Pohled Skyabelle

Občas jsem se ráda šla posadit na tribuny a koukat, jak Fred trénuje. Před tátou jsem se vymlouvala na to, že se jdu podívat na něho a taky, že tam je čerstvý vzduch. Na druhou stranu mě pořádně štvalo, že po tréninku nemůžu být ta holka, co ho po tréninku políbí.

Teď jsem seděla na lavičce, na asi druhé od hřiště a chystala jsem odejít, protože jsem se chtěla učit na ty zatracený lektvary. Už jsem se jenom otáčela a zahlédla jsem mého tátu.

,,Weasley!" zaburácel na Freda, který se příšerně lekl, až nadskočil.

,,Ano, trenére?" ozval se a táta pozvedl obočí.

,, ,Ano, trenére?' Takhle blbě se ptáš? Podívej se na svůj dres!" vykřikl na něj a Fred si prohlédl svůj dres, jak mu táta řekl. Byl tam jeden flek od hlíny.

,,Omlouvám se, trenére," pípl pokorně Fred, protože se poslední dobou doopravdy snažil vylepšit jejich vztah, ale moc to nešlo.

,,Takhle vypadá dospělí muž? Která holka si vezme takového bordeláře?" káral ho a Cormac se zasmál.

,,Tamhle jí vidíš!" vykřikl McLaggen a ukázal na mě. Já ztuhla a nějaký jeho kamarád se k taky zasmál.

,,Teď ho nesnáší, tak co bude dělat až zjistí, že mu píchá dceru!" vypukl smíchy a táta se otočil. V jeho zorném poli se objevili nejdříve McLaggen a jeho kamarád, následoval Fred.

Táta ho vzal ze předu za tričko a táhl ho stranou. Já se pokoušela sledovat, kam ho vede, ale jenom jsem zaslechla.

,,Ty zrzavej hajzle! Jak se opovažuješ sáhnout na mojí dceru. Na mojí Bellinku!" zaječel na něj, že mu musely prasknout ušní bubínky. Následovala rána pěstí.

Rychle jsem se schovala za hřiště a utíkala směrem k Bradavicím. Ani jsem si nechtěla představit, co s ním můj otec provede.

Potom jsem se ale podívala zpátky. Napadlo mě, že když tam budu já, tak se bude táta setřit.. a nebo taky ne. Rozběhla jsem se zpátky a upalovala jsem do místa, kam jsem je viděla zabíhat. Ještě před tím jsem se ale na chvíli zastavila a pohlédla jsem na McLaggena.

Rozpřáhla jsem se a za chvíli už ležel na zemi v bolestech. Hned poté jsem se otočila na botě a pádila jsem za nimi. Pod tribunami totiž byl takový prostor a už na dvacet metrů jsem je slyšela.

,,Já vaší dceru miluju!" zaslechla jsem výt Freda a první, co jsem spatřila bylo, jak se ti dva perou. Už byli skoro stejně velcí, takže v jejich silách nebyl až zas takový rozdíl.

,,Oba dva od sebe!" zaječela jsem a oba dva ztuhli. Stoupla jsem si mezi ně, ale oba na sebe pořád prskali.

,,Pusť mě na toho idiota!" řval táta a já pohlédla na Freda. Z nosu mu tekla krev a pod okem měl modřinu, která už modrala.

,,Cos mu ti provedl?!" rozkřikla jsem na něj. ,,Vždyť je mladší než ty!"

,,To je jeho výhoda!" bránil se táta a já měla sto chutí mu taky jednu vrazit. Jenže byl to můj táta. ,,A tos mi udělala na just? Protože nejsem s tvojí matkou?"

,,Za prvé, s Fredem jsem už od pátého ročníku. Za druhé, miluju ho. Za třetí, je mi vážně jedno, jestli jsi s mámou nebo ne. A na čtvrté," vydechla jsem. ,,Můžeš si to sám."

,,Vy jste spolu už od tvého pátého ročníku?" jeho hlas zeslábl a cítila jsem z něho bolest. ,,Jak to, že to nevím?"

,,Protože ses o mně nikdy nezajímal! Proto!" zařvala jsem na něj a otočila jsem na Freda. ,,Běž si klidně stěžovat mámě, ale povím ti jedno, otče, zpackals to!"

,,Ale on je jenom další kluk, co tě odkopne až mu přijdeš ohraná! Přinese ti neštěstí!" hrál pořád svojí písničku.

,,A cos byl ty?!" zaječela jsem. ,,Nebyls to ty, kdo opustil mámu, když tě nejvíc potřebovala?!"

,,Až budeš zbouchnutá, tak za mnou nechoď!" křičel na mě, ale já už ho nepouslouchala. Vedla jsem Freda do Bradavic.

,,Odvedu tě k madame Pomfreyové," pověděla jsem mu, ale on zakroutil hlavou.

,,Ne," naprázdno polkl. ,,Tohle je mezi mnou a ním."

***

Jako vážně?! #6 v FanFikce?! 💖💖💖Tohle si vážně nezasloužím💖💞💖 Hrozně moc vám děkuji ❤❤❤

Doufám, že se kapitola líbila 😂❤ Jinak jste #teamFred nebo #teamJames?😂😂❤❤

☕Sharie