Vikiph

Zde máš tuto povídku o boji pomocí kukuřičných lupínků :D :D Užijte si ji :D 

Ráno jako každé jiné. Bradavice se snadno probouzely, studenti už o trochu hůře. Možná to bylo i vinou brzkého východu slunce, neb červen je už prostě letní měsíc a jenom úplní diktátoři byli schopní držet tyhle nebohé děti ve škole. Vždyť bylo tolik zajímavějších věcí, co dělat, ale oni ne a ne, a ještě jim k tomu přihodili OVCE, jen ať se děti zapotí.

Vlastně to mohlo být docela obyčejné unavené ráno, kdyby tehdy Marlene McKinnonová neprohlásila tu legendární větu, že všichni kluci jsou stejní. Nechala se slyšet, že všichni jsou stejná hovada a prasáci, a Black hlavně. Po tomto prohlášení bylo všem jasné, s kým to včera Sirius dováděl v přístěnku na košťata.

"Nemůžu za to, že je McKinnonová hloupá jako ostatní ženský," prohlásil Sirius za hlasitého přizvukování Petera a Jamese. Nebelvírského chytače ale okamžitě zpražila pohledem jeho přítelkyně primuska, jež by si rozhodně tohle nedala líbit. James se na lavici přikrčil, aby ho Lily ušetřila, ale zrzka byla nemilosrdná a hlasitě podpořila Marlene.

"Ono na tom možná něco bude, že jste všichni stejní," ozvala se Alice Fortescuová, toho času bývalá oběť Siriusových špásů. Ono, když byl Sirius v šestém ročníku, jen málo holek se mohlo pyšnit tím, že odolaly. A teď, na závěr sedmého ročníku, se daly spočítat na prstech jedné ruky. Ovšem, pokud bychom vynechali Zmijozel.

"Paní feministka promluvila," ušklíbl se Sirius, jež si z těchto řečí nic nedělal. Alice cosi ošklivého vyjekla a Marlene ji okamžitě podpořila stále vzteklá kvůli předchozí noci. Jenže na Siriusovu omluvu musím dodat, že Marlene moc dobře věděla, jak může skončit, ale stejně si naivně myslela, že ho snad změní. No, nezměnila.

"Udivuje mě, že vůbec víš, co je to feministka," ozvalo se líné chladným tónem kousíček od nich. Sirius zaklel a James ho i s Peterem následoval. Lily je za to pokárala a pak se podivila, že se k ní nepřidal Remus. Jenže myšlenky, co onen vlkodlak při příchodu téhle příšerné zmijozelky měl, rozhodně nebyly moc rozdílné od těch Siriusových.

"A víš to ty? Nebo se plazíš po Malfoyovi omylem?" zamručel Remus nespokojeně, zatímco vztekle bodal do rajčete, co si naložil na talíř. Jenže rajče je měkké, a i když Sirius neví, jestli jde o ovoce či zeleninu, probodnout to jde stejně. A tak se obsah rajčete dostal do vlasů Marlene.

Marlene překvapeně otočila hlavu, neb nepochytila, kdo ji takhle zřídil. Pohled jí okamžitě padl na smějícího se Siriuse. A to dívce stačilo, aby pochopila, jak to bylo. Sirius to na ni hodil schválně, aby ji ještě víc ponížil. Jistě, přesně tak to bylo. A nebyla by to pravá nebelvírka, aby se neohradila.

"A teď sis to zkazil, Blacku," zasmála se Narcissa a elegantně obešla celou skupinku. Mířila za svými ke zmijozelskému stolu. S Nebelvírem ji už nic nespojovalo a spojovat nebude. Málokdo o tom věděl, vlastně nikdo o tom nevěděl, ale Narcissa měla na Nebelvír velice silné vazby. Až do Vánoc, kdy se rozhodla je všechny zničit.

"Ani se neopovažuj odejít, Blacková," varovala ji Lily, která jako jediná věděla, co se to vlastně tehdy stalo. Narcissa se zastavila uprostřed pohybu jako přimražená. A to ona skutečně byla. Remus si ji totiž šikovným způsobem zmrazil, aby nemohla zmizet. A Narcissa ho za to proklínala i zbožňovala.

"Ještě. Jednou. Po. Mně. Něco," začala odsekávat Marlene, zatímco rozpatlávala Siriusovi po vlasech marmeládu. Sirius, nechápaje, co se děje a proč získal takovou poctu zrovna on, se začal bránit a za pobaveného smíchu Jamese s Peterem se pokusil Marlene shodit z lavice.

"Neopovažuj se na ni těma prackama sahat, Blacku!" zaječela Alice a vytáhla hůlku. James mezitím obrátil svoji pozornost k Lily, která si ho ale vůbec nevšímala. Zírala totiž na Remuse a Narcissu, jak předstírají, že nikdo nic. Nechápala, proč s tím mají takový problém to prostě přiznat. Proč to Narcissa pořád tak komplikovala?

"Hej, Lily," volal James. Zrzka ale neslyšela nebo slyšet nechtěla. "Lily," protahoval James její jméno do zpěvavého volání a máchal kolem sebe rukama. "Evansová!" křikl na ni jako kdysi. Ani teď ale Lily neotočila svou hlavu. Možná ho testovala, co my víme. James se to ale rozhodl vyřešit vlastním způsobem.

Sáhl to talíře kukuřičných lupínků a začal se jimi strefovat do zrzčiných vlasů. To, že mu Lily nejspíše nepoděkuje, zřejmě nechápal. "Evansová," mluvil a házel jeden lupínek za druhým. Lily se pomalu vplétaly do vlasů a jelikož James byl příšerný nemyslící idiot, některé nebyly úplně suché. Lily se tak ve vlasech stvořila jakási mléčně kukuřičná krusta.

"Pottere!" zahřměla, když si uvědomila, co se to tu děje.  Alice se odkudsi vynořila s hůlkou v ruce a mířila na Blacka. "Taky sis konečně uvědomila, jak jsou příšerní?" ušklíbla se. "Kdo?" nechápala Lily a hledala na stole vhodnou zbraň, kterou by svého miláčka přizabila. Nejlépe dodělala už navždy. Tedy spíše oddělala.

"Muži," svěřila jí feministka Alice a Lily jí protentokrát musela dát za pravdu. "Tohle si vypiješ," mumlala, zatímco se posadila způsobně za stůl a předstírala, že Jamese nevidí. James nechápal, že zrzka není v pořádku, proto po ní hodil poslední lupínek. Poslední lupínek mu zpečetil poslední hřebíček v rakvi.

Lily chvíli vypadala, že to ustojí, ale když jí z vlasů stekla kapka mléka, prudce se vrhla po Remusově salátu a obsah mísy vysypala Jamesovi na hlavu. James se nestihl ani vzpamatovat a už měl ve vlasech dresink sedmi chutí.

"Odveďte ji někdo ode mě!" ječel zatím Sirius, protože ho Marlene velice nedisciplinovaně masakrovala ztvrdlými topinkami. "Můžeš si za to sám," chopila se své topinky Alice a vrhla ji přímo proti Siriusovi. Jenže, co Merlin nechtěl, Alice možná byla všehoschopná, ovšem přesného hodu schopná nebyla. 

Od zmijozelského stolu se otočil nějaký třeťák a probodl pohledem smějící se dívku z Nebelvíru. Neváhal, chopil se plátku jablka a strefil se jím dívce přímo do čela. Ta překvapeně vyskočila a okamžitě zaútočila na svoji nepřítelkyni z Mrzimoru. Havraspár se je pokoušel dostat od sebe, zatímco Zmijozel se poškleboval. Na stranu dívek se začali přidávat i další.

"Nenechám tě v tom, Tichošlápku," vrhnul se James za svým přítelem, aby odrazil smršť topinek. "Počkej! Ještě jsem s tebou neskončila," volala za ním Lily a popadla první talíř, co našla. Začala pronásledovat Jamese a házet na něj obsah onoho talíře, častokrát se ale strefila úplně do někoho jiného.

"Já ti dám být takovým hovadem," promluvila znovu Marlene a sebrala ze stolu vidličku. Sirius se při pohledu na ni jako na bohyni pomsty zhrozil. Blond vlasy jí vlály všude kolem obličeje, rozlícený výraz předpovídal smrt a Sirius ji viděl i v dívčiných očích. Jeho smrt.

"Marlenko, já jsem nechtěl," začal couvat. Marlene se k němu hrozivě blížila. "Jo tak ty jsi nechtěl," posměšně po něm opakovala. Tahle slova ale zaslechla Alice, která to přes své odvážně neřízené srdce ještě nepřenesla. A tehdy vzniklo to neslavně proslulé kouzlo, které dávalo Alici moc nad vidličkami.

