2.kapitola Příčná ulice

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Vypravěč:
Takže jestli se nepletu tak jsem skončil tím že všichni pojedou na Příčnou ulici. Nevím koho pokračování příběhu byjste chtěli slyšet nejdřív a tak začnu Jamesem.

James:
Mamka mi dala klíček od trezoru ke Gringotovým a spolu s tátou se přemístili. Rozhodl jsem se použít letax, připadal mi mnohem bezpečnější než mudlovké dopravní prostředky. V Děravém Kotly kam jsem se pomocí letaxu dostal bylo plno lidí a tak jsem rychle vykouzl ven na dvorek. Tom, hostinský ,který vyšel hned za mnou poklepal ve správném pořadí na cihly a zeď se rozestoupila.
Nejdřív jsem si šel pořídit hůlku. Chápejte hůlku jsem chtěl už od mala stejně jako koště ale jelikož prvák koště mít nesmí tak hůlka je dobrý záskok no ne? Vybrala si mě hůlka dlouhá 9 a půl palce,nepoddajná z jasanového dřeva a chlupu Mantichory.
Potom jsem si koupil knihy,brky,přísady do lektvarů,hábity a nakonec jsem vešel do obchodu s názvem Velkoprodejna Mžourov. Uvnitř byly různé druhy sov a dalších zvířat. Já jsem si vybral sovu Pálenou a jméno dostala Delta. Potom jsem se vrátil domů.

Vypravěč:
V tu stejnou dobu ve stejný den na stejně ulici v jiném obchodě si 11.letá dívka vybírala svoji první hůlku.

Ariel:
Vešla jsem k panu Olivanderovi jak jinak než sama. Nejdřív jsem si chtěla koupit hůlku a naštěstí mi pan profesor v dopise popsal kde co najdu. Tak trochu jsem tušila, že o mé nemilé situaci ví.
Otevřela jsem tedy dveře do krámku a vstoupila. Nikoho jsem neviděla tak jsem zakřičela jestli tu někdo je. Znenadání poté vystoupil zpoza regálů bělovlasý postarší pán s očima které mě děsily.
,,Aaaaa slečna Smithová. Myslel jsem si,že se brzi setkáme." ,,Jak to,že mě znáte?" ,,Já znám každého. "Usmál se vědoucným úsměvem. ,,Máte oči po tátovi a jste krásná jako byla vaše matka." ,,Vy jste znal mé rodiče?" ,,Jistěže, jako by to bylo včera co si tu vybírali svoji hůlku.'
" Dále už to nerozebral a já i když jsem chtěla slyšet víc mlčela.
Pan Olivander mě nechal vyzkoušet hned několik hůlek ale až sedmá hůlka byla ta pravá. Byla 13 a třičtvrtě palce dlouhá z mahagonového dřeva a jádro bylo z kůže testrála smočené v dračí krvi.
Pak jsem oběhla všechny nezáživné obchody i když musím přiznat, že z knihkupectví se mi nechtělo. Potom přišlo něco na co jsem se těšila stejně jako na hůlku.
Výběr zvířátka. Vešla jsem tedy do Velkoprodejny Mžourov. Jak jsem se uvnitř rozhlížela tak jsem ji zahlédla. Měla heterochromii což znamená, že jedno její oko bylo modrošedé a druhé modrozelené,lesklou světle mourovatou ,krátkou a velmi hebkou srst. Myslela jsem si ,že je to prostě kočička ale ta paní za pultem mi řekla, že vlastně neví co je to za zvíře. Nikdy ji tady prý neviděla a, že by si jí kvůli jejím rozličným očím jistě pamatovala. S tím jsem musela souhlasit. A proto jsem ji já chtěla. Jméno se samo nabýzelo prostě Secret (Tajemství). Jak to bylo pak doma? Ani raději nechtějte vědět.

Vypravěč:
,,Taaak a už jen poslední záhadný tvor, který je jistě už nadšený jako veverka na nutelu. Prosím na scéně se znovu objeví....bubny prosím....Sirius Black"

Sirius:
S mou matkou a mladším bratrem Regulusem jsme se přemístili na Příčnou ulici. Tam jsem uviděl jednoho kluka jak si stoupá do krbu a odletaxsovává se.
A taky jednu holku, stejně jako ten kluk byla na příčné asi sama.,, Mami?" ,,Ano Siriusi?",, No ale nic.' ,,Fajn kdybys něco potřeboval tak zašeptej naše rodině heslo a mi se objevíme. OK?",, Ano matko." Rozešel jsem se k obchodu s hábity.
Tam jsem potkal toho idiota Luciuse Malfoye. Když mi madam Malkinová řekla, že můžu odejít, v rychlosti jsem se z ním rozloučil. Pak jsem dokončil skoro celý nákup, chyběla mi už jen hůlka a zvíře.
Nejdřív jsem šel pro hůlku. Jakmile mě pan Olivander spatřil pro sebe se usmál. Podával mi snad už pětistou hůlku, když se to stalo. Hůlka si mě vybrala a já byl rád, že nemusím čekat. Byla z třešňového dřeva, jádro byla šupina norského ostrohřbetého draka a 11 palců dlouhá. Pak už jsem jen s úsměvem si zašel koupit krásnou sovici pálenou u ,které jsem měl se jménem jasno.
Pokud se dostanu do Nebelvíru tak jí pojmenuju ....... Pak jsem už urychleně zamířil před Děravý kotel ,kde jsem měl s matkou a bratrem sraz.

Tak tady máte konečně druhou kapitolu. Nevím kdy se dohrabu ke třetí ale snad brzo. Pa pa Lils💖

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro