@někomujsemtochtělavěnovat,alewattpadmismazalkomu

Tohle je za tento dokonalý nápad, který si jistě někde najde cestu mým časoprostorem, protože ta představa je prostě neskutečná :D

Kdysi dávno ve světě plném kouzel a magie se střetly dva vesmíry. Dobrá, začínat příběh takto možná není přímo dokonalé. Zkusme to raději znovu a lépe. Pohroma v Bradavicích, přežije vůbec někdo? Ano, takovýto titulek si jistě získá čtenáře.

Jak jste jistě pochopili, dnes se tu bude mluvit o dlouho opomínané dívce, jež si rozhodně trochu pozornosti zaslouží. Ona by té pozornosti jistě chtěla více a více, ale my jí můžeme věnovat čas pouze tohoto příběhu. A tak už to raději nezdržujme a pojďme se podívat, jak si taková zmijozelská kolej žije v roce 1966...

Jaké bylo toho rána počasí, to nikdo nevěděl. Ve Zmijozelu se to obvykle kvůli jezeru nedozvídali, proto pro ně byl každý den překvapením. A v dubnovém počasí to bylo snad ještě horší.

"Já myslím, že ta šála nebude nutná, Eleanor, co myslíš?" ozvala se dívka z koupelny, kde už si deset minut lakovala nehet, jež se jí nezdál být dokonalým. 

"Raději půjdu v šále, než abych zmrzla," odsekla jí blondýna a zamračeně se zachumlala do zmijozelské šály. Ještě si přitáhla plášť k tělu, aby jí nebyla zima.

"A tebe že chtěli poslat do Kruvalu? Vždyť bys tam zmrzla," protočila oči druhá blondýna z koupelny a zírala na sebe do zrcadla. Ještě stále jí chyběla rtěnka a natočit vlasy. Bez nich nemohla vyjít ven. Přece by neukázala, že její kudrlinky nejsou tak docela přirozené.

"Prostě už pojď, víš, že se každou chvíli vrátí," přešlapovala nejistě Eleanor a těkala pohledem ke dveřím a zase zpět na koupelnu.

"Ale prosím tě, ta je teď..." nemohla dokončit větu dívka z koupelny, protože Eleanor poděšeně vyjekla a ukázala na brk, co měla dívka v tašce. Byl překrytý pergameny, ale Eleanor tu zbraň bezpečně poznala.

"Rito, vždyť máš zakázané nosit to mezi lidi. Přece ti sám Brumbál řekl, že jestli budeš..." nestihla dokončit, protože ji blondýnka z koupelny přerušila odkašláním a následně po ní hodila kuličkou z vatového tampónku.

"Vím, co mi Brumbál řekl. Víš ale ty, co se bude dnes dít?" mluvila nadšeněji než malé dítě o Vánocích. 

Eleanor nad jejími slovy jen protočila oči a raději brk vytáhla z tašky a položila ho do šuplíku v nočním stolku. "Pro jistotu," zamumlala si pro sebe, když kouzlem šuplík zamykala. Doufala, že si dívka z koupelny ničeho nevšimne.

"Sama bych nevěřila, jak daleko mohou zajít. Když byli ve škole ještě Prewettovi, říkala jsem si, že většího skandálu už se dočkat nemůžeme, ale zdá se, že to jejich drahá sestřička pozvedla na novou úroveň. No jen si to představ, pelešit se s Pastorkem, to je prostě skandál," zasmála se a konečně vyšla z koupelny.

"Ale Rito, copak ty víš, jak to bylo? Co když se spolu vůbec ne to, jak to ty říkáš?" neuměla se vyjádřit Eleanor, ale Rita moc dobře věděla, co její kamarádka myslí.

"Nevyspali? Ale jistěže vyspali, stopy mluví jasně a já to hodlám zjistit. Víš přece, že mi Brownová řekla, že ho viděla, jak odchází z knihovny. Ve stejný čas byla Prewettová viděna u přístěnku na košťata tím... Jak jen se jmenuje, mladým Bradleym. Ten přísahal, že viděl, jak se spolu ti dva potkávají a během míjení si předali jakýsi kousek papíru. No neříkej mi, že tohle už nic neznamená. A navíc v přístěnku dnes v noci skutečně někdo byl, potvrdila mi to Emersonová, protože šla náhodou kolem na hlídce a zaslechla... No, asi víš co," smála se Rita potěšeně, zatímco Eleanor protáčela oči.

"A ty s tím jako hodláš udělat co? Půjdeš a zjistíš, co co měl a s kým?" vrtěla nespokojeně hlavou Eleanor, až jí blond prameny přepadly na záda. Následně si je musela poupravit, protože se jí zamotaly do šály. A protože byla od přírody tvorem netrpělivým, zacuchala si je do ní ještě víc.

"Vidíš, to zní jako dobrý plán. Původně jsem chtěla jen uhodit na Prewettovou, co skrývá, maximálně jí tak projít věci, ale tohle zní jako skutečný plán," ušklíbala se Rita nad tím, jak je její kamarádka neschopná a neohrabaná.

"Nehrabej, kam se nemá, nebo ti jednou tu ruku někdo zlomí," prorokovala Eleanor.

Rita ji ale přerušila lehkým smíchem. "Říká se nos. Nestrkej nos, kam nemáš, protože jednou ti ho někdo přerazí. Vy čistokrevní se v ničem nevyznáte," povzdechla si.

"Zato ti sotva poloviční jsou mistři světa," ozval se chladný hlas ode dveří. Rita se k nim prudce obrátila a zadívala se do očí přicházející noční můře. Dívka stejně vysoká jako ona sama, ale s temnými kudrnatými vlasy a očima, že by jimi propálili do kamene díru, přicházela panovačným krokem blíž a blíž.

"A podívejme se, kdo to přišel. Naše paní Nic neskrývám se ukázala," ušklíbala se Rita, zatímco Eleanor si vložila hlavu do dlaní a zmučeně vydechla.

"Do toho, co skrývám a co ne, ti vůbec nic není. Proto seber svůj nečistý zadek a vypadni, než bude pozdě," varovala ji temně. 

"Abys ty nelitovala, že sis se mnou začínala. Spalo se ti dnes sladce? Doufám, že máš ježky ráda," provokovala Rita. Bellatrix zatínala pěsti a zuřivě se mračila. 

"Za to zaplatíš, Holoubková," prorokovala. 

"Ani se nesnaž, Blacková, já lidem jen tak neplatím. A tobě už vůbec ne. Stejně moc dobře vím, že jsi byla na ošetřovně, protože ježci jsou roztomilá stvoření, zvláště, když se chtějí mazlit," odsekávala jednotlivá slova Rita.

"Aby se něco nestalo tvému brku. Mohl by se třeba zlomit," vyhrožovala jí Bellatrix. 

Rita si ale byla vědoma své převahy ohledně toho, že brk měla mít schovaný v tašce u sebe. "Jen si to zkus, Blacková, ale věř mi, že ježci byli pouhým začátkem," zahleděla své sokyni do očí Rita a mračila se, jako by snad mohla celých šest let nenávisti vtlačit do jediného pohledu.

"Rito, pojď, prosím. Nechceš přece propásnout snídani s Prewettovou," uchýlila se k zoufalému řešení Eleanor. Nesnášela,  když se ty dvě hádaly. A to bylo neustále. Až na pár chvil, kdy spaly, si šly po krku v jednom kuse. A Eleanor už toho začínala mít pomalu dost.

"Ach ano," zasmála se zlehka Rita a vyběhla z pokoje za svojí kamarádkou, aby nasbírala nejnovější drby hradu, který by jí za to měl ležet u nohou. 

V pokoji mezitím Bellatrix prohledávala všechna místa, co mohla mít nějakou spojitost s brkem. Potřebovala se ho zbavit. A tak zamířila i na nepravděpodobná místa. Nakonec její pohled upoutal noční stolek, který jako by vybízel pro schovávání psacích potřeb. 

Bella neváhala a bez kouzel, pěkně po mudlovsku, mrskla stolkem o zeď. Ten se rozpadl na kousíčky a odhalil tak svá tajemství. Bellatrix přešla k třískám a sehnula se pro brk. "Tebe si ještě schovám, však jí na tobě záleží," mumlala si pro sebe, zatímco si pohrávala s brkem. Mohla by ho zničit, ale pomsta musí být sladší. Mnohem sladší.

Mezitím se Rita s Eleanor ploužily chodbou na snídani. Rita nadávala na Bellatrix, zatímco Eleanor přemýšlela, co ji tehdy vlastně donutilo si tak trochu vybrat Ritinu stranu sporu. Kamarádství této čarodějky to jistě nebylo, protože Rita byla sobecká a nevychovaná, někdy se ale uměla projevit jako skutečná kamarádka. Eleanor si bez ní Bradavice už ani představit nemohla.

"Říkám ti, že já přijdu na to, co skrývá," ušklíbala se Rita, zatímco vcházela do Velké síně. Hledala pohledem Prewettovou, aby mohla zjistit, jak se to tedy skutečná má. 

"Není tady," zhodnotila to Eleanor a raději zamířila ke svému místu u zmijozelského stolu. Rita šla neochotně za ní.

"To je zvláštní, měla tu už dávno být, vždyť na snídani chodí obvykle pár minut po začátku, aby se mohla vybavovat s Weasleym. Chápeš to? Tady se vybavuje a za jeho zády mu spí s kamarádem," smála se blondýnka a zvědavě těkala pohledem k nebelvírskému stolu.

Našla tam Arthura sedět u stolu s Erikou, jednou z mnoha z jejich ročníku. Arthur se usmíval a cosi vesele povídal, zatímco Erika přikyvovala.

"Vidíš to? Jak se culí. Určitě spolu něco mají. Myslíš, že to ví Prewettová? Jen se podívej, už jde. A je pěkně naštvaná, koukej," šťouchla Rita do Eleanor, která kvůli ní málem slétla z lavice. 

"Promerlina, já z tebe jednou dostanu koťata," zamumlala Eleanor, ale ke dveřím se podívala. A skutečně, Molly vcházela dovnitř v plné parádě a bojové náladě. Nemířila ale k Arthurovi, neudělala žárlivou scénu, ale mířila za Kingsleym.

"Podívej, podívej," vyjekla Rita a vyskočila od stolu s nadšením i energií, co jí nemohlo ani ráno zkazit. 

Molly se nezdráhala, nekoukala se na lidi kolem, prostě přišla a vrazila Kingsleymu facku. Rita zalapala po dechu. Něco takového nečekala ani ona.

"Určitě v tom něco bude," mumlala si pro sebe, zatímco se blížila nenápadně k nebelvírskému stolu, aby přišla na to, o čem se to hovoří.

"Někoho tak hloupého aby člověk pohledal!" ječela zrovna Molly, zatímco Kingsley přikyvoval, ale ohrazoval se při tom na plné čáře. Molly ale jeho slov nedbala a opět mu jednu vrazila.

"Copak já za to můžu?" vyjekl Kingsley, až Molly nadskočila. Rita si ta slova pečlivě zapsala do paměti, aby pak měla co citovat.

"Očividně ano, protože jestli ne ty, tak kdo? Já snad?" hádala se, ale po minutě jen mávla rukou a zamířila zase pryč. U dveří se ještě otočila a do ztichlé Velké síně zavolala: "Fajn, dělej si co chceš, mně už to může být jedno."

"Vidíte? Říkala jsem to! Spali spolu!" vypískla Rita nadšeně. V tu chvíli si Eleanor položila hlavu na stůl a pokusila se splynout s cukřenkou. Jenže ona cukřenka nebyla, proto si musela vyslechnout hlasitou verzi toho, co se podle Rity událo.

"Vidíte? On ji podvedl, že jo, Pastorku?" doptávala se zmateného Kingsleyho, který absolutně netušil, která bije.

"Já přece ne..."

"Ale jo! Přesně ty jo! Vyspal ses s Prewettovou i přes Weasleyho nesouhlas. A to si říkáš kamarád. Pak ses ale vyspal s nějakou jinou a to Prewettové zlomilo srdce. To je ale drama," poslední větu řekla spíše pro sebe, aby aspoň trochu krotila své nadšení.

"Ne!" hádal se Kingsley, ale jeho verze už nikoho nezajímala. K Ritě se seběhlo pár děvčat ze třetího ročníku, obklopily ji a začaly vyzvídat. Rita se nemusela nechat dlouho pobízet, začala vyprávět a počkala si, až se k jejímu povídání připojí i další.

Eleanor toho měla tak akorát dost. Prudce třískla vidličkou a vstala od stolu. Prudce vydupala z Velké síně a za stálého vrtění hlavou se vydala chodbou pryč. Co nechtěla bylo narazit na některého z hlavních aktérů této nepovedené komedie, co Rita vytvářela.

Jenže osud jí dnes nepřál a ona se dostala do situace, pro kterou by Rita možná i vraždila. No, ne možná, spíše zcela jistě. Když totiž Eleanor chtěla zajít za roh, naskytl se jí pohled na Kingsleyho, jak vztekle přechází chodbou a něco povídá. 

Eleanor se zarazila a pohlédla trochu dál. A v tu chvíli ji dech zcela opustil. Tohle bylo něco, co se nesměla Rita nikdy dozvědět. 

"Jak s ní můžeš žít šest let v jednom pokoji? Já už bych vraždil," soptil Kingsley a přecházel před dívkou, jež Eleanor moc dobře znala.

"Nemysli, že jsem o tom neuvažovala," odsekla mu Bellatrix. "To ale nemá cenu, ona je nesmrtelná." Stála jen tak v chodbě se založenýma rukama a čekala, co z Kingsleyho ještě vypadne.

"Musíme si na ni dát pozor. Stačí, že to ví Molly, nemusí to vědět ještě úplně všichni," vrtěl hlavou chlapec, zatímco Bellatrix přikyvovala.

