Když se Jasněnka vzpamatovala a opět viděla okolní svět, vykřikla překvapením. Uvědomila si, že není venku, ale leží na nějakém bílém prkně.

  Než se ale stačila pořádně porozhlédnout okolo, už ji zase něco uvedlo do limbu.

    ,,Všechno v poho?" vytrhl jí najednou ze světa černa nějaký hlas. Zvedla hlavu a zjistila, že se ní se zájmem dívá kočka o několik let starší než Hraběnka. Měla dlouhou hnědou srst a šedivý dvě přední tlapky.

   ,,Eh, co kdo ty kde jsem?"zamrkala zmateně.
 
  ,,Klídeček," zasmála se kočka, ,,tady se ti absolutně nic nestane, kotě. Vítej v útulku! Hah máš to ty ale štěstí!" ušklíbla se.

  ,,Vše ale popořadě, nejprve se mi představ. Já už si své jméno nepamatuju, nejsem už zrovna nejmladší a už je to dlouho..." odmlčela se na chvíli. ,,Prostě mi říkej Hnědá."

,,Já, já jsem Jasněnka," řekla trochu nejistým hlasem. Pořád nevěděla co si má o Hnědé myslet.

  ,,Super. Tak jsme seznámili a teď můžeme o sobě a naší historii něco říct co ty na to?"

  Jasněnka neměla důvod proč odmítnout. Stejně, co by jako po celou tu dobu dělala?

  ,,Tak klidně začnu. Je mi 5 měsíců a 3 týdny. Zatím se za můj život nestalo nic zajímavýho, jen jsem prostě žila s mamkou na hřbitově. Stačí?" řekla Jasněnka stručně.

  ,,Tak když už tě nic nenapadá... Mě je 5 let. Moje historie je docela zajímavá. Něco málo ti řeknu. Narodila jsem se a vyrůstala v městském klanu. Měla jsem dvě koťata. Bažinečku a Dubíka."

  ,,A co já s tím?" skočila jí do řeči Jasněnka.

  ,,Já jsem ještě neskončila,"zamručela Hnědá, ,,ale jestli ti moje vyprávění vadí, tak já můžu přestat. Ale jednou to, co ti řeknu velice oceníš," a s těmihle slovy se otočila zády k Jasněnce.

  ,,Sorry! Omlouvám se! Budeš prosím pokračovat?"
  Jasněnka nevěděla co si o tom má myslet ale jestli se jí to bude hodit? Hvězdoklan ví.

  ,,Víš co? Nejprve ti řeknu všechno o tomhle místě. Všechno má svůj čas... musím si nejprve protřídit myšlenky."

  Skvělý. Takže si bude muset počkat. Tak ale zase se dozví něco o tomhle divným místě. A jak daleko je vlastně od domova? Třeba se to dozví.

  ,,Hmm tak kde bych začala? Takže tohle místo se jmenuje útulek. Jsou tu i kočky i psy, ale neboj, jsme oddělení. Obden nás pouštějí ven ,na procházku' no ono je to že nás prostě vezmou ven asi tak na půl dne. Řekla bych že za chvilku si pro nás přijdou za chvíli, protože je kolem poledne. Venku nás navíc čeká jídlo tak se alespoň najíš, jsi docela hubená na kotě."

  ,,Jak to poznáš?"vykulila oči Jasněnka. ,,A neříkej mi kotě, jmenuju se Jasněnka. To už jsem ti ale myslím říkala.

  ,,Promiň ko... Jasněnko. Já ti to potom vysvětlím."

  Hnědá ještě něco vysvětlovala, ale v tom začal zvonit zvoneček a klec se automaticky odemkla. Jasněnka naježila srst a zacouvala úplně dozadu klece.

   Když zvoneček dozvonil Hnědá hned začala Jasněnku uklidňovat.

,,Vždyť jsem ti to ří - ka - la. Jde se ven. Je to vpoho. Alespoň tě seznámím s mým kamarádem."

  Jelikož se ale Jasněnka pořád krčila v rohu klece a jen kulila oči, rozhodla se Hnědá že na ní použije trochu ostřejší taktiku.

  Začala hlasitě mňoukat a po chvilce přišel nějaký člověk a popadl Jasňenku kolem kohoutku. Vyděšená Jasněnka začala kolem sebe máchat předními tlapkami všude kolem sebe.

   Hnědá Jasňenku chvíli pozorovala a jen se smála. Hloupý kotě. Potřebuje lekci aby to dokázala. Seskočila ven z klece a došla ven. Tam spatřila známou tvář.

  ,,Ahoj Srázi," mňoukla na zrzavého kocoura.

,,Čau Hnědá. Kdo je támhle ten idiot?" řekl a máchl tlapou směrem k Jasněnce zmítající se v náručí člověka.

,,To je můj idiot," zasmála se Hnědá.

,,No neke, ty už máš dalšího? To není možný," vykulil svoje zelené oči Sráz.

  ,,Bohužel je."

  To už ale Jasněnka seskakovala na zem a byla hodně naštvaná.
  ,,Hnědá! Co to mělo být?"

,,Co by mělo být? Vždyť tě ten člověk prostě jen přenesl z jednoho místa na druhý."

  ,,Hnědá, myslím že by jsi nás měla seznámit," ozval se najednou Sráz, ,, chtěl bych vědět kdo je tenhle idiot."

,,Hm tak Jasněnko, tohle je Sráz, ten můj kamarád s kterým jsem tě chtěla seznámit a Srázi, tohle je Jasněnka, ten idiot."

  ,,Já nejsem žádný idiot!" vřískla Jasněnka.

  ,,A víš že já si jen dělal pr- počkat vždyť ty vypadáš jako on!" řekl překvapeně Sráz.

  ,,Jako kdo?"

  ,,Jako nikdo. Já ti to vysvětlím později, ale teď se raději pojďme najíst." mňoukla Hnědá a rozběhla se za Srázem, který už běžel k miskám.

  Jenže kdy to později vlastně bude? To teď ale neřešila, protože přece jenom měla docela hlad. Radši na všechny své myšlenky prozatím a vydala se směr jídlo.