázal se a doufal, že si toho Potter pamatuje stejně málo, jako on sám.

„Oba jste vypili pěkných pár sklenek. Ale nevím, kdo z vás víc. Počítal to totiž Sirius a poté, co jste dopili všechen ležák, pasoval na vítěze sám sebe."

„Zní mi to jako nějaká noční můra," zabručel a nejraději by se propadl pod zem.

„Aspoň jednu výhodu to má," uculila se Lily. „Konečně jste se usmířili."

„Lily, byli jsme opilí. Když je člověk opilý, tak zkrátka dělá hlouposti. Zpívá hity starší než on sám, směje se každé pitomosti, usmiřuje se s nepřáteli..."

Lily Severusovi pobaveně podala kus pergamenu, na kterém bylo roztřeseným rukopisem napsáno:

Pro mého milého kamaráda Srabuse!!! Potvrzení o tom, že jsme přátelé? Asi jo. Počkej, Tichošlápku, jenom to dopíšu! Tečka.

„Úžasné," odvětil sarkasticky a jen sledoval Lily, která se prohýbala smíchy. „Už nikdy nebudu pít."

„Ani na vlastní svatbě?"

Užuž chtěl něco povědět, když v tom se zastavil a uvědomil si Lilyina slova. A nejen ta.

„Ne," odpověděl upřímně. „To bude jedna z těch událostí, které rozhodně nebudu chtít zapomenout. Narozdíl od této."

Věnovala mu jeden ze svých okouzlujících úsměvů. „A neříkáš to jen tak, že ne?"

„Myslím to zcela vážně," přikývl.

Lily měla chuť skočit od samé radosti do vzduchu, ale udržela se. Jeho vyjádření pro ní znamenalo tolik. Zase byla o krok blíž k tomu, po čem toužila. Přestože - ruku na srdce: k tomu, aby byli svoji, jim žádné úřední potvrzení nebylo třeba. Život oběma z nich už mnohokrát dokázal, že stačí věřit a milovat. A hlavně proto byli svoji už teď.