"A právě proto se tu nesmíme jen tak vybavovat. Večer na obvyklém místě jako vždycky. Tam snad žádná Holoubková nebude. A když, tak na ni mám páku," vytáhla brk, až se Eleanor neudržela a zalapala po dechu. A to její úkryt prozradilo.

Bellatrix se k ní prudce otočila a i Kingsley do zmijozelky zabodl trochu vyjukaný pohled. Eleanor tedy vystoupila zpoza rohu na světlo a ukázala se jim v celé své kráse.

"Tak ona už posílá i špehy?" zaječela Bellatrix. Eleanor ale začala prudce vrtět hlavou.

"Promerlina, to ne, tohle bych nedělala ani za nic. Přísahám ti na jméno Rosierová, že nejsem její špeh," řekla to, aby ukončila Belliny výlevy. Přísahat na jméno bylo svaté. Aspoň u těch čistokrevných. Rita si mohla přísahat, jak chtěla, ale stejně by jí to příliš nepomohlo v čestnosti.

"Tak co jsi?" vydechl Kingsley a přešel po bok Bellatrix. To s Eleanor málem seklo. A ještě víc, když se Bella nebránila a nechala si položit jeho ruku na pas. Eleanor musela rozmrkat hvězdičky.

"Tak tohle je to tajemství smrtijedky, o kterém Rita neustále básní, že na něj přijde?" zašeptala zmučeně zmijozelka, neb jí teď bylo jasné, že pokud se tohle Rita někdy dozví, nezůstane po ní kámen na kameni. Byla by schopna rozebrat i Bradavice.

"Není to smrtijedka, Rosierová," zasyčel na ni bojovně nebelvír, až Eleanor o krok ustoupila.

"Buď jak buď, mně je to jedno. Já ale vím, že pokud na tohle přijde, bude se to týkat nás všech," prorokovala.

"Navrhuješ tedy něco?" nechápala Bellatrix.

"Snad jen to, že to budeme tajit. Ty jí přestaneš dávat záminky k boji a hledání pravdy, vydáš mi ten brk, aby se na nic nepřišlo, a já zařídím, aby se chytila špatné stopy. Musíte být ale opatrnější. Tohle je..." nemohla najít vhodná slova. Za svůj život viděla už nespočet párů, mnoha z nich takhle pomohla, všechno to před Ritou pomalu utajovala, takže hlavní drbně Bradavic její nejlepší kamarádka přímo před očima schovávala páry, o jejichž existenci věděla obvykle jen ona sama, ale žádný z těch párů nebyl takový. Žádný z nich by Ritě neudělal takovou radost.

"Zdá se mi to nebo už jsi něco takového dělala?" pochopil Kingsley.

Eleanor se ušklíbla. "Nebudete první ani poslední. A teď vypadněte, slyším kroky," popohnala je. Ještě si od Bellatrix vzala brk, kterým rovnou naznačila rychlost. Bella ani Kingsley neváhali. Společně odběhli chodbou pryč, až po nich zbyl jen zvířený prach. Eleanor se tak zhluboka nadechla a otočila se k místu, odkud slyšela kroky.

"Noro! Tady jsi! Proč jsi tak najednou zmizela?" nechápala Rita a vesele se k ní připojila. Pak ale zmateně zamrkala na brk v jejích rukách. "Je to...?" nechápala.

Eleanor přikývla. "No jo, půjčila jsem si ho, nevadí?" zasmála se. "A ohledně toho, odešla jsem, abych na něco přišla. Zdálo se mi, že Kingsley něco kuje," dodala trochu tišeji, aby měla Rita pocit skutečného tajemství.

"A co? Kul něco?" vyzvídala s očima navrch hlavy Rita. Eleanor potlačila bolestný úšklebek.

"Ne, normálně odešel. Mrzí mě to, ale nic se nestalo," posmutněla trochu hraně. 

"Ach jo," posteskla si Rita. "Možná bych se měla prvně zaměřit na Prewettovou," dodala trochu nadšeněji.

A právě v tu chvíli si Eleanor vzpomněla na to, proč si vlastně vybrala Ritinu stranu. Bylo to kvůli nim. Kvůli párům, jež by spolu být nemohli. Kvůli štěstí lidí jako byli Kingsley a Bella. Ti, kterým by Rita zničila život. 

Eleanor se pousmála. "Jo, to asi bude lepší," souhlasila a společně se svojí kamarádkou se rozešla chodbou na opačnou stranu, než kam mířila Bella s Kingsleym. Rita ji pouze vesele následovala a šťastně štěbetala o sešlosti ve Velké síni.

No, život není vždycky milosrdný, ale já možná jsem, pomyslela si Eleanor vítězně a s pocitem pravé zmijozelky se vesele zapojila do hovoru.