Alice se prvně pokusila donutit Marleninu vidličku, aby se zabodla Siriusovi do velice bolestivého místa, ale nějak se jí podařilo to kouzlo aplikovat na všechny vidličky Velké síně. Snad z každého stolu se vznesla vidlička a zběsilým letem putovala k Siriusovi.

"Kryj se!" vyjekl Remus a skočil pod stůl, kam okamžitě zatáhl i Narcissu. Dívka, již dávno propuštěná z kouzla, ani nestihla tu rychlou změnu zpozorovat. Překvapeně mrkala, když jen kousek od místa, kde před chvílí stála, vyrazila vidlička tryskovou rychlostí. Několik se jich zabodlo do stolu nad jejich hlavami.

"V pořádku?" staral se Remus. Narcisse lehounce zrudly tváře. Seděla pod stolem, vedle svého bývalého přítele, o kterém stále smýšlela jako o budoucím i přítomném. Nikdy by si nedokázala představit, jak může být taková chvilka pod stolem za neustálého ječení tolika studentů romantická. 

"Myslím, že jo. Díky tobě," vydechla překvapeně. Remus se ušklíbl. Malfoy sem, Malfoy tam, ať ho vezme čert tam, kam ten blonďák stejně patří. Kousek od Removy hlavy dopadlo cosi těžkého, co mohlo být něčím tělem. To se Sirius právě ubránil vidličkám a mířil svůj hněv proti Alici.

"Ani kouzlit neumíš. Stejně jako všechny holky!" zaječel na ni, zatímco mu do tváře plesklo další rajče. "To odvoláš," dovolávala se spravedlnosti pro změnu Lily. James si zase pomyslel, že tohle Sirius říkat neměl. Ale kdo chce kam... A Siriusovo ucho se právě utrhlo stejně jako ucho toho pomyslného džbánu z jakéhosi mudlovského přísloví.

"Tak my neumíme kouzlit?" volala Marlene pobouřeně. Doběhla k Alici a společně podpořily Lily v odboji házení rajčat. Když se naštvaly, strefovalo se jim mnohem lépe. Jenže to už nebylo nic platné, když se kolem nich všichni pokoušeli zasáhnout toho, kdo to údajně celé začal. Boj o Velkou síň byl v plném proudu.

"Zatím jen házíte věcmi," odsekl James, čímž si ale naběhl, neb dívky se právě zaměřily na něj. "Co jsi to řekl?" vyštěkla Lily už příšerně naštvaná. James nadhodil výraz odkopnutého štěněte, načež se Sirius štěkavě rozesmál. To vyburcovalo Alici, aby pronesla, že smečce psů chybí dva členi.

"Slyšela jsem, že alfa samcem je ten s nejdelším ocasem," pošeptala nepříliš tiše Marlene. Alice se rozesmála. "Což ty, Blacku, rozhodně nejsi!" zvolala vítězně a plácla si s Marlene. Následně je sestřelila na zem sprška mandlí doprovázená pomerančem. 

"A co ty mi řekneš k vašim ocasům?" zeptala se Lily Jamese, který se ošíval snad jako nikdy. Byl by se možná i za všechno omluvil, kdyby se Sirius blbě nerozmáchnul a nezasáhl Lily do ramene peckou z broskve. V červnu měli v Bradavicích prostě rádi ovoce.

Lily zakřičela něco tak nesrozumitelného, až druhý primus James zalapal po dechu nad jejím slovníkem. Zrzka pak skočila k Alici a Marlene. Společně utvořily jakési obranné postavení zády k sobě, kdy každá zírala na jednu stranu. Vypadalo to neskutečně velkolepě, jenže byly obklíčeny Jamesem, Siriusem a Peterem, který se k nim v nestřeženém okamžiku přidal.

"Víš ještě, jak bylo to kouzlo na vidličky?" zeptala se zděšeně Lily, když viděla, jak se k ní blíží James s úšklebkem a trestem v očích. "Snažím se vzpomenout," kníkala Alice a mávala hůlkou, jenže se nic nedělo. "Tak se snaž, sakra, víc," napomenula ji Marlene, když odrazila Blackův hod stříbrným podnosem. Ten používala jako štít. Tedy, on možná nebyl stříbrný, ale i tak na něm potom zůstala promáčklina.

