Vikiph

Tak tu máme třetí přání, snad si ho užiješ stejně jako já, i když myslím, že je poměrně jasné, co James uvidí, pokusím se to sepsat nějak originálněji :D

Postavit se svému strachu je těžké. Pohlédnout do svého nitra a pochopit, co se uvnitř nás skrývá. Vždyť, co když žijeme v přesvědčení, že jsme upřímní, a přitom celý život lžeme hlavně sami sobě? Co když jsme složitější, než mohl kdokoliv včetně nás samotných pochopit?

Zrcadlo z Erisedu nám může ukázat, co se uvnitř nás skrývá. Ale chceme to sami vidět? Chceme poznat, co se v nás skrývá? Co když je v nás jistá temnota, kterou celý život úspěšně potlačujeme? Co když musíme dojít poznání před tím, než se odhodláme pohlédnot?

James Potter o sobě nepochyboval, ale o čem kdy on pochyboval? Kdo o něm kdy pochyboval? Snad jediná Lily ho dokázala přesvědčit, že možná není takový, za jakého se má. To kvůli Lily změnil svoji podstatu. Nebo se mu snad podstata změnila sama a Lily byla jen výherní cenou?

Není hřích někoho změnit k obrazu svému? Neudělala Lily možná něco špatně, když nutila Jamese, aby předčasně dospěl? Vždyť, jak by to vypadalo, kdyby se James nedokázal změnit? Kdo by byli Potterovi?

James přistoupil k zrcadlu se zavřenýma očima. Co si o sobě myslel, že uvidí? To je jasné, Lily. Jen Lily. Jenže byla Lily jeho věčným přáním po celý jeho život? Ne, jistěže ne, každý člověk má přání, která se mohou splnit, a ta, která nemohou. Do které kategorie patřila Lily, na to si musel James ještě přijít.

Jenže proč by si měl přát ji, když už ji dávno měl? Lily už dávno nenosila jméno Evansová, už dávno byla Potterovou. Byla jeho kamarádkou, přítelkyní, snoubenkou, manželkou, nositelkou dítěte i kolegyní. Byla jeho vším. Jistě, Lily byla vším, proto byla i přáním a strachem.

James by pro ni položil život. Sám věděl, že ta chvíle jednou přijde. Jednou se bude rozhodovat o životě této dívky, a tehdy on vstoupí na scénu jen tak. Vrhnul by se pro ni do cesty kletbě i samotnému Voldemortovi. Cokoliv, aby ji zachránil.

A právě proto byla jeho strachem. James si nedokázal představit, že by zemřela dříve než on. Byla to sobecká touha, až příliš sobecká. Miloval ji, ale kvůli sobě by ji nedokázal vidět umírat. Láska to ale byla hluboká a vřelá, že o ní nikdo nemohl pochybovat. Byla čistá stejně jako srdce Jamese Pottera. 

Jenže mohlo si jedno srdce přát více věcí? Mohl si přát Lily a možná ještě něco? Nemělo zrcadlo ukazovat věci, co se mu nemohly splnit? Nemohl vidět něco jiného? Bál se pohlédnout do zrcadla, aby neviděl, že ve skutečnosti myslí jen na sebe. Bál se, že se ukáže stejně sobeckým, jako ho Lily tolikrát popisovala. Co na tom, že jí už několikrát dokázal, že není? V jádru jsme všichni trochu sobci.

I tak se ale podíval. Pohlédl na svůj odraz, kolem kterého se začala formovat mlha. Nebyla temná, spíše průsvitná jako neviditelný plášť. Plášť, který bude jednou rozhodovat o jeho životě a smrti. A bude záležet jen na osudu, jestli přežijí či ne.

James už neváhal. Zadíval se s očekáváním na obraz, jež rozhodne o jeho duši a touze. Jediné přání plné příslibu věčnosti. Věčnosti s Lily. Jeho svět byl čistý a láskyplný, jak mu dokázal výjev v zrcadle. 

Stál vedle své milované společně s malým chlapcem. Vypadal jako on, ale oči měl po Lily. James pochopil, že to, co vidí, je správné. Jeho vidění světa za poslední roky prošlo velkou proměnou, která končila právě u tohoto výjevu. Tohle znamenalo štěstí.

James se rozradostněně odvrátil od zrcadla. Nemělo cenu u něj zůstávat, když v něm viděl to, co má doma. Kam zamíří právě teď. Zvláštní, zrcadlo mělo přece ukazovat nejšťastnějším lidem jen sebe samotné. Co to mohlo znamenat? Snad to, že Jamesova přání jsou krátkého trvání? Nebo snad, že si stále není sám sebou a svým postavením u Lily jistý? Může si být člověk vlastně stoprocentně jistý a nesklouznout do egoistického pojetí sebe sama?

Jamese ale tato část jeho osobnosti nepálila. Jeho svět bude trvat věčně. Dokud je smrt nerozdělí, bude mít své splněné přání. To jí také řekl v ten den, kdy Lily stála v bílém před oltářem. Ona byla jeho splněným přáním a on s ní bude až do posledního dechu. 

Netušil, kdy ta chvíle přijde. Mohla tu být zítra, mohla přijít až za dvacet let. Jedno bylo ale jisté. On, James Potter, miloval Lily. A právě proto byla jeho přáním. James si toho přál mnoho, snad jako každý jiný člověk, ale Lily všechny přání hravě strčila do kapsy. Vždyť to byla Evansová. Tedy, vlastně Potterová.

James se vesele zazubil. Jeho život byl vlastně celý jedním velkým splněným přáním. A tak to mělo zůstat až do jedné pozdní hodiny podzimního dne, kdy se jeho svět zhroutí. Jedno se mu ale splní. Neuvidí svoji lásku umírat. Zemře totiž pro ni.