Pohled Skyabelle

,,Hermiono? Co se děje?" nechápala jsem a ona se rozhlédla, z čeho jsem pochopila, že to má být tajné.

,,Asi všichni tři víme, že výuka Umbrigeové není zrovna prospěšná," začala a já si vyměnila pohled s Fredem.

,,Musím souhlasit," vypravil ze sebe Fred a já se k němu přidala.

,,Přesně tak," přikývla jsem, ale v zápětí jsem po ní hodila nechápavý pohled. ,,Ale proč mi to říkáš?"

,,Protože potřebujeme učitele," pokračovala. ,,Harry je perfektní, ale s Ronem jsme se shodli, že kdybys tomu velela spolu s ním, že by to bylo ještě lepší."

,,Ron je do toho zapletený?" pozvedl obočí Fred a Hermiona na souhlas pokývala hlavou.

,,Ale pro koho by to bylo?" nechápala jsem pořád a ta hnědovláska se zhluboka nadechla.

,,Řekla jsem to ještě asi deseti lidem a někteří se k tomu horlivě přidali," pověděla nám. ,,Kdyby se do toho přidali ještě vaší přátelé, bylo by to úžasné."

•••

,,Kde že to je?" zeptala se už asi po desáté Lexie a Clarisse převrátila očima.

,,Ptáš se už to jedenácté, Lex," řekla jí hnědovlasá Clarisse.

,,Ty to počítáš?" zajímalo rudovlasou Rose a já jejich řeči přerušila.

,,Ticho! Už jsme skoro tam! Je to taková menší zapadlá hospůdka!" vysvětlila jsem všem třem.

,,Něco ti řeknu, Belle," promluvila blondýnka. ,,Jak chceš říct svému otci, že spíš s klukem, kterého permanentně nesnáší a trhá si svoje nagelovaný vlasy pokaždý, když ho vidí?"

Střelila jsem po ní vražedný pohled. ,,Bez urážky," dodala Alexis a já si povzdychla.

,,Ani mi to nepřipomínej, Alexis Graceová," zaskuhrala jsem. ,,Protože jestli se to dozví, tak zabije nejdřív jeho a potom přijdu na řadu já. A potom si přijde dupnout za mojí mámou, že mě špatně vychovala."

,,Stejně tvůj fotřík nevypadá na to, že by mu mělo táhnout na čtyřicet," uznala Clarisse, čímž si vysloužila další vražedný pohled.

,,Mohl by to být taky tvůj otec, Clar, takže.. všechny přestaňte obdivovat jeho účes a vůbec! Nebavte se o mně!" protestovala jsem a do toho všeho se přimíchala Rose.

,,Mýho tátu málem trefil šlak, když se dozvěděl, že je James Potter naživu, takže se neboj, Belle, o tvýho tatínka zájem nemám," vyprávěla Rose Snapeová. ,,Už jenom protože by mě můj otec vydědil a vyhodil na ulici."

,,Já viděla Vanceovou, jak na něj po tréninku čekala," drbala Lex.

,,Na mýho otce?" vyjekla jsem pohoršeně a ona přikývla. ,,Takže můj otec si možná teď užívá s tou hnědovlasou Vanceovou v nějakém přístěnku na košťata... fuj, budu zvracet!"

,,Už jsme tady," oznámila nám Clarisse a vstoupila do té budovy.

Posadily jsme mezi další lidi a Hermiona na mě mávla, abych šla k ní. Trochu neochotně jsem jí poslechla, zvedla jsem se a šla k ní.

,,Tak lidi, každý z nás asi ví, že učení Umbridgeové nám v životě k ničemu nebude," začala a mezi těmi lidmi bylo ticho. ,,Potřebujeme učitele, a nejlepším řešením je Harry."

,,Vážně se Ty-víš-kdo vrátil?" vykřikl hlas nějakého kluka v davu.

,,Ano, vrátil," odpověděla jsem za Harryho a všechny oči těch lidí byly najednou připnuty nade mnou.

,,Řekneš nám, jak zemřel Cedric?" ozval se další a tentokrát se Harry postavil a promluvil.

,,O Cedricovi mluvit nebudu!" prohlásil a obrátil se na Hermionu. ,,Jsou tu jenom protože mé mají za idiota."

,,Vážně si vykouzlil Patrona?" zeptal se Dean Thomas a Hermiona přikývla.

,,Jo, viděla jsem to," přisvědšila a z davu se ozval jeden kluk, kterého jsem už viděla. Byl to Andrew Baker z Havraspáru, který mě minulý rok pozval na ples.

,,Ty jsi oživila trenéra Pottera," klekl na hlase a všichni se na mě podívali. ,,Jak si to udělala?"

,,Ehm.. no.. já ani nevím," vypadlo ze mně. ,,Když mi byly tři, byla jsem světkem jeho smrti a moc o tom nevím, ale pravděpodobně to bylo nějaké hodně staré kouzlo, které jsem udělala."

,,A poznáš pravdu od lži," pokračoval. ,,Jsi Vetaroformág."

,,Je," přitakala Hermiona a já též pokývala hlavou.

,,Je to můj poslední ročník, lidi," zvýšila jsem po chvíli hlas. ,,A potom odejdu. Už nebudu pod ochranou Bradavic, Brumbála a ostatních. A pokud nás Bradavice nenaučí, jak se bránit, musíme tak učinit sami."

,,Takže pokud se chcete něco naučit," vydechla jsem. ,,Podepište se sem."

Zvedla jsem před sebe kus papíru, na kterém bylo napsáno Brumbálova armáda.

,,Potřebujeme místo, kde se můžeme scházet a to je vše," ukončila jsem to. ,,Můžete mi věřit nebo ne, ale není spory o tom, že bránit se potřebuje každý."

***

Díky moc za 20K přečtení ❤❤❤ Strašně moc si toho vážím 💖💞💖 Též děkuji za Vaše pozitivní ohlasy na celou knížku 💞💞

☕Sharie