"Přeju si to, fakt se chci vzpomenout," šeptala Alice s jedním nevycházejícím kouzlem za druhým. Když dívky zjistily, že jsou bez munice, jen v obranném postavení a Alice si navíc nemůže vzpomenout, byly v koncích. Už se čekalo, že to čestně vzdají, zatímco kolem nich by halasil zvuk jednotlivých bojů, když se dovnitř do Velké síně přiřítila profesorka McGonagallová.

"Co se to tady děje? Okamžitě toho nechte!" zakřičela tak hlasitě, že i ti nejvíce zapálení bojovníci otočili své hlavy. Zástupkyně ředitele stála ve dveřích podpořená zástupem profesorů za sebou. Z očí jí sršela vražda a pohled zabodla, pro nikoho to nebylo překvapením, do skupinky tří pobertů a tří dívek.

"Kdo za to může?" zeptala se už trochu vyrovnaněji. Všichni mlčeli. Sirius těkal pohledem z Marlene na Alici, James se zase díval po Lily, Peter se díval po všech stejně, dívky zase obviňovaly chlapce. 

"Miluju tě," ozvalo se do ticha Velké síně, až všichni leknutím nadskočili. To už Minerva nevydržela a přešla k nebelvírskému stolu, aby pod něj nahlédla a násilím vytáhla ven Remuse s Narcissou. Velká síň zalapala po dechu.

"Co se to tady děje?" zeptala se zcela poraženě Minerva. Dnešní den prostě neměl smysl. Měla si to uvědomit, když jí po cestě sem přeběhla před nohama na černo nabarvená paní Norrisová. Jistě vtípek pobertů. Jí se ale příliš nevyplatil.

"Nevidíte? Miluju ho," ozvala se jako první Narcissa a pověsila se Removi kolem krku. Tím byl jeho osud zpečetěn. Na krk se mu pověsilo pekelné stvoření, které se ho jen tak nepustí. Ale Remus nezaváhal. Neváhal ani jedinou vteřinu, když přitiskl své rty na ty její, jak to už dělával tolikrát. A Narcissa mu vyšla vstříc. Její tajné přání se splnilo, stejně jako to Remusovo.

"Tak znovu, kdo to začal," otočila se Minerva na šestičlennou skupinku, kde ani jeden nemohl být bez viny. Lily pomalu stiskla ruku Alici a pak i Marlene. Dívky jí stisk opětovaly. Společně se pak postavily před profesorku McGonagallovou a zhluboka se nadechly. Zpevnily svá těla a pronesly to jméno do celé Velké síně.

"Za to může Black!" vyhrkly všechny tři najednou, jako by se snad tím stiskem domluvily. Minerva si pro sebe pobaveně poznamenala, že její přání se možná také plní. Potrestat Siriuse Blacka bude radost. Mudlovského uklízení totiž jistě nikdy není dost. A že ta Velká síň potřebovala uklidit celá.

"Pan Black se dnes zdrží a celou tuhle místnost ručně vyčistí. A nezajímá mě, že je sobota," skončila celé setkání Minerva a za hlasitého klapotu podpatků odešla i s profesory pryč. Sirius si povzdechl. 

"Vidíš, Blacku? Ženská síla tkví v ženách, ne v mužích," ozvala se vítězně Alice. "No jo, Tichošlápku, zkrocení zlých žen se dnes evidentně konat nebude," poznamenal James. Lily ho odměnila úsměvem. James k ní došel opatrně, ale Lily ho přesto objala. Všechno bylo zapomenuto.

"A co já, dámy? Já nedostanu objetí?" zvolal Sirius pobouřeně. Ve vlasech měl stále zbytky rajčat a celkově vypadal stejně jako všichni ostatní studenti ve Velké síni. Boj o ni dnes nikdo nevyhrál. Snad jen Minerva, která odešla celá s nervy na pochodu a Siriusem v zácviku na mudlovskou uklízečku.

"Ty? Ty se radši nezdržuj, ať to do večera stihneš," poradila mu škodolibě Marlene a společně s Alicí vyšla z Velké síně za doprovodu souhlasného pískotu mnoha dívčích obyvatelek hradu. Sirius se zděšeně rozhlédl po těch, které mu s úklidem jistě nepomohou. Pohled mu dopadl i na nepořádek, co stihli studenti udělat během pár minut.

"To bude zatracený víkend. Přeju si, aby už skončil," zaklel. Jak my ale víme, některá přání se splnit nemohou. A splněných přání máme v téhle povídce dost. Na Siriuse nám už bohužel nezbylo...