22.-Vymazaní z povrchu zemského

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Pohled Sophie

Přemístila jsem se na ostrov, kde byl postaven Azkaban. Bylo to zvláštní a strašidelné tam jít.

O skály se mrskaly vlny moře s tmavou hladinou a nad budovou se hnala bouřka. Foukal prudký vítr a já se podívala na vrchol té mohutné stavby.

Vstoupila jsem dveřmi a tam jsem nalezla něco, co by se dalo popsat jako recepce.

Za sklem, které mezi námi bylo seděl nějaký chlap, který byl při těle a měl sotva deset vlasů.

,,Jsem Sophie Annabelle Weasleyová a chci navštívit svou sestru, Scarlett Isabelle Jamesovou," požádala jsem ve chvíli, kdy jsem se k tomu odhodlala.

,,Sophie Weasleyová, říkáte?" zopakoval ten chlápek a já bez jediného slova přikývla.

,,Je mi líto, žádná Scarlett Jamesová tu nežije," odsekl mi, ale já bych i bez toho, že jsem Veratomág poznala, že mi lže.

,,Jasně, Brumbále, taky tě mám ráda," odfrkla jsem si pro sebe a vyndala si ze své kabelky peněženku.

Z té jsem vytáhla padesát galeonů a položila jsem je do škvíry, díky které jsme se slyšeli.

,,Podíváte se ještě jednou?" zamrkala jsem a roztomile se usmála.

Ten chlap si ty peníze nakonec vzal a rozhlédl se kolem, zda ho nikdo nevidí.

,,Hrajte, že jste někdo jiný, než Sophie Weasleyová," poradil mi a já pokývala hlavou jakože rozumím.

Hledala jsem dveře, kde bych našla jméno svojí sestry a po chvíli se tak stalo.

Nějaký jiný chlap mi otevřel ty mřízované dveře. Scarlett, která byla od hlavy k patě špinavá, oblečená v pruhovaném vězeňském oblečení, neučesaná zvedla hlavu a vytřeštila oči.

,,Scarlett," vydechla jsem a když jsem sledovala její výraz, vůbec se jí nechtělo věřit, že se tohle stalo.

,,Sophie," polkla a já si všimla, že má přivázané ruce řetězi.

,,Objala bych tě, ale nemůžu," pověděla jsem jí a přišla k ní ještě blíž.

,,Proč jsi přišla?" zajímalo jí a tentokrát jsem ani nemyslela, že by z toho měla radost.

,,Já...musela jsem tě vidět," odpověděla jsem jí trochu nerozhodně a ona se pousmála.

,,Co je nového, Sophie Annabelle Jamesová?" uchechtla se, jak to často dělávala a já se jí podívala do očí.

,,To je ta věc, Scar," řekla jsem jí a šáhla jsem si na svůj svatební prsten. ,,Už nejsem Jamesová."

,,Ne nekecej," do široka se usmála a já jí úsměv oplatila. ,,Vsadím se na devadesát devět procent, že je to Charlie."

,,Tvoje tipy jsou správné," odpověděla jsem jí. ,,Máme spolu syna, Matta."

,,To je skvělé, Soph," pogratulovala mi, ale potom jako by si na něco vzpomněla. ,,A co Isabelle? Viděla si se s ní?"

Ztuhla jsem. Nemohla jsem jí přece říct, že jsem devět let zpátky viděla náhrobek její dcery. Ale lhát jí?

,,Víš," začala jsem a ona mě propalovala tím pohledem, který mi našeptával, abych už jí to řekla. ,,Když jsem byla naposledy v Godrigově dole, byl tam náhrobek s jejím jménem. Obávám se, že-"

,,Ne!" přerušila mě zvýšeným hlasem a chytla se za hlavu. ,,McGonagallová říkala, že-"

,,Cože říkala McGonagallová?" nechápala jsem a ona si povzdechla.

,,Pár měsíců zpátky tu byla McGonagallová a říkala mi, že Bell bydlí u nějakých motáků Oliverových nebo tak něco," vyprávěla mi a já se podívala na hodinky.

,,Slibuji ti, Scarlett, že tu rodinu prověřím," odhodlaně jsem jí do řekla a zvedla se z polorozbité trojnožky. ,,Chceš abych jí řekla, že jseš její matka, pokud ji najdu?"

,,Ne, já jí to řeknu sama."

***

tyhle dvě prostě miluju❤❤ Jak jsou sestry 💖💖💖

Jinak jsem ráda za lidi #teamklobouk 😂😂😂😂💟💟💟

Další bude #teamSophlett 😂😂😂

Budu moc ráda za každý názor 💞💖

☕Sharie

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro